CONTINUITY: Mimochodem s tím řízením nejsi sama, největší ticho mysli zažívám na závodním okruhu na motorce. Tam koncentrace na přežití dosahuje maximální hodnoty a pro ostatní myšlenky opravdu není žádné místo :)

HELA: Pro mě je meditací psát.

A co se koncentrace týče, dobrý hukot zažívám v našem minisboru (6 bab a sbormistryně). Neuletět na svém hlase a nezpívat moc potichu. Počítat rytmus (horor!). Sledovat sborvedoucí. Přiladit se k ostatním a k houslím. Ignorovat falešné tóny a pokračovat. Nezakuckat se. Nadechnout se včas. Vyslovit koncovku. Udržet tón na pět dob, nese ostatní hlasy. U výšek přejít plynule do vyššího rejstříku. U hloubek nemutovat. Poslouchat se. Když to zvořu, vrátit se do melodie. Nerozsypat se, když sborvedoucí rupnou nervy. Zapomenout na hádku doma a zítřejší zkoušku z dějin.
Napřed to zní jako kakofonie. Pak se kakofonie objevují v místech, kde nám mozek nebere strukturu melodie. Stokrát omíláme jeden takt a nic. Nervy. A pak nám to najednou dojde, to, že ta pauza musí být delší, a melodie se usadí. A sálem zní akord, na kterém by člověk uletěl. Což samozřejmě NESMÍ, protože jinak by to celé zkazil.

Podobné je to u simultánního tlumočení, ale tam je člověk v kabině sám a musí stíhat. A vydržet ten stres. Být co nejpřesnější, nenechat se rozhodit nemožností být tak přesný, jak touží. A když se objeví chyba, nepřestat, zůstat v klidu, jít dál, protože pauza by zrušila celý text. Naštěstí jsem z obliga, koreanisti simultánně tlumočí pouze pokud zešíleli, nebo pokud nám dají šílenou zálohu. Nevratnou.

Trošku jiné téma, když už tu jsem

V novým Reflexu je super rozhovor s MUDr. Hnízdilem, velice doporučuju.

Fakt vzácně příčetnej člověk.
IMHO velmi přesně tam pojmenovává problémy naší společnosti, je tam jeden ostaveček, kterej vystihuje podstatu ve 3 větách...
Bohužel redaktor to moc nepobral, je tam přesně vidět fenomén popření - na to podstatné vůbec nereaguje, hned vypne a obrátí konverzaci k nesmyslné otázce, jestli chce Dr. Hnízdil do politiky. Na což mu tento alespoň tento hezky jadrně odpoví :)

CONTINUITY: aha, říkala jsem si, že by se bubnování asi mohlo používat, ale jsem nevzdělaná:)
A u té hry má zas člověk plnou hlavu šipek, to možná trochu potenciální meditační hodnotu snižuje:) ale chvilkové zamyšlení se tam projeví ještě víc než u toho bubnování, dá se to docela přesně sledovat.

HELA: :o) tak bubnování je naprostá meditační klasika :o)...a ta hra zas zní jako meditační novinka :))

CONTINUITY: už delší dobu mě napadá, že meditaci je možná trošku podobné i bubnování, kdy se člověk snaží udržet rytmus, a taky DDR (japonská skákací hra, kdy na obrazovce rychle běží různě orientované šipky a člověk se snaží na podložce na zemi nohama strefit do stejných) - jak se u toho začne myslet, tak to člověk začne kazit, každé ulítnutí se okamžitě projeví:)

CONTINUITY: Jj řízení je masakr.
A nevím jak dlouho řídíš, ale bude se to spíš zlepšovat.
Mě jednou dorovnal otec, když mi v 17 vysvětloval před tím než sem šel do autoškoly, jak to řízení reálně funguje. Jako jedna noha nahoru zatímco druhá dolů, řazení apod.. Jelikož se, těžce netechnickej typ, tak mě to docela vyděsilo. A k tomu pak dodal, že on, jelikož ten řidičák má 30 let, už to všechno dělá úplně automaticky. Dneska mám řidičák skoro deset let, dělám to taky automaticky, a myšlení v nemyšlení je to furt super,)

_BENNY: Já mám tu zkušenost, že hry jsou strašné pohlcovače pozornosti. Nepochybně trénuješ nějaké schopnosti, ale myslím, že jiné, než užitím meditačních technik. Tedy - pokud se při hraní snažíš zůstávat bděle přítomný a je to pro tebe v té činnosti stěžejní, tak potom to (za mě) je meditace. A to platí i u dalších činností.

_BENNY: Nemůžu posoudit, nemám zkušenost.

Přijde mi, že jsou dvě možnosti, jak to může být...

Jedna: že může, že člověk je tam v té koncentraci plně přítomen....
.....a druhá: že si ujíždí do fantazijního světa, kde naopak ve svém těle a své realitě není přítomen vůbec, a to si myslím, že je opak meditace....
Tipla bych, že možné je obojí, nebo něco mezi, jak u koho, jak kdy, jak co hraje....

To druhé vyvozuju ze své zkušenosti s ponořením do fantazijních světů a žití příběhů v nich....fajn vyplnění času, kdy nešlo dělat nic moc jiného....ale jakmile už by šlo, zjistila jsem, že je to past, že to zapomínání na sebe tady a v tomhle těle mě fakt nikam neposouvá....
ale to je teoretizování člověka co neví, docela by mě zajímalo, jak to cítí ti kdo tohle mají jako významnou součást své reality...

CONTINUITY: tak me v souvisosti s tim rizenim napada... muze byt meditaci i hrani pocitacovych her? :) princip je vlastne podobny, smyslova koncentrace.

GAISAKA: istotu mas jedinu a to ze telo zomrie. Uvedomujes si tento fakt? Nie, ze vies o nom, ale UVEDOMUJES SI TO?

A teraz mi povedz nieco naozaj DOLEZITE a dospele. Who fucking cares, co si vymyslel Andrew Newberg. Videl ten Andrew aspon raz v zivote obycajnu cajku? Tak naozaj vidiet. Ako si slobodne lieta vzduchom, aky zvuk pri tom vydava? My sme prekliate zviera - hej vieme vymysliet kopu veci, ale dokazeme cez to vsetko este vidiet tu nadheru a jednoduchost okolo seba?

Vsetky tie vynalezy su len kopirovanim toho co tu uz je a dokonale. Takze nie mna nezaujima nejaka teoria, mna zaujima priama zazita skusenost. To je to ako sa moje telo nieco nauci, nie dalsimi knihami.

F0N: Tak jo, no, jak myslíš. Já mám práce dost, takže sem rád že sme tady hotovi.
Pokud sis zagooglil a prostudoval, což již dle časových rozestupů podchybuju, a přesto máš stejný názor, pak ti gratuluju a sem rád za tebe.
Pokud si z gnozeologické perspektivy člověka a jeho zkušenosti dokážeš přijít k nějaké ontologické jistotě, pak mi opět nezbývá než gratulovat.
Za mě asi vše.

GAISAKA: Som rad, ze uz si sa ukludnil a tiez, ze spominas dieta, skus porozpravat tieto dolezitosti casom overene definicie malemo STASTNEMU dietatu - a napocitaj do 5 lebo asi presne tak dlho to bude trvat kym ta neposle stymito kecami do prdele :)

(a to nemyslim nijak arogantne ani v zlom - je to proste jednoduchy fakt)

F0N: No, konečně debata bez emocí a k věci.
Dým mysli je hezký koncept, ale co je to proti dýmu osobní "zvláštní" zkušenosti v kontextu explanačních modelů moderní (neuro)kognitivní vědy (viz dále)?,)
Oba muvíme o ohraničenosti osobní zkušenosti, ale každej jinak.
Ty si jí představuješ jako (imho efemérní) "objektivitu v subjektivitě" /dokonalost přítomnosti/ a tím, že je nesdělitelná, je pro tebe verifikovaná. sory, ale to je pro mě málo, i když bych to vztáhl na verifikaci vlastní.
To že se ti stalo něco, co ti připadá dokonalý a vševysvětlující je super do té doby, než ti dojde že "dokonalý a vševysvětlující" je jen (ta nejvyšší) pozice, forma, tj. že pokud existuje lidské myšlení, které myslí tak jak myslí (a je hardwarově poháněno tím čím je poháněno!), je nutné aby existovalo něco, co ti tuto dokonalost přiblíží, umožní prožít. To ale neznamená, že to jenom není přirozené (evoluční) "zaplnění formy, která musela vzniknout tím, že se systém forem jako celek stvořil, a ona je v něm nějak nejvyšší. A jak?
Neurokognitivní vysvětlení. Doporučuju srdečně zagooglit na téma "Andrew Newbergs model of neurological tuning". Implikace toho, co říká v kontextu předchozího neumím domyslet ani sám a trochu se toho i bojím.
Nicméně mi to stačí zdostatek k tomu, abych se ze zkušeností jakékoliv "intenzity" či "speciálnosti" těšil jako z náhodných darů, ale rozhodně na nich nehodlám stavět svoje věci typu naděje, smysl, existence vědomí po smrti apod.
Na čem stavět?
Na, jakkoliv sem si sám prošel obdobím velké opozice k tomu, tradicích (těch funkčních, co si vybereš). A k tomu je potřeba dodržovat pravidla, to zní jako alibistické klišé, ale je to spíš jednoduchá logika, kor když si prožiješ tu fázi odporu.
Můžeš dál setrvávat v blažené víře (ano zde je to slovo na místě), že přesně tvůj osobní eklekticismus je koenčně tím místem v dějinách lidstva, kdy se přišlo na něco nevídaného a revolučního, a nebo se posuneš dál po develpomental psychology scale, někam k pátému roku života dítětě,))))

F0N: No jo, no, chtěl bych mít tvoje sebevědomí.)
Ale abych parafrázoval své oblíbené přísloví: koho nepoučí gnozeologie, toho poučí ontologie,)
Lidsky řečeno yes, i think it matters.
Matrix je vnímán jako "filozofický film" (stejně jako Ghost in the Shell I, podle mě z tohoto pohledu jasně nejlepší). Mohl bych ti vyprávět, v čem je filozofický, ale vizuální umělecká metafora kódu to věru není, nebo je pouze na té nejzjevnější úrovni.
Pokud ti počítačová vizualizace, a neurálně-hormonální pocity jí vyvolané,) , připadá jako validní zdroj pochopení a směřování, nebudu ti to brát, ale o matrixu se mluví jako o "filmu s poselstvím" či jak to chceš říct, z poněkud jiných důvodů.
Ty se odehrávají na úrovni analytické filozofie, složitých racionálních operacích, které jediné mohou mít nějakou validitu k vesmíru, realitě, životu osudu atd. Stejně tak fachcčí jádro buddhismu.
Ona, jak znovu zdůrazňuju neurálně-hormnonálně indukovaná, "zkušenost" /meditace/ je sice základem, ale pokud chceš mít nějakou validní jistotu, nedá se spoléhat na osobní zkušenost, ale na objektivní pravdu, ke které se dá dospět pouze racionální spekulací, doslova zjištěním, a to v děbatě s jinými, aby se vyloučilo ono riziko subjektivismu na všech úrovních.
Neříkám tím že to uvědomnění je nepodstatné, ale jistě chápeš, že když mi tím pocitem mlátíš do mé - troufnu si říct aspoň trochu pokročilé - mentální spekulace, vycházející samozřejmě z téhož pocitu, chápej prosím že mě pak připadá že mluvíš málo a když už, tak zjevné truismy.)
Nejdůležitější ale je, být pokorný, a to myslím jako metodu, ne jako klišé.

GAISAKA: ach jaj :)
teraz ma napadol taky ten obraz, ked sa neo zobudil na konci matrixu jednotky a uvidel ten kod :)

A myslim, ze ten kod bol vsade (zdalo sa mi ze aj soska budhy v rohu obrazovky bola z kodu) :)

So does it really matter? :)

Drzim palce na ceste "autentickeho budhizmu" - ten release je kompletny a zahrna aj tuto predstavu :)

F0N: Ne, to se nedozvíš. Já nemám potřebu všechno filtrovat přes sebe a svůj pohled, sem schopen se oprostit a pokusit se na věc dívat tak objektivně, jak to jde.
Právě vály typu "já ti vykládám, jak to mám s meditací já, nehodlám nic obhajovat ani na nic reagovat, všechny názory mají stejnou váhu a pravda neexistuje /a když tak maximálně ta moje/", právě tyhle vály jsou charakteristický pro západní povrchní (tj. neautentické) pojetí východních spiritualit. Samozřejmě že není jediná cesta zkoušet tu autenticky něco z jiného světadílu staré tisíce let, dokonce je to hodně beznadějná cesta, ale alespoň v nečem upřímná, v něčem podle pravidel. Je tu i možnost skutečně funknčně ty prameny z jiných dob a míst přetvořit v místní a nynější praxi, která zároveň bude mít nějaký niterný pevný spojení s tím zdrojem.
Ale tvůj případ není imho ani jeden, ty jenom vkládáš východní poznání do západních rámců, což se projevuje mimojiné hlavně důrazem na nepopsatelnost zkušenosti. V autentickém buddhismu je to naopak, je právě snaha tohle všechno, co se nám dětem západu zdá jako geniální božská epifanie, vysvětlit.
Dtto intuice, které buddhista nemá podléhat /tvoje legendární "stopka"/, ale také ji analyzovat. Což bys věděl, kdybys věděl o buddhismu aspoň to základní, a sice že je to naturalistický neteistický filosoficko-psychologický systém.
A pokud mi hodláš odpovědět, že je ti jedno co je autentickej buddhismus a že mi prezentuješ "své pojetí" meditace, tak si tenhle pčíspěvek přečti ještě jednou a pozorněji. V případě, že budeš mít i potom stejný názor, tě požádám o to, o co sem žádal už pškných pár lidí, a sice neříkej svým osobním měntálním technikám meditace, ale vymysli si laskavě vlastní termín /a ideálně celé náboženství, aby to bylo v kontextu/, a nemať věřejnost svévolným pokrucováním termínů, které mají svůj jasně definovaný smysl.