OGMIOS: v urcitem bode zacne byt clovek unaveny. pohral si s ruznymi vecmi. vyzkousel to i ono. jako jsou to hezke veci, ale maji vesmes jednu spolecnou nevyhodu - vazou te. poridis si cokoliv (auto, barak..) .. a musis se o to starat. najednou zjistujes, ze musis tomu kteremu kramu venovat vic, nez chces, neni to jen sluha. dal - nepredvidatelnost zivota. nikdy nevis, kdy ti spadne na hlavu cihla. ono, dokud je clovek mlady, zdravy a pokud mozno majetny, tak se spousta veci da hrave zvladat, ale jakmile zacne neco z toho chybet, muze se ti ten zivot notne zkomplikovat. proste zivotni unava - nevim jak to lip popsat. clovek by treba cely den sedel a mzoural do slunicka. ale to nejde, protoze telo dostane hlad a je treba nutno nastipad drivi na zimu a navic ti odskocily kachlicky na zaprazi, tak to musis spravit..
takze teprve, az na otazku, co by sis pral v zivote nejvic odpovis "umrit" a to nikoliv z nejakeho nahleho pesimistickeho popudu, ale na zaklade dlouhodobeho usudku, tak teprve jsi vlastne zraly na nejakou duchovni cestu. do te doby maximalne resis optimalizaci sveho zivota (tedy aby pribylo radostnych a ubylo strastnych vjemu). I kdyz pravda, i tato prvni "optimalizacni" faze je mnohdy soucasti duchovnich nauk, ktere si (aspon ty lepsi) uvedomuji, ze clovek musi ziskat vsechny zkusenosti, nez se "prezere", tak mu to pomahaji rychlit.