PIZI: Tím že to dáváš do juxtapozice (sorry, český ekvivalent mě fakt nenapadá) se to dá myslím popsat celkem jasně.

Psychické je o udržování/opravě/normálním provozu (psychohygiena) našeho "já", zatímco duchovní se zabývá přesahem toho já, celkem chápáno i fyzicky. Tj. doménou duchovního jest to co není (v co se doufá, co se očekává, v co se věří), doménu psychického je to, co je,) tj. psycho-logie, -atrie, -terapie.
Je to jednuduchý rozdělení, a hodně v něm ze mě mluví religionista, ale myslím že uplně bez užitku není, jakkoliv předvídám námitky o tom, že duchovní práce je především o tom co je (běžná denní prax) atd. V téhle námitce se ovšem podle mýho projevuje jen nedostatečná percepce toho, že v 99% dějin lidstva krom cca poseldních sto let bylo i psychické (a sociální) doménou "duchovních profesionálů, organizací a směrů", a to nejenom na křesťanském západě, ale právě nejvíc v kmenových uspořádáních celého světa. Což, podotýkám, myslím jako fakt a ne jako kulturně šovinistickou poznámku.)

Ačkoliv do nás na fakultě vtloukali moderní kvazináboženské a jiné explicitně náboženské tvary (tj. nevypadající tak, ale mající ve skutečnosti podstatu náboženství - tradičně se uvádějí totalitní ideologie, víra v UFO atd.), při pátrání po tom, co je "skutečně spirituální"/"skutečná spiritualita", člověk vždycky dojde k množině věcí typu přesah, smysl, existenciální horizont apod.

Otázkou ovšem je, zda tohle chápání není (moc) ovlivněno tím, jak ke "spirituálnímu" přistupujeme, jestli už samotná etymologie /původ slova/ nás nevede jednou určitou cestou (a ty různé kmeny to "maj jinak").
Do jisté míry určitě, především proto, že my (západ) jako jedni z mála ne-li jediní žijeme v lineárním pojetí času, zatímco de facto všichni ostatní v tom či onom systému cyklickém, kde věci jako spása, poznání, vyvrcholení /všechny ty výše zmíněné přesahy a smysly/ nemají takové ceny.

A tady se dále dostáváme,) k otázce role technologického vývoje v "komparativistice civilizací", což je svým způsobem otázka velmi přízemní. Hle, kam až se dá od spirituality dojít.)

Omlouvám se za trošku širší tok myšlenek,)

AIM_FREEMAN: joo tak tomuhle uz rozumim :) otazkou zustava, jestli "duchovni" neni neuchopitelne jen proto, ze pro to nemame spravny nastroj - jazyk
lezi tedy rozdil mezi tim co je dusevni a duchovni jen v nasich hlavach a nebo je to nejaka vlastnost veci kolem nas? je blesk tajemna duchovni sila a nebo od te chvile, co chapeme podobnost mezi bleskem a modrymi jiskrickami na chlupatem svetru, se z nej stal dalsi prozaicky blok, ze ktereho si stavime model sveta kolem nas?

KOSMO: mohl bys to jeste rozvest? nejsem si jisty jestli to sprave chapu

PIZI: OK - tak tedy vše co je obsahem psyché je časoprostorově ohraničené - duchovní vnímám jako neohraničené...

PIZI: me to spis prijde, jako kdyby mi nekdo rozdil mezi sodikem a uranem popsal v klingonstine :)

podle me je duchovni prace tohle : identifikuju nejake objekty ze sveho okoli a v ruznych meritkach se je snazim porovnat s tim, co uz mam v hlave z drivejska. kdyz jsou si ty patterny podobne, muzu je zkusit pitvat na mensi casti a ty pak k sobe ruzne skladat a znova porovnavat. to vsechno smeruje k vetsi usporadanosti meho vnitrniho modelu vesmiru a aby pak okoli uznalo, ze jsem nejakou praci vykonal, tak to musim promitnout zase ven. nejsnaz pomoci kombinace pismenek, ktera z nepreberneho mnozstvi blabolu vykousne presne to, co reprezentuje muj dusevni stav. pokud ale nemluvim stejnym jazykem s clovekem, kteremu se to snazim sdelit, tak je nakonec celkem jedno na co jsem prisel, k nemu zas doputuje jen blabol.

KOSMO: Taková odpověď mi připadá jako popsat rozdíl mezi sodíkem a uranem tím, že sodík je v periodické tabulce více nahoře (vymýšlím, nevím). Sice je to pravda, ale onen rozdíl to moc nepopíše.

PIZI: psyché je o kus níže... v tatvách je manas tuším 16. tattva - ze 36... tady se dá ještě pracovat docela normálně, ne?

EVA_: já tě nevim - nějak mi spojení těchto slov dohromady nepasuje - duchovní a práce :-) duch, svědek je přihlížející - ne pracující. Co myslíte?

Jinak, volněji myšleno, bych odpověděl, že jde činnost jež nás sbližuje s Realitou...

KOSMO: Myslím, že se toto děje nejen na vědomé, ale i na podvědomé úrovni, to "peklíčko"...

Tuhle jsme s kamarádkou narazily na téma, co je a co není duchovní práce (ne praxe, ale práce, konkrétní konání)...patřila by sem otázka, co si pod pojmem duchovní práce představujete? Pokud ano, můžu vás také poprosit o názory?

KOSMO: Možná proto se často zdůrazňuje ta potřeba připomínání si toho dobrého, toho, co je v pořádku...při vědomí toho, co v pořádku není.

PAULMUADDIB: neco jineho je mirne nebezpeci jako kdyz jdes na kance s kopim - muzes natahnout brka, nebo utrpet vazne zraneni. neco jineho je utok atentatnika. na to se neda pripravit. muzes (z pozice Izraelcu) leda strilet po kazde hnede kuzi, ktera se ukaze - a to je politicky nepruchozi, ze?

LYDI: Se na ně snadno zvykne, imho. Na ty příjemné záležitosti. Zasunou se a jsou najednou samozřejmost.

prijemne je ocenit dobre veci, zas ale se ne v nich zbytecne odpodcinout.