KUKIDE: Dovolím si delší úvahu... Mám námitky vůči oběma argumentům. Oba jsou na určité úrovni "pravdivé", ale na jiné úrovni nikoli, dokonce se na ní jeví skutečnost opačně.
"1.) jsme jeden kmen - člověk - a žijeme na jedné planetě
2.) pokud se okolí kolem nás nemá dobře tak se ani mi nebudeme mít dobře"
Kdyby (1) bylo takhle fakt lidma vnímaný, tak se nebude tak řešit to Sparta-Slavia-Baníkpyčo-BayernMünchen, Čech-Američan-Rus-Japonec-Černoch-Cikán, Pražák-Brňák, heterosexuál-homo-whatever, žena-muž. Existují paralelně jak tendence k sobectví, ať už k osobnímu, nebo ve smyslu "pro rodinu", "pro kmen", "pro národ" etc., ,tak i protitendence k prosociálnímu/altruistickému chování nad rámec této duality vlastní skupina/cizí skupina (in-group/out-group). Ta tendence uspokojovat svoje zájmy a zájmy těch kolem sebe je ASI (!) "genetická", a souvisí se samotnou skutečností zrození v lidském těle jako člověk-zvíře. Protitendence je buďto součástí toho motivu přežít, kde někdy se prostě ta spolupráceschopnost vyplatí víc než ten boj o zdroje (případy win-win, které rozpoznám jako win-win a protistrana třeba taky). Nebo je to implantát daný výchovou/prostředím a tvoří to pak část toho, co Freud označoval jako Nadjá (Superego). Ta sobeckost by pak korespondovala k Ono (Id). Superego tlumí Id, které ale stejně tvoří výživu toho celku (katexe).
Vedle toho pak různé spirituální systémy vykládají cosi o jakési prvotní prázdnotě, hře manifestací, Vědomí co poznává sebe sama skrze všechny ty odrazy na vodní hladině, které tvoří Svět, a kdesi cosi, co je ovšem poněkud jiná úroveň nazírání, než ta konvenční, kde se zdá, že jsou teda zdroje, které jsou omezené, atd. Pokud tu někdy byla jakási harmonie a hojnost, tak to bylo v nějakém tom Zlatém věku než se něco pokazilo (prvotní hřích?) a od té doby to jde s tím světem s kopce a čím dál těžší je spatřovat jakousi harmonii a hojnost, když evidentně bytostí a jejich potřeb je víc než dostupných zdrojů, což dál posiluje tu vizi separace mezi in-group a out-group.
S tvrzením (2) o tom soused se má dobře=já se mám dobře, to platí, pokud je pro uspokojení potřeb obou dost zdrojů. Pak je spolupráceschopnost a efektivní=ekonomická spotřeba zdrojů větší jistotou,že se budem mít dobře oba, než když budem nesmyslně bojovat, plýtvat na to zdroje, mít ztráty, aby pak už třeba těch zdrojů dost nebylo (v různých formách to tak ale zažíváme, problém neexistence hojnosti/dostatku pro všechny je dnes ve světě hodně způspoben neefektivním rozdělením zdrojů a plýtváním těch co jsou na podporu "konkurenceschopnosti" ve smyslu win-lose (vyhraju a zlikviduju, třeba ekonomicky, svého rivala).
Pokud ale objektivně množství zdrojů je nižší než agregátní potřeba obou skupin/kmenů/států/jiných jednotek, a nenastane vzácně jakýsi jednomyslný konsensus k dobrovolné skromnosti (což pokud je společnost důsledně vychovaná, může to při relativně MALÉM nedostatku fungovat, zbývající zdroje se stále dělí maximálně efektivně a jde to - viz např. chování Japonců po Fukušimě), hrozí s tím, jak se nedaří uspokojovat ty různé potřeby (viz Maslowova pyramida), ztráta těch civilizačních slupek a regrese k fylogeneticky starším formám chování = boj o zdroje. Kultura a civilizace nemůže fungovat bez zdrojů, jsou to právě přírodní a jiné zdroje v daném časoprostoru, které tvoří/katalyzují vznik dané formy kultury, vyčerpáním zdrojů končí kultura, která na těchto zdrojích vyrostla. Příklad -- Súdán. Problémy v Africe lze samozřejmě směřovat na éru kolonialismu, která to tam rozvrátila, obecně soubor všech příčin z minulosti, které se zrcadlí v přítomnosti ... když není dost pastvy pro zvířata, řešením je že dva kmeny se do sebe pustí a navzájem se půlka populace vyvraždí = nosná kapacita prostředí se nezměnila (nepoužily se chemické/jaderné/jiné podobně destruktivní zbraně), populace klesla, pastva už možná bude stačit (pokud zase nepřijde velké sucho, ad infinitum). Neexistence záložních mechanismů co dělat v případě nárůstu populace/sucha/apod. (strategických rezerv, světového obchodu a měny kterou můžu co je potřeba koupit jinde, etc.), což je problém malých komunit, dysfunkčních a slabých států/nadstátních útvarů vede k brutálnějším existenčním bojům. Zajištění dostatku třeba tím, že si to koupím jinde, mám silnice kterýma to dovezu, kamiony, benzín, sklady, atd.atd., tyhle problémy dost tlumí. Plus samozřejmě ta závislost na druhých viz projekt EU jak popisovala ymladris.
Problém je taky v nevědomosti toho, že často teda v nějakém "dlouhodobém" horizontu by ta spolupráce, kooperace atd. vedla k té všeobecné hojnosti díky efektivní distribuci zdrojů, a situaci win-win; ale je vidět jen kratší horizont, kde "zaútočit na sousední kmen a sebrat mu co má i území" se jeví, že povede k pozitivní bilanci. Sousední kmen není "my", ale "oni", buď se z nich udělají otroci, nebo se vyvraždí, nebo já nevím co, a výsledek bude, že my budeme mít zdroje naše (které nám nějak nestačí) plus zdroje souseda, který už není. Hurá. A světe div se, ono to docela funguje a funguje to často i v relativně dlouhodobém horizontu, několika generací! Bohatství celé západní civilizace není dáno jen naší pracovitostí a schopností si vše obstarat na území, na kterém my žijeme, ale i "šikovností" kolonialistů schopných cucat zdroje z celé planety a přesměrovávat je do rukou nás. Tuším že to byl Fernand Braudel, který ve své trilogii Civilizace a kapitalismus propočítal, kde a kdy byly vyspělé národy ekonomicky "v plusu" pokud odečteme vykořisťování z jiných koutů světa. Myslím, že poprvé a naposledy jsme to byli někde za Marie Terezie? :-) Jestli můžeme v tomhle vykořisťování, dnes už ne klasickým kolonialismem, ale neokolonialismem ve formě "volného trhu", dotací pro místní výrobce (zemědělce např.), kterým pak "volně mohou konkurovat" producenti ze zemí, které jim dotace neposkytují (a ani poskytovat nemohou) pokračovat donekonečna...? Asi ne, buďto nás jednou ti Číňani/Afričani/kdovíkdo převálcujou, nebo je vyhladíme, ... kdo ví, Rozhodně dnešní svět není v žádné cyklickém rovnovážném stavu, ale stále ještě ve fázi, kde není rozhodnuto, kdo "vyhraje", jestli to bude lidstvo (a já lidstvu fandím!) a nebo Židi, a nebo muslimové, a nebo někdo jiný (Matka Země, která se "rakoviny"=lidstva a civilizace zbaví, jak se někdy čte Lovelockova Revenge of Gaia a podobná díla)
Skutečná postmoderna a Nový (zlatý) věk ještě globálně nenastal, to co tu teď máme, je dekadentní fáze moderny, a stále nás čekají zajímavé časy.