DARJEEL: libi se mi, co rekl o smrtelnosti Tolle. ze nas mozek je brana kterou vedomi proudi do tohoto sveta. chvili po smrti se nase atomy rozprchnou a casem poslouzi k udrzovani jineho kanalu vedomi. chapu to tak, ze kdyz snehova vlocka roztaje a zadna dalsi uz nebude stejna, jeste to neznamena, ze neco zmizelo. ten pattern pro jeji vznik tu/tam vzdycky byl a bude.

_BENNY: "Mircea Eliade ukázal, že představa „zlatého“ počátku a následujícího úpadku tvoří jedno z nejběžnějších výkladových schémat pro postavení člověka na světě. V usedlých a organizovaných společnostech zakládá jednak autoritu předků a starších, kteří stojí blíže k „počátku“ a jsou tedy nezměnitelnými vzory. Na druhé straně z ní plyne povinnost žijících, aby se pravidelně postarali o odstranění všeho, co se během roku změnilo, a snažili se tak vrátit blíže k počátku – podobně jako se každoročně obnovuje i příroda." http://cs.wikipedia.org/wiki/Zlat%C3%BD_v%C4%9Bk

YMLADRIS: já se pořád s těmito různými pohledy, studiemi, názory, memy ... seznamuju, a pořád jsem nedošel k nějaké teoretické saturaci, tj. mě pořád to co se dovídám, fascinuje a přináší něco nového.

To o čem píšou v tom Respektu vychází z dat z jedné oblasti.
Jiní antropologové v jiných dobách zjistili jiné věci.
Nedávno jsem studoval co napsal Tomáš Ryška o kmeni Akha a to taky bylo dost jiné.
Ono to asi nelze říct že "takhle to měly všechny primitivní kmeny". V závislosti na jejich izolaci, přírodních podmínkách, atd.atd. se to asi vyvinulo pokaždé jinak.

BROZKEFF: chtela jsem se zeptat co ty na to, jako svazak, ...

vnimam to tak, ze ty jsi prave ten proponent Zlateho veku minuleho, ... ze jsme sesli z cesty a je potreba se vratit k tomu, jak to drive bylo funkcni a v pohode. Jo? A co ty na ty vyhrady, ze strach ze smrti (strach, ze te priroda zabije), je velky determinant lidskeho zivota, a ze zrejme asi vzdycky byl zivot spis boj, takze to neni tak jednoduchy.

Jinak jak jsme se bavili o tom Atapanovi (etnolog - amazonie), ze mi tez prijde ze to trochu vidi zjednodusene, tak tento dojem jsem nabrala z tohoto rozhovoru. prijde mi nejak povrchni, nostalgicky, nekonstruktivni ci jak to rict

Všechno, co děláme, je úpadek: Mnislav Zelený Atapana - Magazín Legalizace
http://www.magazin-legalizace.cz/cs/articles/detail/456-vsechno-co-delame-je-upadek-mnislav-zeleny-atapana

tady je ten článek z respektu ze kterého citovala ymladris :-)

Takovi jsme byli - Respekt.pdf (2111827 B)

YMLADRIS: to je vubec zajimavy fenomen. co asi tak vede lidi, kteri dlouhou dobu prichazeli k penezum ruznymi nekorektnimi az zavrzenihodnymi praktikami, k tomu, aby se na konci sve kariery ospravedlnovali pred svetem filantropickou nebo rovnou spasitelskou cinnosti? (Gates, Rockefeller, Janecek atp) svedomi? nebo se tak chteli chovat cely zivot, akorat pro same vydelavani penez nebyl cas/kapital? ja mam popravde receno z takoveho typu lidi strach, protoze mi jejich chovani nepripada nijak nezistne a citim v tom nejakou boudu. ale mozna tem deprivantum krivdim :-)

tezko rict, co vede lidi k vyvoji kultur, kde se smrt chape fakt jinak nez u nas...

The Kaulong people of New Britain used to have an extreme way of dealing with families in mourning. Until the 1950s, newly widowed women on the island off New Guinea were strangled by their husband's brothers or, in their absence, by one of their own sons. Custom dictated no other course of action. Failure to comply meant dishonour, and widows would make a point of demanding strangulation as soon as their husbands had expired.

The impact on families was emotionally shattering, as Jared Diamond makes clear in his latest book, The World Until Yesterday. "In one case, a widow – whose brothers-in-law were absent – ordered her own son to strangle her," he says. "But he could not bring himself to do it. It was too horrible. So, in order to shame him into killing her, the widow marched through her village shouting that her son did not want to strangle her because he wanted to have sex with her instead." Humiliated, the son eventually killed his mother.

KUATO: ma to byt zajimave prave tim, ze guinea nebyla vubec ovlivnena vlivem zvenci. Vsude jinde prisla nase civilizace driv, nez se resila nejaka antropologie, hned se zasahlo, zatrhly se valky atd., takze z toho se neda zpetne nic moc posuzovat.

Třeba vám pomůže tenhle pojem k pochopení jak to básník myslel:
Kulturní krajina je typ krajiny, která vznikla kombinací činnosti přírody a člověka.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kulturní_krajina


YMLADRIS: "prirozena pozitivni destrukce prirody" a kde zacina "technicka destrukce negativni."
-- přirozená pozitivní je ta která je schopna udržet krajinu kulturní tedy kde ještě je krajina tvořena dohromady člověkem a přírodou
-- technická destrukce negativní už je krajina která je tvořena člověkem bez přírody
(tedy pro pochopení kde člověk úplně a zcela vytváří krajinu bez ohledu na její přirozený vývoj a kde on sám umísťuje přírodu na místo a v podobě jím navrženém)

Kuato to píše moc hezky: KUATO:

a spojitost je kultura, dnes je s oblibou všude tvorba uměle tvarovaných keřů a stromů a rostlin vysázených do štěrku či kůrou podsypané výsadby, anglické trávníky všude kam se člověk koukne, které se nenechají vykvést, okrasné dřeviny na místech kde mají být ovocné stromy pro obživu člověka atd... prostě je to naše kultura je v časopisech reklamách je v našich hlavách --- je to to co příroda vytvořila skrze člověka a člověk to nevytvořil pro kulturní krajinu, ale jen pro sebe pro svoji kulturu a tak nějak tu krajinu vynechal

ještě je podstatný dovětek, kde začíná ta krajina
krajina začíná všude, příroda si poradí, jen je třeba jí dát prostor jen je třeba dát prostor nově vzniklému meandru na potoce, jen je třeba dát prostor stromu vyrostlému z asfaltu namísto opravy koryta podle propočtů na průtok 500leté vody a na místo pokácení a za asfaltování chodníku... není moc napravovat naše chyb je jen třeba se začít přizpůsobovat svoji kulturu krajině

PS: proto jsem šílený odpůrce zbytečných zásahů proti vejmutovce v Národním parku České Švýcarsko