KUATO --- 9:49:19 14.8.2008
DARUMA: nesouhlasim s tim, ze clovek musi sedet uteceny v jeskyni, aby pokrocil ve sve praxi a ve vysledku dosahl Probuzeni. ano, jiste, je treba mit dost volneho casu, aby se dalo praktikovat (ve smyslu zkoumat v sobe v klidu pocitovou pavucinu vnitrniho sveta, nastolovani stavu, ktere nam nejsou vlastni..), ale on ten zivot sam je skola. tak jak vesmir funguje, tak je to tlaceni na bytost vnejsimi nebo vnitrnimi udalostmi.
ja jsem se treba hafo veci naucil ze zivota - treba pobyvani v Pritomnosti. vytaceli jsme s tchanem med v kocovnem voze. ma tam 12 silnych vcelstev, vezme to tak vzdycky 10-12 hodin prace. bylo to zaparkovane na miste, kam cely den svitilo slunce, takze ve voze bylo tak 45 stupnu. bylo to uz posledni toceni, takze vcely nemely moc pastvu a drzely se vevnitr. byly vsude, na nic se nedalo bez rukavic sahnout, ze stropu visely chuchvalce, topily se v medometu, v kybliku, vsecko bylo umatlane od medu, nedalo se poradne sednout, protoze lezly po kalhotach a hned jsi dostal zihadlo do prdele.. rikal jsem si, kurva jeste tri hodiny, to tu zdechnu, bylo to absurdni, kroutil jsem se jako had, abych unikl z te situace, abych premostil ty tri hodiny, ale nebylo kam utect. byl tu jen ledovec nehybneho vlekouciho se casu. tri hodiny zasranych vcel a hicu. mysl na to tlacila, natahovala se do doby, kdy uz bude klid, chtel jsem to vsechno kolem sebe rozmlatit, myslel jsem ze se zblaznim, nenavidel jsem toho stareho hajzla, ktery si vedle za zastenou pobrukoval a podaval porad dalsi a dalsi ramky zajebane vickama pres celou plochu. Dalo se to velmi dobre identifikovat, co je to ta strast. Pak jsem si vsiml, ze to jde i jinak, ze tato rovnice ma reseni. to reseni bylo vysrat se na vsechno krome preziti jedineho okamziku - tohoto okamziku, stale znovu a znovu. v tom okamziku mysl stala, nebyly zadne myslenky, intelekt byl pouzitelny - na zavolani, byl to velmi uvolnujici stav, spontanni, maximalne energeticky usporny, skutecna reakce na skutecny stav okoli. dnes si ho mohu vyvolat v podstate kdykoliv. nekdy, kdyz to ale nejde, protoze jsem "v pohybu" aniz bych si uvedomil, ze dosahovani je v primem rozporu s tim, co hledam, vzpomenu si ta ten vuz a na to "prijeti". chapiso?