Na tomto mieste by som rad zacitoval z piesne Time and space od zoskupenia Cinematic orchestra.

Snad k veci:

...In joy and pain each one will grow
For wisdom is so much more than what we know
And every child will find their way
Of living the whole life story day by day...

A este by som chcel povedat, ze casto vobec nerozumiem o com sa tu rozprava - ale to mi nebrani zakricat ako ten maly chlapec ze CISAR JE NAHY DOBOHA :)

OGMIOS: Tak čéče nebylo by po deseti letech na čase začít přestat ho marnit zjevnou blbinou...?,)

OGMIOS: Myslím, že ty máš pravdivost definovánu silou toho pocitu. Mnozí lidé jinak, takže se pak nedá domluvit.

OGMIOS: Tak uplně blbej nebudeš,) , o to víc ma fascinuje pozorpvat, jak jsi schopen tancovat "všude okolo, jen ne na parketu".
Co takhle začít od toho, že ta zkušenost je nesdělitelná?
Dám níže jeden kus textu, kerej vysvětluje přesně tohle, a něco o zúženosti neurofyziologického chápání si strč kam uznáš za vhodné.
Ale pro teď pokračujme. ta zkušenost, krom toho že je nesdělitelná, je taky zkušeností, ohraničenou v čase. teď ji nemáš. Nemáš ji pořád, a to je hlavní argument. Máš ji teď v paměti, jako odraz. Existuje rozdíl mezi jejím prožíváním a jejím uvědomováním si zpětně. To nám zase něco říká o ontologické omezenosti této..věci.
Occamova břitva. pokud se něco děje někdy, a jindy ne, bude to asi mít souvilslost těma změnama, který definujou "teď" a "tehdy".
Nebudu to protahovat. Jak ti dobře radí eva_, nesnaž se komunikovat nekomunikovatelné /že už z tohohle to těm lidem nedojde...?!?/ a buď k tomu kritický, zkoumej to, zkoumej rozdíl mezi "tím a teď", popři tu zkušenost jinou nebo tím na co přijdeš mozkem nebo v několika málo případech prostě tím, jaká extrémní haluz se tí náhodou objektivně stane...a pak zažij jinou, a zopakuj si to znova.. a až po pár cyklech nebudeš mít sdělovací průjem jako puberťák po prvním úspešném koitu, prijď se podělit,)
Slíbené něco na téma "ineffability of extatic experience":
The experience of religious ecstasy bears virtually universal
characteristics that undergird the culturally determined differences in interpretation.
These include disturbance of bodily awareness, often experienced
as disembodiment; ineffability; a sense of timelessness; and blurred boundaries
of the self – or, to put it positively if somewhat vaguely, a sense of
participation in a greater category of being
...
Instead of looking in that direction for an explanation,
here we will consider the fact that Paul’s comment corresponds to those of
many, many other mystics who describe their experience as ineffable. In
this case, the normal and abnormal mechanisms of language and hemisphere
specialization are central in understanding ecstatic ineffability. The major
language center is in the left hemisphere. The right hemisphere language
center supplements communication by interpreting and generating the
emotional nuances of language.123 This division of labor is especially
noteworthy because researchers have observed during ASCs the shift from
brain activity dominated by the left cerebral hemisphere to right hemisphere
activity. Measurements of electrical and metabolic activity of subjects during
dream states, drug-induced hallucination, meditation, and glossolalia
have all shown the same shift in brain activity. Furthermore, mystics’ reports
of their experiences bear significant correspondence to some of the
specialization of the right brain in normal consciousness.

Shantz, Colleen: Paul in Ecstasy: The Neurobiology of Apostle´s Life and Thought", Cambridge UP 2008.

OGMIOS: Je to těžký sdělit druhým.:-) Otázkou ale je, komu je takové prozření určeno. A kam napřít sílu, kterou jím člověk získává. Zda vně (sdělit), nebo dovnitř (transformovat sebe).