Gaia University
Gaia University
http://www.gaiauniversity.org/

Vědět to co vím dnes už před 5 lety, tak na žádnou českou VŠ nejdu a hledám všechny možnosti, jak jít tady to toho. Možná se k tomu ještě odhodlám.

Měl jsem příležitost asi hodinu a půl trvajícího rozhovoru s Richardem Perkinsem (http://www.integralpermanence.org), a ten mě svou hloubkou poznání ve všem, co mi přijde významné, včetně schopnosti to reálně aplikovat způsoby, které jsem ještě včera nevěřil, že jsou vůbec možné, naprosto ohromil. (Odkládám všechny "urgentní" projekty do školy a zítra z něj, než odjede, chci vytahat co nejvíc dalších informací.) Richard teď crowdsourcingem sbírá peníze na již rozjetou cestu kolem světa po místech typu permakulturní farmy, ekovesničky, atd. atd., sdílí mezi místy poznání, píše o tom blog (http://www.impermanencefilm.org/blog.html) a samozřejmě fotí (https://plus.google.com/photos/103233411550229248176/albums) a natáčí. Výsledkem by měl být dokumentární seriál, ideálně s novým dílem každých 14 dnů, a v plánu je i dostat dokument do mainstreamové televize v Británii nebo USA.

Zaujalo mě i to, jaké konkrétní technologie umí nabídnout i konvenčním zemědělcům, aby dokázali přejít na udržitelnou produkci (tj. nikoli jen "bio" certifikovanou, což je většinou neudržitelné podobně jako ta konvenční, zejména kvůli špatnému soil managementu). V první řadě nabízí metodu výroby tekutého biohnojiva z vlastních zdrojů (technologie je "škálovatelná" od zahradní velikosti v jednom kýbli až po velké betonové tanky pro obří pole), které zajistí stejnou úrodu jako NPK a ušetří spoustu peněz. Po zaručeném úspěchu se již v dalších krocích používá salámová metoda (foot in the door technique) a za pár let je z konvenčně hospodařícího farmáře permakulturista. Beyond my scope of imagination. http://www.integralpermanence.org/

CONTINUITY: Na biobavlnu a biotextil tu mám speciální klub. :-)

[ Biotextil ]

Vzorný příklad toho jak jsme civilizací totálně odpojenou od skutečnosti:

"Everything I want to do is illegal" (2003)
http://www.acresusa.com/toolbox/reprints/Salatin_Sept03.pdf

Jde o článek amerického farmáře, co popisuje absurditu dnešní doby. Jen s minimálními změnami vystihuje situaci i v EU. Dnes už není těžké být prorokem a konstatovat "tohle není udržitelné"... je ale (aspoň pro mě) stále těžké při neustálé konfrontaci s těmito skutečnostmi dovedně pracovat s hněvem, který se má tendenci v takových chvílích objevovat.

úryvek:

ON-FARM PROCESSING
I want to dress my beef and pork on the
farm where I’ve coddled and raised it. But
zoning laws prohibit slaughterhouses on
agricultural land. For crying out loud,
what makes more holistic sense than to
put abattoirs where the animals are? But
no, in the wisdom of Western disconnected thinking, abattoirs are massive
centralized facilities visited daily by a
steady stream of tractor trailers and illegal
alien workers.
But what about dressing a couple of
animals a year in the backyard? How can
that be compared to a ConAgra or Tyson
facility? In the eyes of the government,
the two are one and the same. Every
T-bone steak has to be wrapped in a
half-million dollar facility so that it can be
sold to your neighbor. The fact that I can
do it on my own farm more cleanly, more
responsibly, more humanely, more
efficiently, and in a more environmentally
friendly manner doesn’t matter to the
government agents who walk around with
big badges on their jackets and
wheelbarrow-sized regulations tucked
under their arms.

Biouhel, v minulosti používaný v Amazonii pro výrobu antropogenní černozemě (terra preta) se těší velké pozornosti vědců, protože slibuje negativní uhlíkovou stopu i spásu pro ničení humusových rezerv země. James Lovelock (autor teorie Gaia) na technologii biouhlu spoléhá.
Napsal jsem žďárské firmě zpracovávající odpad a provozující bioplynovou stanici, že bych jako občan Žďáru chtěl, aby byl Žďár natolik progresivní, že by technologii biouhlu začal využívat. Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat, dokonce ve formě telefonátu. Výsledky a širší úvahu s důležitým dotazem ponechaným na čtenáře představuji zde:

» Antropogenní černozem (Terra preta de indio), biouhel (biochar) a řetěz závislého vznikání (patičča-samuppáda) » Brozkeff's Mandala
http://brozkeff.net/2012/04/06/antropogenni-cernozem-terra-preta-de-indio-biouhel-biochar-a-retez-zavisleho-vznikani-paticca-samuppada/

TLUSTEI: industrializace se deje, at chces nebo ne. bez ni by bylo vcelarstvi uplne v prdeli. jen je nutno rozlisovat ve ktere oblasti si to muzes dovolit (ometace vcel, lepsi medomety, vyvoj ulovych systemu) a ve kterych uz to zavani pruserem (syntetizace krmiva, chemie v lecivech, zimovani vyhradne na cukru, neobmenovani dila..). tady v cechach jsou i velkovcelari furt malovcelari - v Cechu profesionalnich vcelaru, kteri sdruzuji vcelare nad 150 vcelstev je myslim neco pres sto lidi. snad krome Kolomeho, ktery ma kolem 500-600 vcelstev, tak vceli farmy maji tak 200-250 a min. v USA nebo Kanade zacina velkovcelar nekde na 2000 vcelstvech, ale jsou i petitisicovi vcelari. kolik myslis, ze maji na rok casu (v minutach na vcelstvo), aby do tech vcelstev aspon nakoukli?

OGMIOS: vcela divoka je jen oznaceni pro vcelstvo zijici mimo ul vcelaruv. drive bylo mozna vic divokych nez domestikovanych, dnes uz to neni pravda. jejich puvod je vesmes z roju uletlych nejakemu vcelari. divokych je velmi malo. zaprve nemaji kde bydlet - prakticky vymizely velke stare stromy s dutinama, takze spis bydli v opustenych ulech, ktere byvaly majitel neuklidil, zadruhe k nam v 80. letech minuleho stoleti priputoval roztoc varroa destructor, se kterym nase vcela medonosna neumi koexistovat. takze v prubehu dvou let prakticky jakekoliv nelecene vcelstvo konci. nebo presneji 99procent vcelstev. to jedno procento jsou vcely, ktere trochu umi s klestikem zit. a pro slechtitele tady zacina prace selektivne slechtit (vyberem a rozchovem) linie vcel, ktere nebudou muset byt leceny a presto prezijou. na tom uz se par let pracuje, ale vysledky jeste nejsou uplne stoprocentni. navic od vysledku byt i uspokojivych, dosazenych na slechtitelskych stanicich k jejich plnemu prenosu ke vsem vcelarum je tak pul generace az generaci prace :o). v nasich krajich uz nejsou zadne puvodni ciste linie. nutno si uvedomit, jak se vlastne vcely "rozmnozujou" - silne vcelstvo, kdyz ma dost zasob narazi matecniky. z tech se vylihne jedna az N mladych matek. nekdy se poperou nebo ta prvni znici ostatni nevylihle matecniky, aby zustala jen sama. pokud se chce vcelstvo vyrojit, tak stara matka s casti vcelstva naberou zasob a odleti nekam na vetev, kde se usadi a pruzkumnici se vydaji vyhledat novy domov. kdyz se jedna o tichou vymenu, tak stara matka nikam neleti, ale zustava s mladou az nekdy do zimy. pak se "vytrati". to uz nas prestava zajimat. pro nas je dulezite, ze aby mlada matka mohla klast vajicka pro delnice nebo eventuelne dalsi matky, musi byt oplozena trubci (trubci samotni se lihnou z !neoplodnenych! vajicek). oplodneni se deje mimo ul na tzv. trubcich shromazdistich, coz jsou mista v krajine, ktera jsou z nejakeho duvodu trubcum sympaticka a sdruzuji se tam. takze tam zaleti mlada matka a postupne se spari s nekolika desitkami trubcu. jejich sperma pak nosi ve svem tele po celou dobu sveho produktivniho zivota, ktery muze byt nekolik let, pricemz v sezone klade denne az 2 000 vajicek. trubci, se kterymi se oplodni, jsou velmi ruznorodi - z ruznych ulu ruznych vcelaru ruznych genetickych linii. jejich vlastnosti se pak promitaji do novych generaci vcel. z toho vychazeje - neni vubec jednoduche zmenit v krajine geneticky material, protoze je tady velka pocetni setrvacnost prave pri oplodnovni matek. samozrejme da se to trochu ovlivnovat tim, ze muzes chovat vic trubcu vhodnyma technikama vcelareni, muzes spolupracovat se sousedy..., ale tim, ze i mezi vcelari existuje ne az tak male procento lidi, se kterymi se rekneme obtizneji spolupracuje (jak hezky eufemismus! :o), tak to neni nikdy snadne.

OGMIOS: pokud je mi znamo, tak majitele maji nemalo prace s tim, aby tam prave nic nerostlo, co by mohlo pristinovat ty kolektory, tak by ti asi podekovali :o). jestli mas roupy, tak kup nebo vypestuj par stromku a osazej je nekde kolem cesty po vzoru byvalych aleji. zda se, ze rychleji ubyvaji nez pribyvaji.