IOM_NUKSO: Aha, tak to zní celkem fajn, nakonec. Žádný drámo. :-)
Pokud bych k tomu měl něco říct, tak bych se přidal k Tadeášovi a navrhnul ti, aby jsi zkusila zpravidelnit praxi. Získáš tím nástroj, kterým ten vnitřní proces můžeš začít ovlivňovat. Zasadíš ho do určitého kontextu.
Mně osobně by se v tvém případě, tak jak jsem si ho z těch pár řádků představil, líbilo např. kdyby sis udělala na tuhle věc čas dvakrát denně 10 minut, někde se v klidu a pohodlně usadila, zavřela oči a věnovala prvních 5 minut střídavému dechu (levá /pravá dírka) a druhých 5 minut jednoduchému prociťování toho vnitřního děje. "Jaké to tam vlastně je?" Když zjistíš, že se mysl někam zatoulala, nic se neděje. Jednoduše se vrátíš ke svému záměru. Můžeš mezitím mrknout na hodinky, nebo si nařídit nějaké cinkátko, to ti pomůže udržet pravidelnost.
No a potom by se vidělo, jestli se věci začnou nějak vyvíjet. ;-)