K Marxovi, třídám a podobně.
1. Karl Marx byl především sociální vědec, jeden ze zakladatelů klasické sociologie. Základy jeho teoretických zkoumání studuje každý sociolog. Největší potíž v Marxově učení spočívá v jeho tak zvaně kriticky-angažovaném charakteru. Marx na základě svých pozorování, zjištění, interpretací dospěl k závěru, že je nutno výsledky své práce promítnout do reality, pokusit se o změnu, a nejúčinnějším způsobem, který je také nejvíce na snadě, je politika. Výsledkem toho je Komunistický manifest, kterýžto už není možno brát jako text sociálněvědní, ale jako ryze politický manifest. Proto je třeba náležitě rozlišovat mezi Marxem sociálním vědcem a Marxem politicky angažovaným.
2. Nevím, kde někteří z vás berou tu jistotu a troufalost, se o Marxovi vyjadřovat s takovou vehemencí, jistotou a nekompromisností, když zcela evidentně nikdy od něj nic nečetli. Mohu vás ubezpečit, že z Kapitálu byste přečetli sotva stránku a ani té byste příliš neporozuměli. Ten pán byl vskutku dosti jinde než je zdejší mainstreamové uvažování (či chcete-li chápání a jazyk dnešního průměrného smrtelníka). Pokud se kdo ohrazuje vůči například Komunistickému manifestu, pak je to třeba zdůraznit a vzít v potaz bod č. 1.
3. Koncept tříd je zcela nedílnou součástí sociologie stratifikace a Karl Marx nebyl zdelaka prvním ani posledním teoretikem, který jej po svém způsobu rozpracovával. Že jsou společnosti hierarchizované, by si troufal popírat tak možná kardinální idiot. Je to prosté konstatování, deskripce, pokus o uchopení skutečnosti tak, jak se nám jeví. Koncept tříd je jedním z možných, ale dlouhodobě zaužívaných a velmi nosných. Pochopitelně potíž vyvstává a věda končí tam, kde se z čiré deskripce či interpretace skutečnosti začne stávat politikum. Zde v diskusi se toto nerozlišování děje neustále, řečeno s Humem, nerozlišuje se - z hlediska argumentace logická chyba - mezi "tím, co je" a "tím, co má být". Používat koncept tříd NEZNAMENÁ automaticky a implicite zastávat myšlenku tak zvaného třídního, či dokonce jednu z jejích specifických podob tedy Marxovu.
4. Hranice mezi politickou a kritickou angažovaností zdaleka není tak ostrá, jak jsem ji výše načrtl. Výše črtané jsou relativně krajní body na pomyslné škále - kontinuu -, úplné póly by patrně byly nějaké podoby terorismu, či něčeho na ten způsob. Coby umírněný a zcela jistě demokratický projev sociální angažovanosti těch sociologů, kteří se zabývají sociální stratifikací, provádějí například výzkum zvyšující se chudoby v české společnosti (zadaný například z podnětu Ministerstva práce a sociálních věcí) a pracují přitom s konceptem tříd (byť patrně ne v Marxově slova smyslu), můžou posloužit například závěry a doporučení pro politické představitele a strany (jedné jaké partaje), jež dotyční sociologové ze svých zjištění vyvodí.
5. Jediný mě známý způsob (implicitního) zavržení konceptu tříd, přinesla železná lady Thatcherová, když prohlásila, že nic jako společnost neexistuje, že jsou pouze jedinci, rodiny a stát. Pozoruhodný názor jedné političky. Sociologie se s ním bohužel ale dělat nedá. Poznámka: i mezi sociology je mnoho takových, kteří razí tradiční, konzervativní, pravicové názory.
6. Měl-li bych užít analogie k Marxovi a marxismu-leninismu, pak se nepochybně nabízí například Friedrich Nietzsche a myšlenky mnoha dalších myslitelů a ideologie nacismu. Samozřejmě, že některého Nietzscheho myšlenky jsou z hlediska demokratického krajně nepřijatelné (ostatně Nietzsche demokracii považoval za vládu lůzy), tomu, kdo četl jeho knihy, je však zcela evidentní, že k ničemu jako nacismu nikdy nevybízely. S Marxem se to má podobně. Očerňovat jeho názory nemá smysl, poněvadž člověk, který takto činí, dříve nebo později ztroskotá na základní neznalosti. Buďto má smysl o Marxovi mlčet, nebo kritizovat jeho konkrétní dílo či myšlenky, což ovšem předpokládá jeho dílo studovat.
Konkrétně k bulvárům a Marxovi. Že byla Paříž přestavěna v důsledku třídního boje, či jak to nazvat, je možné. Nic o tom nevím, nikdy jsem se o to nezajímal, takže se k tomu nehodlám vyjadřovat. A i kdyby ano, marxistický pohled na věc vnímám nanejvýš jako jeden z možných. I kdyby tomu tak bylo, těch důvodů patrně bylo i vícero.
A tebe, Hamsteře, ještě jednou prosím, na studuj si toto.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Falacie