...a přitom stačí pohřbít čelem dolů... :)

PAHAVASKA: Zastanu se, s pižláním jsem přišel já, v tom ssmyslu, že při "protiupířím" zásahu bylo dost času, objekt se necukal, neznervózňoval dav čumilů a nikomu nezáleželo na estetice provedení :) Klidně zatloukat prkno palicí, hlavně když už upír nevstane :)

PISKVOR:
warum pižlat? Mám díru s nebožtíkem. Vemu poctivé prkno, na konci seřízlé do "ostří" a k tomu bych ho, pro forma, vytvrdil opálením. Nasadím na krk a pracuji palicí.

PISKVOR: Hlavu neoddělíš, ale zabiješ ho jistě.

GORGLIN: Dotyčný byl údajně řezník, a tak mu to nožem šlo podstatně lépe od ruky. (alespoň podle meta-legendy, kterou jsem k tomu slyšel)

PISKVOR:
Katovské řemeslo nebylo jednoduché a kolem poprav je tolik historek jako od Jahelky.
Například, když kat odmítl odsouzeného setnout, byla dána dalšímu odsouzenci možnost amnestie, za to, že popravu provede sám.
Je zaznamenaný případ, kdy odsouzený této možnosti využil, 27krát udeřil popravčím mečem kolegu na špalku, ale hlavu se mu tím odetnout nepodařilo a tak jí doodřezal nožem.

Nicméně popravy naostřeným prknem se prý prováděli, ale byl to případ neurozených, kteří nebyli hodni meče. Proto se pochybuje o tomto způsobu popravy u Záviše. Je uváděna možnost, že došlo k chybě při pápisu a jednalo se o PLKNO, což byl výraz používaný pro popravčí meč bez hrotu.

Postupně se díky lidovému podání „plkno“ změnilo na prkno a odtud tedy pověst o popravě prknem.

PISKVOR: Se skutčným upírem bývalo vždycky těžké pořízení :)
Ale myslím, že je fér připustit, že tyhle zákroky, známé z legend, vycházely ze skutečných opatření, které se prováděly na skutečných mrtvých - nebožtík si zachoval barvu? začali chcípat krávy? měla žena starosty noční můry? chytil místního kněze záchvat páchání dobra? rozkopali hrob toho, komu to všechno hodili na krk, a snažili se :)
Některá ta opatření dávají alespoň trochu smysl (třeba probodení kůlem mělo hned několik důvodů - zničit srdce, které pumpovalo mrtvými cévami vypitou krev, nebo prorazit upíra v hrobě skrz a připoutat ho tak k zemi, ve které ležel, nehledě na mystiku s osikou), některá moc ne (planá růže, například).
Prkno k oddělení hlavy, aby se zabránilo regeneraci, případně prosté useknutí hlavy a její uložení do nohou hrobu (nebo kamkoliv, aby ji upír nemohl najít a nasadit zpátky), patří k těm smysluplnějším, ale stejně su myslím, že nikdy nepotkalo skutečného upíra :)))

FJERTIL:
Říká jedna z teorií.

Když jsem kdysi psal článek o upírských legendách, zmínil jsem i oddělování hlavy mrtvého, podezřelého upíra, od těla prknem. A i tehdy se mi kdosi ozval, že to mělo být plkno, tedy popravčí meč. Ovšem na rozdíl od Záviše takový pseudoupír často už nějakou dobu tlel, to za prvé, prkno se nechávalo na místě, aby hlava nemohla přirůst zpátky, to zadruhé, a nebylo potřeba setnout švihem, ale tak dlouho pižlat, dokud se krk odleželé mrtvoly nepoddal, to zatřetí. A za čtvrté to podle většiny zdrojů prostě bylo prkno a ne mečl. Ale živé bych rozhodně prknem stínat nechtěl :)))

PISKVOR: Dokázal bych si představit, že prkno při správném švihu zlomí vaz, jako u králíka. Oddělení hlavy by vážně nešlo.
Každopádně dík.

FJERTIL: JIRÁSEK AT 12 O'CLOCK!!! Plknem, ne prknem! To jsou, řekl bych, meta-legendy. Asi nejlepší vysvětlení pro náhodné kolemjdoucí je tuto: http://www.zamek-hluboka.eu/legendy-a-zajimavosti/-zavis-z-falkenstejna-/ - hledat "plkno", je to asi ve 2/3 textu. Lidská anatomie je překvapivě odolná, a sečné zbraně bývají z kovu nejenom proto, že se to pěkně blejská.

PISKVOR: A jen doplním, že k popravě došlo stětím naostřeným prknem.

PISKVOR: zakrvácená tráva z toho dělá pověst :))) Samozřejmě je to ono :)))

Tak dneska to české hádání jde pěkně od ruky. Tož do třetice všeho dobrého a zlého:

Panovník ošálený zlými jazyky jednoho udatného pána o jeho panství dědičná připraviti chtěl. I pána uvěznil a panství předání od něj se dožadoval. Pán však neustoupil, a tehdy panovník s ním, coby s rukojmím, jal se hrady jeho obkížděti a po posádkách vydání jejich vyžadovati. Až na jednom hradě posádka vzdáti se odmítla, že panovníka z blafování podezírala, a panovník tam pána jejich promptně popraviti nechal. A říká se, že na místě skonu pána spanilého dlouhá léta ještě od krve rudá tráva rostla.

Jméno pána, panovníka a samozřejmě hradu?

SYLVAEN: tak pokud byl pražák zaměstnancem parlamentu, celkem bych tomu i věřil ;)