FOSSY: Korejský civilizační mýtus se mi totiž zdá rozkošně podivný. (A vidlácký. A prostě mám rád stopy po uctvání medvědů. ;)
Pastoureaua jsem tu už doporučoval? ;) )
Začátek je takový běžný: Hwanung, syn nejvyššího nebeského boha Hwanina (toho z horních nebes, který je světu a lidem dost vzdálen) se rozhodne osídlit zemi, k čemuž dostane doprovod 3000 nebešťanů, s nimiž na posvátné hoře Baegdusan (Pektusan) založí město bohů a započne tak božskou vládu nad zemí a lidmi. Zbývá jen, aby se obtěžoval sám, nebo zplodil nějakého kulturního hrdinu, který pozdvihne lidi ze zvířecího stavu k civilisovanosti.
A v tu chvíli přichází na scénu tygřice a medvědice, které se modlí k Hwanungovi, aby se staly lidmi. Dostanou od něj hrst česneku a svazek černobýlu coby magickou dietu s pokynem, aby se s tím na sto dní zavřely v posvátné jeskyni. Tygřice to nevydrži, ale medvědice celou dobu poctivě žužlá čersnek a pelyněk, až z ní opadají chlupy a stane se člověkem. Tedy medvědí ženou jménem Ungneyo.
Ungneyo však trápila samota (nevím, zda proto, že na posvátné hoře nežili lidé, nebo zda se mezi ně ostýchala - nebo zda by si ji žádný člověk nevzal). A tak dlouho se modlila k Hwanungovi, až ji pojal za manželku a splodil s ní syna Danguna (Tanguna).
Dangun se stal prvním králem lidí, založil království Čóson (Starý Čóson, Gojoseon), vystavěl hlavní město, dal lidem řád, spravedlnost, organizaci (byrokracii, buzeraci...;))