FRONEMA: asi by to chtelo se na to podivat jako na : "budu stastna pri slozitem procesu vyroby ditete, protoze to je cesta po ktere chci kracet". kdyz jsem pred pul rokem dosel k tomu, ze jsem si vsechny dlouhodobe cile splnil, tak me zasahla urcita prazdnota a neukotvenost. pak jsem nejakou dobu bojoval s rozpadem iluzi o teto spolecnosti, kterych jsem se nejdriv nechtel vzdat a od te doby, co jsem si nasel tak velky a slozity ukol, ze se mi ho pravdepodobne nikdy nepodari naplnit, ale presto ma smysl se o to snazit, tak jsem zas stastny a mam na cem pracovat. nejsmutnejsi je dosahnout vsech svych cilu a proto je tak nebezpecne verit v penize. i kdyz budete uspesni, nebudete doopravdy stastni.