NIRA: zamenujes pricinnou souvislost s pouhou naslednosti jevu. pokud neznas mechanismus, ktery zpusobuje naslednost jevu za sebou, nemuzes s urcitosti vubec tvrdit, ze je mezi temi jevy pricinna souvislost, jenom to, ze po jednom jevu bezne nasleduje jiny (coz nemusi platit vzdycky) ;)

KAZUO_KIRIYAMA: kdyby neexistovala kauzalita, tak by s všechny události odehrávaly budto vsechny současně účili by neexistoval čas/ anebo by se neodehrávaly vůbec, tak si vyber


SAMWE: jj přesně:)) jdu se učit neměcky

NICOLE: a existuje vubec kauzalita? :)
NICOLE: ... a znovu, lze z pouhe naslednosti jevu (byt opakovane) vyvozovat pricinnou souvislost?

Pravda, pravda. Naopak nejhorší je číst knihy, které někdo napsal o někom.

pozn: škoda, že neumím německy :/// je potřeba číst v originále

SAMWE: tak jasně, zkus dnes vymyslet něco nového v teorii vůle a jsi na nobelovu cenu :-))))

i když: u něj to první je akt /"do"/, druhé je složitý paradox.

takže: jsi svobodný dělat to, co chceš, nemusíš však mít vůli k tomu, co chceš /dělat?/.

mě by spíš zajímal ten originál, ale německy neumím. je to jako s překladem každého filosofického textu, pokud člověk dobře nechápe autora, může nasekat plno chyb. Znám tolik různých interpretací překladů různých pasáží Bible, že se z toho můžu zbláznit....

záleží na výkladu, výklady posuzují shopenhauera jako jasného filosofa vůle, že vůle je vše a to především vůle k životu. Tím pádem jsem absolutně svobodný, pokud mám tuto vůli, jsem všemocný, protože se mohu také dobrovolně rozhodnout nežít. Pokud vše posuzujeme z hlediska vůle, tak pak mizí hranice mezi spravedlnostmi a nespravedlnostmi osudů lidí, protože každému se děje poprávu z hlediska této absolutní vůle. /osobně mi to připomíná přísloví: co tě nepálá nehas nebo nesudte, abyste nebyli sami souzeni/. Já jsem ho nikdy v originále nečetla, ale ta anglická věta, kterou cituješ: man is free what he wills, but cannot will what he wills je takový paradox: jsi svobodný chtít cokoliv, ale nemůžeš mít to, co vždycky chceš. /will má v aj mnoho významů i jako podst, jméno, toto je samozřejmě moje interpretace překladu/. Doufám, že jsem to vystihla dobře:)))

mozna jsem spatne cetl, ale Schopenhauer afaik nebyl zastancem absolutni svobody vule, byl kompatibilista (Man is free to do what he wills, but he cannot will what he wills), ale zaroven i krajni subjektivista - solipsista. tedy spise rika "moje vule je vse co existuje" nez "moje vule ma moc byt absolutne svobodnou".

SAMWE: hele, moje absolutní svobodná vůle se dnes bude projevovat tím, že se odmítám přecpat ...a možná nebuidu jíst vůbec, ale dám si klímovský půst/při neodolatelném hladu zakousnu nějakou tu myšičku v kanálu:-D/

Nerad, ale tuto poklonu musím odmítnout. Tyto "plky" spíše sumarizují pohled několika geniálních filosofů, jako Platon, Schopenhauer nebo Klíma. Ač bych si je připsal rád, nebylo by to správné.
Vůle, jak bylo řečeno, je vše. Tedy mimo jiné i síla. I slabost. I zřeknutí se síly. S tou dostatečností vůle... nevím. Já se za génia nepovažuji a už tak je pro mne téma jako nestárnutí hodně povrchní až pohádkové. Asi by mne vůbec nezajímalo. Ale zatím to nevím.

_BENNY: dyt jo

NIRA: prosim, neresime lidi ani drby, ale myslenky!

_BENNY: není to náboženství, ale ve vztahu k něčemu: když mám svou vůli, je absolutní, pokud jsem v pozici, že svou vůli nemohu realizovat a musím se podřídit nějaké substanci proti své vůli, tak již musíš ten stav nějak popsat, proto se absolutní vůli může říkat svobodná a té druhé nwm, prostě nesvobodná, vůle omezená nebo nevím, jak to nazvat

SAMWE: zajimava myslenka :) v podstate s ni souhlasim, vule je ano/ne, nejake uzitecne atributy budeme hledat tezko (napada me jen silna/slaba), jen to absolutni se mi nejak nezda, resp. nevim v jakem smyslu to bylo mysleno. proc se ale tolik staleti svobodnost vule resila? nejaky nabozensky relikt, ktery nedosahuje dnesni urovne vedeckeho poznani (vule neni, vsichni jsme jen biochemicky naprogramovani bioroboti)? :-)

SAMWE: tohle je zajímavá uvaha, vůle by měla být absolutní, ale jak dokážeš, že to tak je? když máš k něčemu vůli, tak to vždycky uděláš, i když ti ostatní v tom budou bránit? Anebo vůli nebereš jako čin, ale jenom jako abstraktní pojem: vůli k činu? Díky za odpo.