cau benny, ok. aby v tom jung teda nebyl nevinne - z nej jsem pouzila jen jeho obraz, ze smyslem zivota jedince je rozrust se jako strom do sveho potencialu (rozvetit rozkosatit a zaplodit). TJ. neda se rict co je pro vsechny spravne (interagovat se svetem, neinteragovat, ...), kazdy strom muze mit jinou prirozenost a podminky, podstatny podle Jung je ten rust.

co se tyce vnitrniho ticha jako univerzalniho leku na cokoliv - je to podobny jako panbuh. Kdyz krestan kraci s Bohem, nemysli si ze nemuze umrit na rakovinu, mysli si ale, ze ho Buh tou situaci pronese nejlepsim moznym zpusobem. Pokud by ses ale chtel zaseknout na 'bozi plan', tak posledni informaci spis revertni :). Vnitrni ticho - stav, ktery se objevuje praktikovanim urcite tridy spiritualit - ti muze zmenit nevylecitelny stav (autismus), pokud jsi v nem byl z duvodu nejake sve podminenosti, kterou v tom tichu nejak prokouknes, preskocis, prekonas. Ale zrovna autismus je imho geneticka vec, takze to si dovedu predstavit dost tezko (ale jsou mahasiddhove ruzni, to uz je spis otazka viry, ruzni ti jogini delajici ruzne haluze). Normalni rodine s autistou, kdyz by spocivala v tichu, tak proste by pro ne autismus syna/rakovina matky/nezamestnanost otce/valka/whatever nebyl 'problem', bolest boli, to je fyziologicka vec, ale neni potreba trpet. Tim ze malo trpis, nemusis furt bojovat proti svemu utrpeni, a je spousta volne energie na tvorivost, napady, cile a tak. Proste lepe se ti roste tvymi moznostmi.

a ještě bych chtěla znova doporučit tady toto:
http://www.oneironautilus.cz/pub/sex_at_dawn.pdf

Nemusíte nutně souhlasit s teorií autorů o lidské sexualitě ;) Rozhodně mnoho lidí nebude.
Ale je to k věci k tématu, které tu proběhlo před časem už několikrát, a to jsou zkreslené pohledy na historii.

Byli tu konkrétní lidé, kteří velmi rázně zastávali názor, jak se teď máme úplně nejlíp, a dávná minulost byla strašně drsná a zoufalá. Věděla jsem, že to není pravda, že tenhle názor už je překonanej, ale chyběl mi dostatek znalostí, abych to věcně vyvracela. V téhle knize je to všechno. Kdo tu představu o zoufale trpících pravěkých lidech vymyslel - původně s ní přišel jeden džentlmen v Anglii v 18. století, kterej utrpení, krátkej a zoufalej život atd viděl především ve své současnosti na prahu průmyslové revoluce, a o pravěku nevěděl absolutně nic. A protože se taková idea hodila systému do krámu, říct lidem "co si stěžujete?, žijete v nejlepším možném světě na vrcholu civilizace, vždcky předtím to bylohorší", šířila se dál, až se z ní stala oficiální ideologie, kterou je v podstatě dodnes (knihy a výzkumy se to postupně snaží změnit). V téhle knize jsou velice střízlivě prezentovány výzkumy, kosterní nálezy a další důkazy o tom, že předzemědělští lidé se naopak měli nepochybně lépe, mj. měli kvalitnější a konzistentnější výživu, nebyli vyčerpaní těžkou prací, měli víc času......
A rozebírá se tam dopodrobna podstata postavení žen, třídní nerovnosti a dalších těch věcí, co nám připadají z naší známé historie jako prostě normální a automaticky lidské (hodně z toho obrazu historie taky vymysleli v 19. století)
Samozřejmě, dneska se nejde do toho stadia vrátit, ale přijde mi docela podstatné uvědomit si, že naše civilizace tak jak je není tou jedinou možností, jak žít v klidu. A taky celkem jasně vidím na různých transformačních hnutích, jak se lidi, kteří se snaží uzdravit, pokouší vnést zpátky do dnešního života různé ty prvky pestrosti, svobody a volnosti.

_BENNY: Pokud ten člověk je sexuálně zdráv, prožil funkční vztahy,a dělá to proto, že to opravdu vnímá jako cestu někam dál, ne proto, aby se vyhnul nějakým (v naší společnosti velmi častým) traumatům, bolestem a nefunkčnostem, pak jeho volba.
Nikdy jsem na celibát intuitivně moc nevěřila, přišel a přijde mi jako fakt divnej a podezřelej koncept, ale zjevně je mnoho mužů, kterých si vážím, kteří to vidí jnak (ale zajímavé mi přijde, že to obvykle vidí jako cíl, kterého "bych měl dosáhnout...možná někdy, když na tom budu makat...";).....tak to je přesně ten bod, kdy nejde opravdu vědět a posoudit, co pro jiného člověka je dobré, třeba to dobré je.

Pochopitelnej a odůvodněnej mi přijde "celibát", pokud má člověk v sobě naprosto nepoužitelný a nefunkční programy, jak má vypadat vztah. To je vlastní zkušenost, lepší žádnej vztah, než povrchní a nedobrej vztah s nesprávným člověkem....nebo nefungující vztah, kdy ten člověk je třeba fajn, ale nedokážeme si neubližovat, nebo nevíme jak spolu být...a tak..... Ale takovej stav nevnímám jako celibát, spíš jako dočasný omezení, zatímco se člověk snaží se uzdravit...

Přijde mi, že v dnešní době opravdu hodně lidí má se sexem a vztahama nějakej problém, a někdy si to neuvědomujou, a je snadný "vyřešit" to tím, že si řeknu "jsem duchovní, budu žít v celibátu"......ale to je něco podobnýho jako odmítnout svět a hmotu, když člověk ještě nezkusil pracovat, fungovat, samostatně se o sebe starat...přijde mi to předčasný a docela fandím tomu systému, jak byl v Indii, že do těchhle věcí šel až člověk, co už se "naučil" život ve světě, v pozdějším věku.

už bych to téma opustil, berme to jako příspěvek k určitému přístupu k samoléčení, který je v názvu tohoto klubu ;)

what realy is important, is the transformation (is hrealy happening) :)

a co takhle celibat jakozto prostredek k transformaci sebe sama? ;)

Filip Procházka bydlí „na samotně u lesa“. Jeho dům odmítl úřad připojit k rozvodné síti, a tak se rozhodl pro vlastní řešení. Vybudoval ostrovní fotovoltaickou elektrárnu, která dnes zvládá pokrývat většinu jeho spotřeby elektrické energie. Jeho snem je co největší nezávislost.

Rozhovor: Filip Procházka, majitel ostrovního fotovoltaického systému Ekologické bydlení
http://www.ekobydleni.eu/domy/rozhovor-filip-prochazka-majitel-ostrovniho-fotovoltaickeho-systemu

Mně je třicet, mám břicho a můžu hned 2x po sobě naprosto bez problémů. Tak kde je chyba? :-D

CONTINUITY: no to jsou ty taoisti, stejna skola ktera muzum doporucuje hospodarit se semenem, tak zenam doporucuje zastavit ovulaci. Jsou na to praxe zajistujici vecnou mladistvost nebo tak :)

GEN_IO: ??
vůbec mi tak nepřipadá.
a setkala jsem se s pohledem na věc, že doba menstruace je pro ženu naopak obdobím veliké síly.

víš, od jisté doby přestávám věřit automaticky čemukoliv, i když to má velkou tradici

moje první asociace:
u nepatriarchálních přírodních národů bývala menstruace posvátná

v dnešní patriarchální civilizaci je to naopak něco "nečistého", sice už se kolem toho netvoří nějaké otevřené strachy, ale moc se o tom nemluví, je to jedna z těch "schovaných" věcí, a třeba z toho, jak mě s ní seznamovala máma, bylo poznat, že kolem toho rozhodně jsou mezi lidmi všelijaká tabu a fuj

pokud mi někdo bude tvrdit, že menstruací ztrácíme energii, budu mít podezření, že zdroj jeho přesvědčení je v nějaké takovéhle filosofii, která považuje ženu a její tělo a energii a celkově přirozenost za divnou

jsem přesvědčená, že menstruační cyklus je v pořádku tak, jak je, není sám o sobě ztrátou energie a nevyžaduje žádnou technologickou modifikace ;-D