FRONEMA: Řízení je dobrá metoda i ke zklidnění a odpouštění. Já byl dřív dost horká hlava, kokoty na silnicích jsem se snažil „vychovávat“ troubením a světly (ale zase jsem nebyl úplný Trpišovský :-)). Najezdím tak 8.000 měsíčně, což je docela dost, hlavně D1. Tam o kokoty není nouze. Teď praktikuju „vytrhávání baobabů“ z malého prince – když mě někdo hodně ohrozí (třeba náklaďák mi to tam v kopci pošle doleva v 90, zatímco já za ním 20 m brzdím ze 150, tak si jen říkám „vytrhávám baobab, odpouštím ti, mám tě rád, prosím odpusť mi,...), prostě klasické hooponopono říznuté malým princem, a dál se mu nevjenuju, a ty pocity jsou úžasné. Projet 5 krát týdně D1 tam azpět a nenasrat se považuju za master level sebeovládání :-)

Pro mě je součástí meditace to, že se mysl učí něco dělat. Nebo naopak nedělat. Když me nemyslet přinutí řízení, nebo prostě nutnost koncentrovat se na něco, tak podle mě tím tu schopnost nemyslet moc netrénuju. Je to jako bych nechal činku zvedat někým jiným. Ano zvedá to činku, ale má schopnost zvedat činku se tím neposiluje. Meditace formou řídím auto může přinášet pozitiva z toho že si mozek odpočine pobytem v zóně, ale nepřináší plný užitek, který získám tím, že do zóny dostanu mozek přímo mozkem a ne vnějším tlakem.

F0N: :)

To je hezoučká definice :)
U zmíněného AYP, formy meditace, která mi několik let hodně moc dávala, je výslovně v základním návodu, že meditováním se člověk pročišťuje od všelikého energetického, karmického a jiného bordelu, ale NEPOTŘEBUJE ho přitom konkrétně identifikovat. Což mi přijde super, protože toho rozmanitého bordelu je tolik, že v jeho analýze by se člověk akorát utopil (jak jsem se naučila pokusama s chozením k psychologovi;) Takových metod je víc samozřejmě, vlastně všechny, které pracují nějak přímo s tělem a energií, spíše než s pitváním mysli....pak se věci uvolňují samy a člověk si spíš zpětně všimne, že se něco změnilo, než že by to "dělal"....
--------------
A teď, malinko offtopic, mně přijde, že pro mně je momentálně nejefektivnější meditace řízení auta. (čímž tedy nic proti jiným formám, které dělám dál taky ;)

Protože myšlenky, hlavně takové ty zacyklené úporné myšlenky, na které se moje mysl specializuje, přitom fakt ruší. A to si teda fakt rozmyslím, myslet ;-D, když jde bezprostředně o život, můj i dalších lidí. A díky tomu je nějak daleko snadnější se jich pustit a tu mysl vyprázdnit, než při sezení v meditaci, kde to přinejmenším vypadá, že tak akutně o život nejde....

Předpokládám, že časem, se zvýšenou automatizací té činnosti a té specifické formy pozornosti, co vyžaduje, už to nebude tolik fungovat, ale zatím si to docela užívám.

A dá se na tom tedy hodně pozorovat, co to zbytečné myšlení s člověkem dělá, v té rychlosti je to všecko vidět hned ;)

jedina jistota je v tom, ze jistoty nikdy nedosahnes. to co je navzdy to neprijde nikdy, protoze proste to tu je