PIZI: Přesně tak! A především tehdy, když na tom majetku nemáš zájem, ale jde jen o spekulaci - například když vlastníš desetinu amazonského pralesa, ale žiješ ve vile v Bombaji. Tak je ti jedno, jaký vliv na biodiverzitu nebo místní domorodce má tvé rozhodnutí, nechat to vše vykácet a dřevo prodat do USA.

Proto taky různé regulace - například já vlastním kousek lesa na vysočině a pokud budu kácet, musím vysadit za každý strom dolů dva nové a to ty, jaké vybere (doporučí) odborník-lesník. A jsou tam i další omezení ap. A mohl bys říct - fuj regulace, nechtě to na "trhu" ať to vyřeší, volná ruka ví nejlépe co dělá, protože to psali v učebnici ekonomie.

PIZI: Ok, já to rozumím. Ale taky si říkal, že to bude právě chování, nikoliv nová technologie, co způsobí změnu.

A to, jaký prostor dáváme vědě, znalostní společnosti, kolik investujeme do výzkumu nových technologii ap. aj, atd....to je právě to "chování", resp. makrosociální faktory. A ty asi myslíš chování jedinců (mikro-sociální)


PAULMUADDIB: Ano - internalizace efektů komplexu naší činnosti do cen výrobků by měla velký dopad. Říkáš to dobře! Pro mne je pojem "EXTERNALITY"* jedním z klíčových k pochopení vztahu konceptu růstu Růstu (Bělohradský) a environmentální stopy takového jednání.

Na druhou stranu - zcela volný ideální ("učebnicový") trh bez regulací a "pokřivení" a monopolů a klientelismu a informační převahy (KORUPCE) a ....je taky utopie, podobně jako systémy komunismu.

Některé ekonomické teorie právě postulují (a na něm stavějí) nějaký ten ideální trh, kde vše probíhá dle Teorie racionální volby a Teorie směny ap. aj. a vesele se ignorují specifické (nebo lokální) zvláštnosti a faktory, které nám do ideálního modelu nesedí. Pěkně o tom píše ekonom Sedláček v té své knize, zrovna jsem to včera četl. Ale to by bylo na delší debatu a já nechci trivializovat problém ,)


*
"Externalita je označení pro vnější účinek nějakého ekonomického rozhodnutí, resp. činnosti, tzn. část dopadů činnosti, kterou nese někdo jiný než její původce. Jako externality se označují náklady či výnosy jiných subjektů, za které se neplatí"
Externalita - Wikipedie
http://cs.wikipedia.org/wiki/Externalita

CONTINUITY: Tak jistě, "global shift of mind", ...ale to je hodně velká utopie, respektive "hudba budoucnosti", abych to formuloval optimisticky.

Některé animální kotvy do prehistorie a historie člověka nás jako lidstvo výrazně determinují*

Nevím, jak by taková "revoluce vědomí", "evoluce vztahu k planetě" měla probíhat......zvláště když je nás 7 miliard.
Snad po nějaké katastrofě (šokem)...
Protože příležitost byla například po zveřejnění prvních záběrů nádehrné modré planety v nehostinNém tmavém vesmíru (RÁJ!!!) při prvních letech lidí na orbitu.

Napadá tě něco? Informovanost lidí o kritickém způsobu života? Tomu se říká pedagogický optimismus...lidi jednají často "hanebně" i když mají dostatek informací.
Pak zbývá působit na EMOCIONÁLNÍ stránku člověka :)


--------------------------
* viz. Anatomie lidské destruktivity (vřele doporučuji, velmi velmi inspirativní čtení, už jsem se k ní dvakrát vrátil)

Erich Fromm - Anatomie lidské destruktivity.pdf | Ulož.to
http://www.uloz.to/xsSmWZF/erich-fromm-anatomie-lidske-destruktivity-pdf

]

Erich Fromm - Wikipedie
http://cs.wikipedia.org/wiki/Erich_Fromm

Tady je ta kniha celá



Prof. RNDr. Hana Librová, CSc.
Hana Librová - Wikipedie
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hana_Librov%C3%A1


Kniha se pokouší odpovědět na otázku, proč se v dnešní době lidé snaží žít skromně. Tyto, z pohledu ''normálního člověka'', ''blázny a podivíny'' pak dělí na dvě základní skupiny. Na ''zelené'', čili ty, kteří chtějí žít skromně proto, že tím neubližují přírodě, a na ty ostatní - ''pestré'', tedy na ty, kteří se rozhodli žít skromně z jiných důvodů.


Pestri_a_zeleni.pdf | Ulož.to
http://www.uloz.to/xZpKoB7/pestri-a-zeleni-pdf

SCHWEPZ: Divím se, že je vůbec potřeba o něčem diskutovat, že nestačí základní zdravej rozum.

Když se dá živej organismus do omezeného prostoru a bude tam neomezeně růst, vyčerpá všechny dostupné živiny, podle možností poničí prostor a poškodí ostatní organismy, které ho s ním sdílejí, a nakonec umře.

Jediný způsob, jak může přežít trvale, je že limituje svůj růst, dosáhne jen takové velikosti, pře které může být v harmonii s potřebami ostatních organismů, které všechny potřebuje pro své přežití (generování živin a životních podmínek), a tak zůstane.

Ale samozřejmě, pokud někomu pomůže o tom diskutovat a z popírání reality se tím probudí, moc dobře, že taková diskuse je a vyslovuje oficiální závěry.

Argument, že ekonomický růst je možný bez drancování přírody, resp. bez narůstající spotřeby surovin a energie, obecně neobstojí před realitou. Přesvědčivě tuto tezi vyvrací např. britský profesor Tim Jackson, který ve své knize Prosperity without growth (Prosperita bez ekonomického růstu, 2009) ukazuje, že navzdory efektivnější výrobě a technologickému pokroku celková spotřeba surovin a energie stále stoupá: spotřeba totiž roste rychleji, než efektivnost. Na tento zásadní problém upozorňuje i náš profesor Bedřich Moldan (např. v Sedmé generaci 1/2011), obšírně se o něm diskutovalo na druhé mezinárodní konferenci o nerůstu v Barceloně v březnu 2010 (www.degrowth.eu), kterou pořádali španělští kolegové, kteří se tématem „nerůstu“ zabývají systematicky již několik let.

http://johanisova.blog.ihned.cz/c1-54758680-neverim-na-zebrik-do-nebe