• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    FOSSYMýty, Legendy a Pověsti
    FOSSY
    FOSSY --- ---
    Tak, tady máte dalšího slavného a mocného Řeka, dalšího se slavným životem a tragickým koncem.

    Ajax Veliký:

    Říká se, že byl obdařen postavou obří a sošnou, silou, které se jen málokdo vyrovnal, a která se v jeho případě snoubila s jasným rozumem a myslí ve věcech války neobvykle hbitou. Jako chlapec byl – stejně jako většina hrdinů antického Řecka – cvičen kentaurem, dokonce po boku jiného reka snad ještě slavnějšího jména, Achilea. A stejně jako jeho přítel z dětství se účastnil největší z tehdejších válek, války Trojské. Tehdy byl Ajax již králem Salamisu, a proto byl jedním z vůdců Řeků, obléhajících nedobytné město.
    Říká se, že Ajax byl mezi muži druhým hned po Achileovi co se síly, bojové zručnosti a odvahy týká, a rozumem, a dovednostmi taktiky i strategie se mohl měřit se samotným Odyseem. Do boje kráčel Ajax s mocným štítem ze sedmi kravských kůží a bronzu, a také s kopím, kterým nikdo jiný nemohl vládnout. Často také bojoval bok po boku se svým bratrem, Teucerem, nad jiné zručným lučištníkem.
    Je s podivem, že jako jeden z mála klíčových hrdinů, kteří se Trojské války účastnili na obou stranách, právě Ajax neměl jako jediný přízeň žádného z olympských bohů. Tento veliký hrdina, který je však často opomíjen a přehlížen, se dvakrát osobně utkal s Hektorem, největším hrdinou Tróje. Obě střetnutí se odehrála v době, kdy byl Achileus rozhádán s Agamemnonem a neúčastnil se bojů. Poprvé se jednalo o souboj muže proti muži. Ajax a Hektor spolu bojovali celý den, a i když Ajax hned zpočátku Hektora zranil a srazil k zemi, nakonec byl souboj ukončen jako nerozhodný. Tehdy daroval král Ajax Hektorovi skvostný pás, a Hektor daroval svému nepříteli svůj meč. Podruhé se spolu střetli tito dva rekové při útoku, který Hektor vedl na řecké lodě, aby využil Achileovi nepřítomnosti. Král Ajax se svým štítem a kopím skákal prý z lodě na loď a téměř sám odrazil trojskou armádu poté, co Hektora strazil k zemi obrovským balvanem. Ale tehdy zasáhl Apolón, vdechl novou sílu svému chráněnci Hektorovi, a ten poté dokázal Ajaxe odzbrojit a donutit k ústupu.
    Když Hektor později v souboji zabil Patroklea v domnění, že se jedná o Achilea, byl to právě Ajax, kdo spolu s Menelaem zahnal trójany a sebral jim Patrokleovo tělo – i když už nestačili zachránit Achileovu zbroj.
    Ajax dokázal projít celou válkou bez zranění, které by stálo za zmínku.
    Posledním z jeho hrdinských činů byl ten, kdy po smrti Achilea vedl svůj válečný vůz spolu s Odyseem, aby zachránil tělo padlého hrdiny. Achilea zabil šípem Paris (s asistencí Apolóna). Oba králové bojovali ze všech sil a nakonec se jim podařilo zahnat trójany a Achileovo tělo získat, aby jej mohli pohřbít vedle jeho přítele Patroklea. Tehdy však vypukl mezi oběma hrdinnými králi spor o Achileovu zbroj, kovanou samotným Héfaistem na hoře Olympu.
    Dlouho trvala tato pře, kdy rada řeckých králů zvažovala zásluhy obou soupeřících – Ajaxe a Odysea. Nakonec však rada vůdců rozhodla ve prospěch Odysea. Ajax tak byl poprvé poražen, a tato porážka mu přinesla veliké zoufalství a smutek, ale také vztek. V obavě o svého chráněnce prý tehdy zasáhla sama Pallas Athéna. Seslala na Ajaxe šílenství, a když se král rozhodl pomstít to, co cítil jako křivdu a zneuznání svých zásluh ve válce, zastřela jeho zrak.
    Nebohý Ajax tak v domnění, že bojuje s králi a hrdiny, včetně Odysea, kterým se cítil podveden a oklamán, a Agamemnóna, který nespravědlivě rozhodl jeho při, zmasakroval stádo ovcí. Když se pak chrabrému hrdinovi vrátil zdravý rozum, zjistil, že stojí pokryt krví a cáry masa uprostřed rozsekaných ovcí. Ajax si uvědomil, co udělal, a tehdy se rozhodl, že raději zemře vlastní rukou, než by žil dál život v hanbě, kterou na sebe uvrhl.
    Život krále Ajaxe skončil, když nalehl na meč, který dostal darem od Hektora při jejich prvním souboji. A ani po své smrti neodpustil svým bývalým druhům a přátelům, zejména Odyseovi.
    FOSSY
    FOSSY --- ---
    CHARLEZ: Tam tu legendu ještě prasí poměrně snesitelně :)))
    FOSSY
    FOSSY --- ---
    A teď tu pro vás mám kanadskou lochnesku:

    Ogopogo:

    Existuje celá řada mořských a jezerních potvor, o kterých existuje bezpočet příběhů a legend. Nejznámější je právě skotská Nessie. Ale dnes bych se podíval na jinou, skoro stejně populární, i když daleko méně známou – Ogopogo.
    Indiánská legenda (lidu Salish) vypráví o muži, který ze závisti, nebo snad ze žárlivosti, zavraždil respektovaného místního stařešinu známého jako „Starý Kan-He-Kan“ a to právě u jezera Okanagan. Indiánští bohové vraha za trest proměnili ve vodního hada, v nestvůru odsouzenou navždy žít na místě svého zločinu. Indiáni tehdy přejmenovali jezero a obludě dali jméno „N´ha-A-Itk“. Po mnoha a mnoha letech se jméno, které může znamenat posvátného tvora, vodního boha nebo vodního démona, změnilo podle slov jedné veselé písně (kde se mimo jiné zpívá, že jeho matkou byla škvořice a jeho otcem velryba) na Ogopogo.
    První spatření Ogopogo bílým člověkem (přinejmenším takovým, o kterém je nějaký záznam), je datováno do roku 1870 a připisuje se paní Allison. Ovšem vypráví se také příběh o Johnu MacDougalovi z roku 1860, který přes jezero plavíval koně. Vždycky dával nějaké malé zvíře jako oběť pro Ogopogo, aby si zajistil bezpečnou cestu. Jednoho dne ale zapoměl. Jel ve své kanoi, za kterou měl uvázány koně, když tu jeho zvířata začala jedno po druhém mizet pod hladinu jezera. MacDougal rychle vytáhl nůž, odřízl provaz, na kterém vedl koně, a – podle svého přesvědčení s rozlícenou obludou za zády – pádloval urychleně do bezpečí (je samozřejmě otázkou, zda by sytý Ogopogo poté, co sežral několik koní, vůbec stál o dezert).
    Každopádně by měl být Ogopogo nejspíš podobný mořskému hadu, podle kryptozooloků by se mohlo jednat i o basilosaura, a jeho délka je uváděna mezi šesti a patnácti metry. V okolí jezera Okanagan je velmi populární, možná i proto, že případy, kdy byl spatřen, se počítají na desítky, možná i stovky, a někdy se jednalo o desítky svědků naráz. Někdy byl viděn blíže ke břehu, někdy dále, někdy lidé dokonce viděli obludy dvě.
    Nicméně – stejně jako u skotské sestřenky Nessie – neexistuje důkaz o tom, že by Ogopogo byl skutečný. Fotografie a videozáznamy jsou rozmazané, nekvalitní a neprůkazné (možná to je Ogopogo, navždycky pykající za hřích vraždy, možná je to kláda ve vodě). A jako obvykle, nic z toho nevadí a legenda žije a vzkvétá dál :)
    CHARLEZ
    CHARLEZ --- ---
    FOSSY: akroat se priznam ze ji znam jen z Le pacte des loups
    FOSSY
    FOSSY --- ---
    KID_MCHUTT: Ech... :)
    FOSSY
    FOSSY --- ---
    CHARLEZ: Přesně ta :)

    Podrobněji zde:FOSSY:
    CHARLEZ
    CHARLEZ --- ---
    CHARLEZ: Beast of Gevau....cosi
    KID_MCHUTT
    KID_MCHUTT --- ---
    FOSSY: Ilsa? :)
    CHARLEZ
    CHARLEZ --- ---
    FOSSY: Bestie?
    FOSSY
    FOSSY --- ---
    Dobrá, takže to druhé "zlatíčko" FOSSY: , upír, který má podle některých verzí železné zuby a visíce na stromě chytá oběti háky svých nohou, je asasabonsam (asasabonsan, assassabonsam,...).

    A jedna celkem snadná hádanka na odvedení pozornosti od toho, že je zase pondělí a navíc se hnusně ochladilo:

    Je celá řada slavných vlků. Nejslavnější je asi Fenris. Pak tu máme třeba vlčici, která odkojila Romula a Rema. Krále Lykáona jako prvního vlkodlaka (podle Řeků), a tak dále a tak dále. A jeden takový řádil ve Francii a dlouhá léta děsil a terorizoval venkovany. Několikrát byl prý údajně zabit, ale po přestávce vždy začal řádit znovu. Tímto vlkem byl ...?
    FOSSY
    FOSSY --- ---
    GORGLIN: Obaifo (obayfo, obajifo...). Ano, teké se o nich někdy mluví jako o smrtelných čarodějnicích, jejichž astrální projekce vyráží po nocích upíjet spícím obětem sílu... Tato verze se rozšířila prakticky do celého světa.

    Ale to je jen jeden ze dvou :)
    GORGLIN
    GORGLIN --- ---
    V Africe byl nějaký ten Obafio a většinou to byli ženy, ne?
    FOSSY
    FOSSY --- ---
    A jedna hádanečka na rozcvičení zatuhlých závitů:

    Afričané mají ve svých legendách zvláštní druh upíra, značně specifický ve dvou záležitostech: přes jinak lidský zjev mají misto nohou háky, a loví zavěšeni na stromech právě pomocí těchto háků.

    Afričané také mají ve svých příbězích druh upíra, který je nejspíš většinou nehmotný, dokáže posedávat lidi i zvířata (a jejich těla využít k útoku na oběti a pití krve, zatímco bez těla parazituje na životní síle, energii).

    Jména těchto dvou krvelačných bestií?
    FOSSY
    FOSSY --- ---
    Omlouvám se, v nedostatku času zase jen jedna krátká, tentokrát z Orientu: Zabiják démonů

    Tato legenda je také jednou z těch, které přináší optimismus a naději lidem v boji proti silám temnoty. Vypráví o oddaném, ale ne úplně chytrém studentovi medicíny v Číně jménem Zhongkui (u Japonců Shoki), který neuspěl u zkoušek. Toto selhání způsobilo nešťastnému studentovi takové zoufalství a černou beznaděj, že spáchal sebevraždu. Když se o tomto činu neslýchané oddanosti cíli doslechl císař Xuanzong (u Japonců Genso), přiřkl nebožákovi titul lékaře posmrtně (jiná verze však vypráví, že císař sám onemocněl, a tehdy se mu ve snu zjevil duch Zhongkui a v hrozném boji porazil démona, který otrávil císaře a způsobil jeho chorobu, a císař přiřkl čestný titul duchovi za odměnu). Duch, nyní s čestným titulem Doktor ze Zhongnanshanu (u Japonců Shunanzan-no-Shinshi), z vděčnosti přislíbil, že bude říši chránit před démony a zlými duchy. A tak se i stalo a Zhongkui (Shoki) se stal součástí panteonu. Svátek tohoto bůžka, který se přestěhoval v šestém nebo sedmém století z Číny do Japonska (respektive rozšířil se), je pátého dne pátého měsíce, kdy je zlých duchů nejvíc. Tehdy jsou všude vyvěšovány jeho podobizny, které mají chránit domy i jejich obyvatele. Kdysi býval tento Zabiják démonů jedním z nejčastěji zobrazovaných a zpodobňovaných malých bohů – s divokým plnovousem, přísným, rozlobeným nebo zuřivým obličejem, v klobouku a vždy s mečem (pravda, různého tvaru, délky a velikosti, ale nepostradatelným). Dnes už je prakticky zapomenut, i když třeba v japonském Kyotu jeho symboly stále zdobí některé střechy, aby obyvatele chránila síla démonobijce proti zlu a neštěstí.
    ALDARION
    ALDARION --- ---
    Když už jsme u těch dohadů a fabulací, nevzpomenete si někdo, čí byla úvaha o možném perském původu velkomoravanů (tedy že se velkomoravská kultura formovala pod vlivem větší skupiny exulantů z Persie) dokládaná i některými změnami v umění a péřovou ozdobou na hlavě velkomoravského a později českého knížete? Hypotézu si pamatuji, ale autor se mi vykouřil z hlavy... (Nemohl bych být druid. Ne to, co je zapáno, ale to, co je zapamatováno, je pro mne do pár let ztraceno...)
    ALDARION
    ALDARION --- ---
    MARA_JADE: Pravda, nemám Charváta tak dobře načteného (matně se mi něco vybavuje...). Napravím. Jako že kdyby tvrdil, že to bylo typově podobné božstvo, tak s tím nemám nejmenší problém, ale ta identičnost se mi už zdá jako hodně odvážné tvrzení... (Skoro jako somári ze Sumeru.;)) Ale pokud by něco fakt zajímavého našel... Docela jsi mne navnadila. ;)
    MARA_JADE
    MARA_JADE --- ---
    MARA_JADE: v praxi z něj prostě zůstalo zkomolený jméno a idea boha slunce a smlouvy. to bude dost možná asi tak všechno.
    MARA_JADE
    MARA_JADE --- ---
    ALDARION: Prej si ho přinesli při stěhování národů. (Přeci jen při tom, jak se ty gentilní skupinky mezi sebou míchaly, mohl se někde ujmout jako nosná myšlenka. Ale to mě teď prostě napadlo pro jeho obhajobu.) Článek se konati nebude, já téhle době upřímně nerozumím. Můžeš se zeptat Charváta, případně přečíst nějakou jeho knížku. :-) Dost si za tím stojí. Většina historiků ho za to chce sežrat. Mně ta myšlenka zaujala, ale hodnotit si ji nedovolím, jelikož se k tomu necítím být povolaná ani trochu.
    ALDARION
    ALDARION --- ---
    MARA_JADE: Já vím, že jsem škarohlíd, ale ke větě - Stal se symbolem pro boha Mithru, který byl už této době a geografické oblasti označován krátce "Mir". - bych si představoval nějaký pěkný článek, který by to vysvětloval... Protože takhle mi buď něco hodně významného uniká, nebo... No, Mithra je moc pěkný indo-perský bůh, ale Čechy se mi zdají už docela dost z ruky. Jsou všichni indoevropané odsouzeni k Mithrovi-Varunovi coby reprezentaci vlády, protože Dumézil? ;)
    FOSSY
    FOSSY --- ---
    No vida, jak to tady Mithra rozhýbal :)))
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam