AIM_FREEMAN: to mi připomnělo:
Pokaždé, když se volí nový papež, provádějí se různé rituály, s ceremoniemi jako zdraveni nového papeže jinými vysokými činiteli všech důležitých světových církví, atd. Obzvláště, hned po zvolení je zvykem, že samotný Velký Rabín požádá u papeže audienci, a je jim, jako vždy přijat. Dle této velmi starobyle tradice se musí Rabín představit před papežem se stříbrným podnosem v rukou, na němž má ležet sametový polštářek purpurově rudé barvy. Na polštářku musí byt položena obálka z pergamenového papíru, která vypadá velice starodávně.
když se Rabín přiblíží k papeži s podnosem, má mu ho nabídnout, a papež musí, jak nařizují pravidla tohoto starobylého rituálu, natáhnout paži a udělat gesto odmítnutí. Potom Velký Rabín musí okamžitě odejit, čímž cely ceremoniál konči, a může se opakovat jen až při dalším zvoleni nového papeže...
Když Jan-Pavel II mel vykonat tento posvátný rituál, položil si otázku, jaký je asi jeho opravdový vyznám. Tázal se tedy archivářů Vatikánského Knihovny, a ti začali hledat ve všech dostupných svatých textech a tajných fondech. Jediné ale čeho se dopátrali, je, že tento rituál je opravdu velice starodávný, a že sahá až k samým kořenům křesťanství.
Takže v den, kdy Velký Rabín přišel, papež odehrál ten rituál podle pravidel, ale Když se Velký Rabín na konec otočil a chtěl odejit, zavolal ho nazpět:
- Poslyšte, svaty Bratře, musím vám svěřit, že rituál, který jsme pravě vykonali, se takto koná už po staletí mezi mnoha papeži a Velkými Rabíny, ale přiznám se, že mi jeho smysl totálně unika. Naši archiváři se bohužel jeho vysvětlení v našich textech nedopátrali, takže jsem počítal s tím, že mi vysvětlíte, jaký je jeho opravdový smysl...
Velký Rabín ale pokrčí rameny na znamení bezradnosti, a slíbí, že se svou radou prostuduje také ty nejstarší texty, které má jeho církev k dispozici ve svých tajných fondech. Za několik týdnů požádá Velký Rabín o audienci u papeže, ale bohužel pro něj nemá potěšující zprávy. Nikomu se nepodařilo rozluštit smysl tohoto zřejmě vysoce duchovního gesta mezi oběma velkými církvemi.
Takže papež mu navrhne:
- Víte co, ctihodný Rabi? Odebereme se do mých soukromých apartmá, a tam vám navrhuji, abychom se podělili o mé excelentní bordeaux Chateau Margot 1959, a pokud byste souhlasil, společně tu obálku otevřeme, a podíváme se, jaké důležité poselství vlastně skrývá...
Velký Rabín souhlasí, a tak se za par chvil ocitnou v menší komnatě, a když jsou zcela sami, rabín vytáhne obálku, otevře ji a s třesoucíma se rukama z ní vytáhne velice starý, zažloutlý pergamen. Když ho s co největší opatrnosti rozloží, mohou čist v Aramejštině:
Učet:
-----
(poslední večeře)

13 x skopové na bobech
13 x vino
13 x chleb
obsluha v ceně.

Račte proplatit 28,60 drachem

K proplaceni předloženo
panu Jehoshuovi z Nazaretu
a jeho ctěným učedníkům

Restaurace koser, svatby, hostiny, skupiny
Samuel Zacharias, hostinský

[ KABUNGA @ USTAV . PRO . DUSEVNE . VYSMATE ]

Mimochodem, @kardinalvlk - http://twitter.com/kardinalvlk - nominovaný v kategorii One (wo)man show na Křišťálovou lupu...

"Včera Monopoly, jen jsme místo nemovitostí skupovali duše. Kdo stoupl na kříž, musel sloužit mši, dokud nehodil šestku. To vám byla legrace!" - nedělá to někdo z vás, přiznejte se :)

Porno, ale k veci ;-)

THOMASMORTA: Pozadovat u vtipu uvedeni zdroje chce jen science naci. V zdrojovem klubu to bylo zrejme taky odnekud okopirovano.

Galové jsou blázni.

Nesmím se bát. Strach zabíjí myšlení. Strach je malá smrt, přinášející naprosté vyhlazení. Budu svému strachu čelit. Dovolím mu, aby prošel kolem mne a skrze mne. A až projde a zmizí, otočím se a podívám se, kudy šel. Tam, kam strach odešel, nic nezůstane. Zůstanu pouze já.

ZUZKAOU: Takže podle francouzů by byl Ježíš masochista, který na na kříži nezemřel, ale prožil tam nádherný, 3 dny trvající božský orgasmus :-)
Takže se ve skutečnosti neobětoval, ale náramně si to užil :-)

ZUZKAOU: jestli je ta Thomasova historka pravdivá si netroufám říct, ale spánek a smrt je spojovaný i v bibli viz třeba http://www.christiancourier.com/articles/753-the-biblical-concept-of-sleep

6. Sleep is commonly used as a designation for death, both in the Old Testament and in the New Testament. David petitioned the Creator: “Consider and answer me, O Jehovah my God: Lighten my eyes, lest I sleep the sleep of death” (Psa. 13:3).

When Lazarus of Bethany died, Jesus informed the disciples: “Our friend Lazarus has fallen asleep ….” The Master’s men did not comprehend the nature of his language. They initially thought that Christ spoke of natural sleep; he therefore had to tell them plainly: “Lazarus is dead” (Jn. 11:14).

Why is death figuratively depicted as sleep? First, there is a common appearance between a sleeping body and a corpse. The analogy is thus quite natural.

Second, just as the soul of the sleeper still exists, though oblivious to its material surroundings, even so, in death the soul of man is not extinct; rather, it is only unaware of earth’s environment. Solomon asserted that the dead have neither knowledge of, nor reward for, anything transpiring “under the sun,” i.e., on earth (Eccl. 9:5-6).

Third, as the sleeping person awakes and rises from his bed, just so, the dead will rise from their graves at the time of the Lord’s return. We must briefly pause and comment further about these final two points.

It is not the case, as alleged by some, that the dead are unconscious, i.e., they are in a state of mindless sleep, awaiting the day of judgment. There is ample evidence that the dead are entirely conscious in their own realm of existence. Both the rich man and Lazarus were cognizant (Lk. 16:23-25), and so were the martyred souls in John’s heavenly vision (Rev. 6:9-11). (For a more detailed discussion of this theme, see “Are the Dead Conscious?”)

Whenever the Bible describes death as a “sleep,” it is only the body that is under consideration. For example, Daniel referred to those who “sleep in the dust of the earth” (12:2). Note that the part of man which sleeps is that part which is planted in the dust. A common Greek word for the “sleep” of death is koimaomai (cf. Mt. 27:52), a kindred term to koimeterion, from which derives our word “cemetery,” the abode of dead bodies (see “Asleep,” W.E. Vine, Expository Dictionary).

BALAENA: Když jsme u těch historek, tak jiný misionář narazil, když jednomu kmeni vysvětloval, že Ježíš vstal z mrtvých - jenže kmen věřil, že člověk umírá pokaždé, když usne, takže zmrtvýchvstání pro ně bylo naprosto běžná záležitost a nechápali, proč kvůli tomu někoho uctívat:-)

THOMASMORTA: kdysi jsem zaslechla od jednoho misionáře, že u jednoho kmene poněkud narazili s obratem "i kdyby vaše hříchy byly červené jako šarlat, jako sníh zbělejí" - ukázalo se, že neznají sníh a že pro červenou a bílou mají stejný výraz...