STQ: Zajimavy, nekdy pokecame na tohle tema... By me to zajimalo, s freedivingem zatim pouze flirtuju, ale cokoliv nad tri minuty taky rvu vuli, do tri minut pohoda... Tak nevim, tam se to proste asi lame. Jinak postrehy mas hezky...

Este fajn je dat si po saune dve tri minutky potopenej v ledovym bazenku, s tak akorat vzduchem aby se clovek jen vznasel;) to jsou taky fajn pocity, prazdnota i propojenost, i kdyz bez rybicek a bez hloubky...

STQ: Bohužel, spíše jako nechápající mi přijdeš ty, kterej akorát útočíš. Jinak já praktikuju už několik let pod vedením. A co se týče japonských kovářů tak osobně jsem se setkal se třemi z japonska a kdybych chtěl být zajímavý, podělil bych se s tebou o fakt, že příští jaro letím k jednomu na zahraniční stáž (proto ten příklad). Ale mě je to v podstatě jedno. Nech mě plavat.

Kdybych ti tak mohl věnovat tu krásnou tmu co je venku....

JUNIOR: a souvislost s aktualni diskuzi to ma jakou? prisels do jogovyho klubu, vysmal se nam ze pouzivame jogovou terminologii (wtf?), vysvetlil nam ze jogin je kazdej, hodil hlasku o japonskejch kovarich (mimochodem kolik jsi jich potkal nazivo?) a ted nas poucis o tom jak dosahnout klidu mysli...jako fakt? z nejakyho duvodu necejtim ze bys to co pises mel prozity, pusobi to na me jak vylev pubertaka po tom co si precetl dve knihy o zenu ale zapomel to pak zkusit praktikovat. sorry ale nedokazu to co pises brat vazne.

budu rad kdyz se podelis o osobni zkusenosti, treba to jak to maj japonsky kovari by me zajimalo, ale daleko vic zkusenost ze setkani s nejakym opravdovym nez vyctena z romantickejch knih. a btw o beta-blokatorech a jak je muzikanti chroupou protoze nedokazou ustat stres jsem se dozvedel od polsky profi saxofonistky ktera je v indii chtela nahradit jogou :))

STQ: Klid najdeš za myšlením, až přestaneš věnovat snahu myšlení. Do té doby jenom budeš všechno pojménovávat a porovnávát. A je jedno jakým směrem tam dojdeš jestli přes potápění nebo přes psaní na nyxu

aneb nechval dne před večerem :)
ne, furt krásný, fakt skvělá diskuse

STQ: Promiň, ale jseš ve velké pasti slov... Já jednak za nic nebojuji a jednak podle mých zkušeností není mnoho oněch různých stavů, ale různě hluboký prožitek.. Ta joga a to pojmenování není konkrétní cíl, ale jen další kroky cesty...

Já jestli se mohu vložit do diskuze.. Přijde mi roztomilé jak všichni tady popisují cestu k cíli (soustředěnost, stav ticha (ať to nazveme jakkoli, všichni víme co mám na mysli) přes jogové názvosloví. Skvělá paralela k zmiňovanému divingu. Ale podle mne podobných stavů může dosáhnout každý, kdo v nějakém oboru vynaloží obrovskou vůli se zlepšovat a dosáhne takového levelu, kde je potřeba podat velké úsilí a koncentraci. Když to obrazně přenesu tak je jedno, jestli to je japonský mečíř, který musí být při několika měsíční práci pozorný (jediná vteřina a spálí všechno na čem pracoval) nebo třeba saxofonista, kterej jede na konzertu solo na takovej výkon kdy se musí 100% koncentrovat, stačí malinkatá nepozornost (či chyba) a to co cepoval roky hraním je naráz pryč... S tou absolutní koncentrací přichází ten stav dokonalého ticha a "rozmyslu". K podobným stavům se dá dostat i jinak než přes jogovou soustavu. Jen je joga poměrně snadno dostupným a skvělým prostředníkem, nástrojem.

Tadeas: Asi budu vypadat angažovaně, ale Vlasta Marek se hluboce zabýval hlasem - zpěvem (mantrováním či alikvotním) a využíval ho na hodně terapiích a celkem účinně. Zkusil bych hledat tady.

krásný, kluci

TADEAS: ano i s hlasem pracuji (i když ne moc aktivně :-)). Tam je veliký potenciál. Pro hlasový projev je ale důležité mít správnou míru napětí na správných místech a s bandhami je to tak, že je třeba je uvolnit tyto horizontální struktury (bandhy) ve smyslu vytvořit potrubí (jde o uvolnění, ne o kolaps!). U hlasu jde zejména o uvolnění. Většina lidí zabývající se pohybem nemá opravdový hlas a hlas je projevem nás samých. Slova lžou, hlas nelže. Stačí poslouchat a víš. Jednoduše ze sebe uděláš průchodné potrubí. V józe panuje hromada mylných představ. Pracuje se zejména s technikami kumulující energii. Ale sám víš že nejdřív musí jít přebytečné ven by nové mohlo přijít. Viz bandhy - lidé tyto oblasti často aktivují kontrakcí, jde však spíš o kondenzaci. A i to je dobré tak u cvičení vyžadující maximální zpevnění (sthira) - taková ta živá hydraulika - viz jeden můj učitel jež to popisuje jako doslova "proražení" ústředního kanálu. Osobně preferuji jemnější techniky co momentálně preferuješ i ty. Ty vycházíš z dynamické, já z feldíka, ale z toho mála co vím je to velmi podobné a oboje má velmi blízko k pranayame. Chceme-li mluvit o fyziologii je třeba buď zpomalit a zvědomit, anebo hodně zrychlit, pustit kontrolu a sledovat. Držet bandhy znamená pro prožívání mnohem více držet pozornost na aktivitu těchto míst, než být přílišně aktivním v jejich držení.

A umělci? Hlava a myšlení nepřekáží vnímání. Racionalizace přichází jako poslední voj našeho vnímání. Mysl nás pouze chrání. Nejdřív jsou instinktivní reakce těla, pak přichází prožívání a nakonec jede racio. Jde zejména o načasování a zpomalení, s kterými přijde citlivost a pravdivost, kterou tak často zmiňuješ. Ono v józe se lidé často zaměřují na výsledek činnosti (jak by měly věci vypadat) a pak se stává, že si nevšimnou onoho přítomného průběhu (jak věci skutečně jsou) a s tím pracují právě umělci. Umění je o pravdivé výpovědi o sobě samotném, o konkrétních pocitech v přítomnosti. Dílo je pak výsledkem a terapeutický potenciál (resp. směřování k osvícení) je vedlejší efekt. Pro umělce je umění ekvivalentem boha (Išvara), kterému zasvětili svůj život. Byť nemají mapu, jež nabízí jogasútry, díky své opravdovosti jdou po cestě jež jógasútry popisují. Pro mě praktikovat jógu neznamená dělat konkrétní technik, Jde o způsob, to co je jiné jsou jména a kulisy. Anebo jsem jen měl štěstí na lidi :-)...
A chceš-li přímou odpověď tak nabízím otázku: Co je tvůj zdroj energie? To je pro mě pranayama.


STQ: kevala kumbhaka je samovolné zastavení dechu. Jsou to ty místa mezi nádechem a výdechem jenž popisuje Tadeáš. Někdy trvají krátce, jindy déle :-).