• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    YMLADRISTRANSFORMACE - síť života: o všem, co pomáhá léčení a probuzení člověka,společnosti,Země
    Restartováno :)
    O cestách, technikách, prostředcích, projektech, hnutích, myšlenkách velkých i malých, co pomáhají člověku osvobozovat se a naplňovat svůj potenciál, a skupinám, místům, ekosystémům, uzdravovat se z nemoci civilizace.
    Společným jmenovatelem témat je uzdravení, obnovení rovnováhy, návrat k přirozenosti, nalézání cesty, která je v souladu se životem.

    Ráda bych, aby klub byl o sdílení informací, nápadů a zdrojů - spíše než o diskusích a rozebírání, jestli je nějaké téma dobré-špatné, reálné-nereálné, apod ;) (na tento druh vyžití tu máme klubů dostatek :)

    organnic.blogspot.com (Conti)
    rozbalit záhlaví
    FRONEMA
    FRONEMA --- ---
    YMLADRIS: to je spatne pochopeno, ja vas chci videt jen tak, nechci vam z toho delat psychoterapeutickou session, to bylo jen v nadsazce :)

    - no, ze jsem na misi si uvedomuji, nastesti mam velkou podporu vse svem druhem (prvnim, zalezi z ktereho konce se to pocita :) ) muzi, ale jo, blby mi to je. je to moje mise a proto bych na to nemela spotrebovavat energii ostatnich.

    - jak rikam, premyslim o tom nekam vypadnout jinam, penize nejsou ta hlavni motivace... i ta pohodlnost, nejaka (byt mozna pochybna) prestiz. uvazovala jsem treba o nejakem koucovani nebo tak, to me zaujalao, ale tak nejak si nedokazu predstavit jak by to fungovalo. tohle rozhodne musim lousknout, jen nevim kdy prijdu na to jak.

    CRANK: a jak si to vyresil ty? mozna by to bylo inspirativni.


    PIZI: mno... a jak poznas puvodni svoje (co je vlastne puvodni?) a cizi predstavy ktere si prevzal za sve? vazne nejsou moje kdyz je vnimam jako moje? tohle neni takhle jednoduse shoditelny ze stolu
    CRANK
    CRANK --- ---
    FRONEMA:
    FRONEMA:

    Hustý je, že když to čtu, mám pocit jako bych to psal já. Teda až na to, že úspěšně nehulim. Ale přesně takhle jsem hulíval se stejnými pocity.

    Každopádně dík že jsi to sem napsala. Jsem zvědavý, kam se to dál rozvine.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    FRONEMA: je to asi fakt na podrobnejsi hovor u ohne, chci ted jen zminit nektere paralely co mam s tebou stejny

    - bylo obdobi kdy jsem hodne energie vynakladala na podporu partnera (psala jsem mu kazdej den dlouhej dopis do kriminalu, kupovala darky, zarizovala kde co, podporovala a uklidnovala jeho matku, splacela dluhy, atd atd atd miliony veci) a nemela jsem uplne moc energetickych prijmu, jako ze by se taky nekdo staral o mne. Ale spousta lidi (nyxaci, ...) se o mne starala, kluci a holky na mne byli hodni. To dela fakt hodne. Cili otazka pro tebe, zda si umis rikat o podporu, zda chapes ze jsi na tezke samaritanske podporujici misi (protoze to tak chces) a zda ti je/neni blby cerpat od jinejch lidi zase pro sebe. Chapu ze to vyzaduje jaksi interakci s tema lidma dalsima, aspon prijit nekam a nechat se opecovavat, na coz mozna nemas willpower, pac jsi zasekla.

    - druha vec je ta IT prace. Nechci byt anti-feministicka, ale cim jsem starsi tim vic si myslim, ze IT je jako hlavni napln dne vhodne jen pro velmi specificky typ zen. SAMOZREJME ze na to mame, vyrovname se muzum a kdesicosi, ... ale ja jsem tuhleva oslavila 20 let s informatikou a myslim si, ze mi z toho pomalicku hrabe. Jde o to, ze zeny NUTNE potrebuji pohyb i jine energie, nez je energie v hlave. To treba furt hlasa COnti, a ja ji verim a snazim se to posledni dobou resit, i kdyz k tomu nemam dispozice (lenost, choroby). Deida a s nim spriznene ucitelky tvrdi, ze pohyb a telesne zazitky, energeticka slast je pro zenu naprosto nezbytna, jinak chradne a nemuze s tim hlavou nic delat. Nerikam ti ze mas dat vypoved... proste ano, v IT mame 2x vetsi platy... a je to krasnej geeky svet, muzes udelat spoustu dobra. Ale. Zkus to brat jako bys byla hornik nebo kosmonaut a soustredene o sebe pecovat. Mohla bych dlouho rozepisovat co se da delat, aby den nebyl celej tak 'heady', chapes co zhruba minim, nebo mam? Opet, chce to nejakou pocatecni energii abys verila v investice do toho. Jako kdyz beres leky ktere ti nechutnaji ale pomahaji.

    jenze, to do tebe hrozne projikuju sebe, takze ber s rezervou, muze byt vse jinak/ruzne
    FRONEMA
    FRONEMA --- ---
    CONTINUITY: no a co mam pocit ze bych mela delat misto toho? tak samozrejme si nosim nejakou predstavu "mlada krasna uspesna"... rikam si ze bych se mela vidat s lidma a byt zase ten veselej bavic spolecnosti, rikam si ze bych se mela hybat, ale posledni cviceni ktery me bavilo jsem se nejak zalekla ze nemam odvahu se tam vratit. taky jsem zacla jeste jeden programovaci projekt ktery kdyby byl vysel by mohl byt startem k tomu nemuset chodit do normalni prace, ale nejak jsem se zasekla a ted to akorat prispiva k pocitu neschopnosti, a bojim se ze me ten clovek se kterym jsme zacli jednou hrozne zdissi ze toflakam.

    to jsou nejaky konkretni priklady ale vseobecne mi chybi nemit nejakej takovej silnej konickek jako lidi mivaji, takovy ze clovek je rad ze ma volnej den protoze to tomu muze cely venovat. samozrejme jsem slysela mockrat radu typu "zkousej co te bavi", ale ja zkousi uz predlouho, obcas se pro neco nachvili nadchnu ale nic mi nevydrzi...

    tys psala at zkousim neco delat zhulena, tak samozrejme nekoukam u toho do zdi, ale zpravidla sedim u pocitace, ctu si po netu, pripadne koukam na filmy/serialy. coz na druhou stranu je taky jen o neco lepsi nez koukani do zdi.

    dekuji vsem kteri docetli az sem, je to terapeuticke to uz jen psat :)
    FRONEMA
    FRONEMA --- ---
    CONTINUITY: tak vycerpana rozhodne jsem a vim to, kazdopadne vycerpanejch je spousta lidi si rikam, a mozna to zvladaji lip nez ja. v zasade ta potreba se zhulit vychazi z potreby ziskat nejakou psychickou odolnost, nenechat se vydeptat situaci, protoze zkulena je jako kdyz by mi sedla na mysl nejaka uklidnujici mlha a pocit ze muzu prezit do dalsiho dne. dalsi vec je ze pak taky hulim nekdy tak nejak z nudy, ze tim ze uz nikdy nc zajimavyho nedelam, tak pak kdyz mam treba volnej vikend, tak vlastne nemam zadnou touhu "konecne mam cas udelat xy."

    vycerpavaji me v zasade dve veci, prace a narocnej vztah.

    narocnej vztah je v tom ze muj muz na tom taky neni uplne dobre, a potrebuje spoustu pozornosti a energie. asi takk dvakrat trikrat tolik nez mam :) a ja neustale balancuji na hrane toho dat tak moc kolik muzu, protoze ho miluju a nesnasim videt ho trpet a vedet ze jsem neudelala vsechno co jsem mohla. a tam mi to huleni pomaha bejt jeste jeden vecer mila a pomahajici, i kdyz mam nervy potrhany. kazdopadne nerada bych slysela nejakou radu jako vykaslat se na nej kvuli nemu, porad je moje vedoma volba ze tohle delat chci, a tak nejak doufam ze by se to mohlo vyresit.

    s praci je to slozity. delam takovou pseudoprogramovaci praci, ktera je velmi dobre placena a ma vyhodu ze ji muzu dost proprokrastinovat (koukej jak mam cas psat sem romany ted,, ale vecer ne :) ). driv jsem si rikala ze touzim po tom byt programator, ze je to neco co mi dovoli byt na sebe pysna. v posledni dobe (a po podnetu vedle z ticha) si rikam jestli cast te motivace neni delat co mozna nejvic klucici praci, abych svetu ukazala nebo proc. fakt je ten ze programovani jako takovy me bavi kdyz jsou okolnosti priznive. To co delam v praci ma k tomu idealu ovsem hodne daleko, spis me to stve. k tomu se pridava takova frustrace ze mi to vlastne vubec nejde (i kdyz mozna je kus toho v tom ze me to zoufale nebavi), ze jsem neschopna a tak bych to jinam ani jit zkusit nemohle -> dalsi duvod dat si brko aby me to netrapilo. za mesic me maji v praci preradit na jinou praci ktera by mohla byt pro me zabavnejsi ale zaroven asi budou vetsi naroky, tak si rikam ze uvidim jak to pujde, ze to bud zacne byt lepsi a nebo me konecne vyhodi...

    samozrejme me mockrat napadlo odejit a delat neco jinyho. jenze si na to vzdycky reknu, tak bud pujdu nekam jinam programovat, a je nebezpeci ze pujdu jeste do neceho horsiho, ze mi tam budou vic slapat po hlave abych pracovala a nezvladnu to vubec. nebo si rikam ze bych mohla jit mimo obor, jenze vlastne nic neumim, a delat cokoli jineho znamena mozna spadnout na polovinu penez, coz je sice prizemni zohlednovat, ale zase nemuset resit jestli jit do restaurace a moct si tam dat jidlo jaky chci je zivotni styl na jakej jsem zvykla. nerikam ze bych to s pulkou penez nezvladla, ale musim mit nejaky duvod proc to udelat. uz me taky napada ze se na to vykaslu a pujdu na pul roku na pracak, s tim ze ty penize ktere nebudu mit mi koupi tu svobodu delat co chci a snad najit nejaky novy smer, problem ale je, ze se bojim ze bychse zas citila neschopne, prizivnicky, a bala bych se ze by tak o me premysleli i moji blizci. pak me napada moznost odejit na materskou, ale na to zas clovek potrebuje spolupraci dalsiho cloveka, do ktereho bych ho mohla tezko nutit:) a nejaka moznost se sebrat a jet nekam sbirat jahody zas pada na tom ze i tak nejak nedovolim opustit muze kdyz mam pocit ze jsem tu potreba. A koneckoncu pak vzdycky prijde ten hlas "co si vymejslis nemusis skoro pracovat a mas spoustu penez, co na tom chces menit?"

    rekla bych ze tady mam obrovskou moznost s zivot zlepsit, ale asi je to krize predstavivosti ci co, proste nedokazu vymyslet kudy z toho ven, byt nad tim travi spoustu casu premyslenim.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    STRYX: oho nedualni sova! bravo!! :)

    nasleduje klasicka otazka.. pokud se oslabi az rozplynou preference, co pak dale ridi decision-making proces? je nutne byt nejdrive dostatecne dobrym clovekem nez se jeden pusti do tohoto hackingu? moje osobni odpoved je iracionalni, mne pripada ze ve mne problem nevznika/nevznikne, ale nekdo muze byt z te perspektivy volnych padu zdesen.

    [ ted mne napada zduvodneni platne pro mne a to, ze proste slast na slast, tolik slasti, slast, ... to jednoho uvolni. To, co povazujeme za zlo, zpravidla nebyva konano v uvolnenem stavu. Slast se chce propagovat jako kazdy jiny jev.]
    CONTINUITY
    CONTINUITY --- ---
    FRONEMA: Díky za sdílení.
    Přijde mi, že ve druhém odstavci vlastně vysvětluješ, proč to děláš...to hulení.

    Pokud si připadáš jako "vycuclá holka", nejsi jednduše vyčerpaná? Není ta zhulená pasivita o tom, že jsi opravdu tak unavená, že potřebuješ odpočívat, a nemáš sílu po práci se ještě honit za nějakým "vydobýváním" něčeho? A co bys to vlastně měla ve volném čase vydobývat? Jestli pracuješ na plný úvazek, plus cestuješ dopravou tam a zpět, určitě potřebuješ nějaký čas, kdy prostě jen odpočíváš, je normální být unavená. A možná ti hulení umožní si to dovolit, zvlášť jestli máš jinak silnej pocit, že bys měla pořád něčeho dosahovat.

    Pokud je to všechen volnej čas, to už je trochu divný. Může to znamenat, že jsi vyčerpaná fakt hodně...tj. např. že tě tvoje práce extrémně unavuje. Pak by byla otázka proč to tak je, jestli opravdu musíš dělat zrovna to. Nemusí to nutně být únava doslova fyzická, existuje i takovej zvláštní druh psychické únavy, kdy se člověku nechce "nic řešit", do té míry, že nemá pořádně sílu někam jít, někoho vidět, s někým udržovat kontakty, zkrátka je totálně otupělej a najde si nějakej druh pasivity, kterej snesitelně zaplní čas. To bývá způsobeno tím, když své vědomí soustavně nutíme do věcí, které ho nezajímají, a musí na nich pořád udržovat pozornost....

    A nebo to může opravdu být psychické, že nevíš co dál celkově, a tak jsi nahodila pasivní mod.... To může být taky v pořádku, jako přechodnej stav. Pokud se člověk naučil jít nějakým směrem, a pak zjistí, že to vlastně není pro něj (například "vydobývat" to nějaké něco), potřebuje se napřed zastavit, a až pak může zvolit nový směr.
    Třeba by mohlo být zajímavé zkusit zhulená něco dělat. Zkusit, co tě bude bavit :) Ale naprosto jemně, nenásilně, opravdu jen pro radost, žádné zaměření na jakýkoliv cíl a výkon, o nic nejde, jenom si hrát. Zhulenost může takovej přístup krásně podporovat.

    A vrátila bych se k už vyslovené otázce. Co máš pocit, že bys měla dělat, a hulíš místo toho? Ono by možná bylo fajn něco dělat, ale možná to, co chce tvoje duše, je něco jiného, než jsis dosud myslela, že bys "měla". Můžeš to analyzovat. Ten program, co bys měla (cože to má správná perspektivní mladá žena dělat, když přijde z práce ?:)....versus to, co říká tvoje tělo, mysl, duch, duše.....můžeš se jich jednotlivě zeptat.... Možná by tělo chtělo jít do lesa...nebo jen tak ležet....možná se mysl potřebuje vyprázdnit...možná duch potřebuje vjemy něčeho krásného....možná by duše ráda nějakými způsoby něco tvořila...... Když na tyhle věci přijdeš, mohou z nich vyplynout nové aktivity, a z nich různá setkání s lidmi.....
    Ale pokud platí první bod, a jsi vyčerpaná, nemusíš zatím být schopná vidět nic. Vyčerpané bytosti si potřebují zaprvé odpočinout, chuť něco dělat se dostaví časem sama.

    ....snad něco z toho je trochu k věci :)...může být, nemusí, tohle jsou možnosti, co mě napadly :)
    AIM_FREEMAN
    AIM_FREEMAN --- ---
    URZA: Já bych ještě dodal, že imho ne všechny. Ale vy byste to všechno zase zrelativizovali, takže nic;) Kdo chce kam..
    STRYX
    STRYX --- ---
    FRONEMA: Jak jiz rika YMLADRIS duvod proc s tim neco delat muze byt, ze jde vzasade jen o stav, kdy je clovek a cely jeho potencial zdominovany uzce zaostrenym id. Na tom neni nic spatne ve smyslu absolutniho pristupu, ale da se na to z fleku rici, ze zivot je mnohem kosatejsi. Otazka, kdyz se vyhroti, stoji vlastne tak, ma-li cenu delat cokoliv jineho, ma-li clovek k dispozici maximalni slast, kterou mu jeho bytostna vybavenost muze poskytnout. Imho pristup beyond the plasure principle zacina tam, kdy se zacne zretelneji jevit, ze zebricek hodnot slasti je arbitrarni a da se preuskupovat. Slast z nicnedelani, extaze, lze switchnout na slast z aktivity, vycerpani a tak dale, kam je az libo. Jde-li se hloubeji, neni to jiz o slasti v prvoplanovem vyznamu jak je chapana. Id se ukaze stat jako hlubinne systemovy prvek zivocisne surove energie, ktera roztaci soukoli vsech dalsich mechanismu nad sebou. Slast je vzasade vsudypritomna a to ve vysledku vykrati tento aspekt preference jednotlivych moznosti. Odpoved tedy imho stoji: proc ne, ale proc se limitovat?
    FRONEMA
    FRONEMA --- ---
    LOOK: bojim se ze to co rikas je na me prilis "meta" nez abych si z toho dokazala neco vzit...
    LOOK
    LOOK --- ---
    FRONEMA: tak jinak, jung pridal do freudova modelu transcendenci, bytostne ja. pri pohledu z dalky nebo shora se jednotlive body jevi jako jeden. jinak receno, tyhle konflikty se stavaji banalnimi pri pohledu z vyssi urovne a i kdyz nezmizi, prestavaji vadit.
    PIZI
    PIZI --- ---
    FRONEMA: souhlas.
    FRONEMA
    FRONEMA --- ---
    PIZI: ja vim ze se ti tahle myslenka nelibi... moje logicka cast se u toho taky desne cuka. (dokazala bych dlouho a imho i dobre vysvetlovat proc to neni mozny stejne jako ty :) )
    ale fakt je, ze kdyz si clovek dovoli to nechat probihat (imho neni nutne tomu verit) tak to prinasi radost/uzitek (nerikam ze "to funguje", ale ze me to proste tesi) :)
    URZA
    URZA --- ---
    Já to tady nestíhám :) tak se zase tiše vrátím k té transformaci ve 3D světě s čajem a sušenkou jak psal Darjeel..

    AIM_FREEMAN: Jo vpodstatě za mě odpověděla Ymladris :) Každopádně souhlas s tím, že různé cesty vedou k "tomu", takže každému co mu vyhovuje, jen bych neodsuzoval co nemám pochopené..

    YMLADRIS: Jo to s tím uvědomováním/hledáním tajmena/neznáma úplný souhlas.. i to že to tak má spíš míň lidí..
    PIZI
    PIZI --- ---
    FRONEMA: JJ, když o nich víš, tak si jich tentokrát všimneš. :-)
    FRONEMA
    FRONEMA --- ---
    CONTINUITY: dekuji a pisu si :) jak znam svet tak se treba nekde pobliz objevi :)

    CONTINUITY
    CONTINUITY --- ---
    CONTINUITY: knížek je spousta. v zásadě cokoliv, co pojednává o tom, jak si svůj život utváříme sami, a jak překračovat různá omezení a nacházet sami sebe
    můžou dobře fungovat i životní příběhy lidí, kterým to šlo :)
    CONTINUITY
    CONTINUITY --- ---
    FRONEMA: Doporučím dvě knížky, které mi hodně pomohly:

    Martha Beck: Steering By Starlight
    jak jít v životě svou cestou, založeno na její zkušenosti plus troše aboridžinské moudrosti

    Ken Robinson: The Element
    o lidech, co našli "svůj živel", jak nacházet různé cesty a oblasti, co jsou pro tebe ty pravé

    a teď právě jsem objevila malou knížečku
    Zdeňka Jordánová: Já řídím

    Je to o řízení auta jako metafoře řízení vlastního života. Není to tak hluboké ani obsáhlé jako ty předchozí, ale přijde mi to fakt pěkně napsané a pravdivé a taky k věci :)
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    PIZI: nebo taky opravdovou depresi
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam