TADEAS: ted ale tak trochu kecas vid?

TADEAS: takze nic, mraky okecavek, ale pochopeni,ze 7 miliard lidi nemuze zrat maso 3x denne zadne.

LINKOS: fakta zalozeny na uvaze ze jsou nejaky univerzalni potraviny a univerzalni zpusoby produkce? no tak jsou, v industrialnim zemedelstvi, ktery je jednou (celkem problematickou) formou produkce potazmo managementu zdroju a prostredi. verim ze tenhle prumysl by rad byl jedinou formou produkce obzivy, ale neni. zaroven vubec chape obzivu/vyzivu jako "produkci" "potravin". ano, je relevantni, aby se mestskej clovek zabyval dopadem sve vyzivy a chapu vegetariansko-veganskou agitku a odpor proti koncentrakum zvirat, nicmene se to porad pohybuje v jednom stylu porozumeni tomu co zivotni prostredi je, co a jakym zpusobem od nej muzeme chtit a jak tady na zemi koexistujeme. tyhlety analyzy jsou reaktivni, hledaj cestu nebo duvody v nejak rozehrany situaci. jenze to proste neni o tom jaky potravint, ale o tom, co vubec znamena potravina, vyziva. jestlj jsou vsechny potraviny stejny, tak to je brutalne totalitni nahled na svet :) a podle toho nahledu vypadaj i ty potraviny - prazdny, barevny, unifikovany a zkazonosny nic. ,)

TADEAS: takze budes znevazot fakta,protoze by nas to mohlo vest podivnou cestou,ok to je tvoje vec...

LINKOS: protoze tenhle zpusob uvazovani pouziva meritka, ktera nas povedou podivnou cestou

TADEAS: ja nevim proc mas takovej problem priznat,ze maso a mlecne vyrobky jsou narocnejsi na vstupy nez rostlinna strava

LINKOS: pro pastvu zvirat typicky holistic planned grazing, mob grazing. ale to jsou jen specificke praktiky. otazkou je, zda farmareni muze fungovat podle nejakych zobecnenych modelu, a pokud ano, tak ty modely musi byt velice obecne a musi se vztahovat managementu lidi a ekosystemovych procesu (ne primarne produkci, ta je posledni). co dava smysl jeden rok nekd tam nedava smysl dalsi rok anebo jinde. zobecneni a technologizace tech energeticko-materialovych transformaci je zradna, protoze cely ten produkcni retezec (ci lepe spiralu) nivelizuje... a pak se lidi ridi ne podle informaci producenta (lepe: manazera ekosystemu), ale podle marketingu a podle studii, ktere tu nivelizaci podporuji predpoklady obsazenymi v jejich mysleni. ta nivelizace je lidskym produktem, je to velmi specificka varianta smysleni o svete a potazmo agro praxe, ktera ma velke socio ekonomicko poli5icke souvislosti... a ty souvislosti bychom meli detekovat v takovychto studiich, abychom se nenechali zmast.

TADEAS: ano,kdyz to delas "setrne" ziskas toho ze stejne plochy min nez kdyz to delas "prumyslove"...
Nebo ukaz neco co v realu funguje a je to schopne konkurovat "klasice"... At v produktivite, tak v ziskovosti...

LINKOS: no neni, protoze na stejne plose se pri ruznych zpusobech managementu deje neco jineho a ma to jinou nosnou kapacitu

DNF: to nijak nezpochybnuju,ale zpochybnoval se tu zabor pudy atd. pro chov dobytka, a proste i kdyz to budes delat sebe setrneji,tak ty zvirata musej neco zrat...

LINKOS: to prave neni. Puda po 10 letem 'obhospodarovani' ala agrofert a po 10 letech setrneho zemedelstvi bude asi drobatko jina, ve vsech parametrech. Ale ta generalizace je zalozena na tom, ze vetsina produkce se dneska vyrabi stejne - prumyslove. Misto dohadu bych mohl nekde najit, kolik procent potravin jde z prumysloveho (=drancujiciho) a kolik ze setrneho zemedelstvi. Ale jednak musim na merunky, a druhak to cislo snad ani nechci videt.

TADEAS: o to preci nejde. To jsou sice rozdilne zpusoby,ale vysledek je stejny,tu pudu tomu musis vyhradit tak jako tak...

LINKOS: a myslis ze tyhle transformace (jak a z ceho se zvire vyzivi, kam se vykadi, atd.) jsou vsude stejny? a pokud nejsou stejny, pak ani ta "potravina" neni stejna.

TADEAS: dovolim si tvrdit,ze dobytek jaksi musi neco jist a to neco musis vypestovat,nebo mu vyhradit plochu kde se nazere a tudis tu pudu zabrat musis...

TADEAS: na druhou stranu "...maso a mléčné výrobky nám poskytují pouze 18 % kalorií a 37 % bílkovin, využívají naprostou většinu (83 %) zemědělské půdy a mají na svědomí 60 % skleníkových plynů ..." tim je dost receno, je to technicka analyza, ktera vlastne zkouma konkretni (ne nutne vsechny) dopady toho ktereho retezce. Protoze vetsina potravin se dneska nejak standardizovane (neboli prumyslove) vyrabi, vcetne zvirat, muzou si mozna takovou generalizaci dovolit.
Ale take jsem necetl... vlastne tomu docela verim i tak.

SCHWEPZ: chapu, ze to sem davas v jinem kontextu, ale vzhledem ke stylu diskuze si dovolim koment ad "Zhodnotila celkový vliv těchto potravin na emise skleníkových plynů, spotřebu vody a znečištění vod (eutrofizaci) a ovzduší (acidifikaci), a to z farmy až na talíř"

nemam cas na studii samotnou, nicmene 'potravina' na nic vliv nema, potravina je jedna faze retezce energeticko-materialovejch transformaci, a k teto fazi vedou ruzne cesty. ty cesty transformaci a jejich celkove dusledky jsou vysledkem nejakych nasich rozhodnuti, jelikoz k jedne 'potravine' je cest mnoho.

jinymi slovy: (environmentalni) dopady nejsou dusledkem potraviny (ta potravina nic nedela), nybrz jsou dusledkem nasich zakladnich rozhodnuti ohledne toho, jakymi cestami transformaci jdeme k one potravine.

co to znamena? znamena to, ze podle me je omyl ridit se prilis do dusledku takovou analyzou, ktera rika, ze mame volit nejake specificke potraviny, a to proto, ze tyto potraviny vyjima z toho retezce transformaci. ano, tenhle styl muze byt platny jako analyza nejakych v soucasnosti vyuzivanych cest produkce a spotreby a jejich zprumerovani, ale daleko spis je imho potreba zmapovat prave ruzne moznosti vyzivy z hlediska ruznych variant tech energeticko-materialovych transformaci, ne z pohledu te jedne faze transformace jakozto "potraviny"... musime jit k analyze rozhodnuti, ktera vedou k jistym cestam a k duvodum techto rozhodnuti.