MARTA_KLOFACOVA: ale imho to je normální průběh...

po napětí a naštvanosti přichází uvolnění pláč. nebo při agresivitě a menší ventilaci přichází menší uvolnění, ale jakmile nepřijde pláč jako očistná ventilace, "katarze", tak dorazí spíš on strach, jako úzkostná reakce a začne opět gradovat, trvá to dokola, až to přeroste naši ochotu snážet gradaci, trpělivost, meze a takový stav většinou nakonec končí pláčem, což je to žádoucí, co opravdu potřebujeme, co naše tělo přirozeně chápe jako očistu a to je to, co jsme měli udělat na už začátku, ne to nechat díky strachu růst, ale ventilovat co nejdřív, což není zrovna jednoduché... a často tady začíná problém...

všiml si někdo, že po agresi-pláči nenásleduje strach? ale klid...
a že po agresi-nepláči následuje strach a žádný přílišný klid, takový ten bytostný mám na mysli...

MARTA_KLOFACOVA: jj, to znám velmi dobře...

MEA: ja naopak, kdyz se zachovam agresivne, tak sice v prvni chvili se mi ulevi, ale potom naopak spis upadam do smutku prave z toho, ze jsem "zase" byla agresivni ...

Myslím, že moje agrese je nějaký druh naučené reakce proti strachu - leknutí.

Jakmile se leknu - moje reakce je start proti tomu, čeho jsem se lekla, ať již více či méně dokonaný. Naštvanost na zvuk, na věc, která spadla a já se velmi lekla, tak ji někdy vezmu a praštím s ní.

Moje agrese je taky infantilní, jednám agresivně, když není po mém - snažím se pracovat na sebeovládání.

Agresivní jsem v dlouhodobém stresu a při delším nenaplnění nebo smutku, tak časem nastupuje otrávenost a jakási "namyšlenost", vadí mi i mizerné detaily, které jsou docela nepostatné...

Ale blbost lidí někdy nezná mezí, fakt že ne a to mne prostě vytáčí, ale hlavně ve výše zmíněném stavu (stavech).

Agrese mi pomáhá proti "depresivní" stavům, tohohle principu jsem si několikrát všimla.

Agrese je stále aktuální téma, na kterém dělám... Ale nějaké sedmimílové kroky zde vůbec nedělám, spíš jsou to krůčíčky. Vyžadující trpělivost, kterou dokáže se mnou mít málokdo. Ale kdo chce, ten to umí čím dál tím líp! A kdo opravdu vnímá a naslouchá, zároveň dokáže poradit a jasně říct to své, tak to je ten pomocník na svém místě! :) A vím, že tací lidi existujou a děkuju jim!!!

A alkohol, to je prostě průser. Neznám snad jediného člověka, který by nebyl labilní, když přijde na scénu alkáč. A snad ty ženy na to trpí víc, či co... A bylo by to i selsky logické vlastně... Obecně nižší sebedůvěra, vyšší senzitivita a vůbec.

nedávno jsem si koupila

Emoce A Interpersonalni Vztahy - Ivan Slamenik - Knihy Google
http://books.google.cz/books?id=9NjNfBuxQu0C&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false

TENTO čtvrtek
Čas
od 19:00 do 21:00

Kde

W-CARP cz

Česká zemědělská univerzita v Praze, kolej E, 4.patro
Popis
- Jak reagujeme ve stresu - dva hlavní druhy reakcí
- Hrnec emocí - od apatie a vzteku k lásce a důvěře
- Praktické strategie řešení konfliktů

KURZ SEBEOVLADANI GALAXIE - YouTube
http://www.youtube.com/watch?v=5XWLagKN1Uo&feature=player_embedded

a tyto muziky, co jste pastovali, tak agresi vyvolávají či naopak tranformují?

u mne je to fantomas, to je pro mne tak úzkostná muzika spojená s kdovíčím, já asi začínám pomalu tušit proč jsem při ní agresivnější, že jsem pak bývala někdy těžkoovladatelná.
přitom faith no more jsem měla velice ráda, ale....
při posledním poslechu jsem agresi změnila v pláč a díky tomu jsem si také vzpomněla trochu, proč vlastně reaguji agresivně. trauma z minulosti, trauma jak bejk no.

tak tohle je pro mne spouštěč agrese

Mike Patton - Rosemery's Baby - YouTube
http://www.youtube.com/watch?v=zSW-p9dWvII&feature=related


a toto z agrese na silnej smutek

Peeping Tom - Your Neighborhood Spaceman - YouTube
http://www.youtube.com/watch?v=BsGeNSe5q0E


(oboje mike patton)

Cocotte Minute - Nenávist - YouTube
http://www.youtube.com/watch?v=MyMF59DVdwM

MEA: tak já bych si dovolil ;) http://youtu.be/H_vQt_v8Jmw

Jaká muzika ve vás vyvolává agresi a jaká naopak transformuje agresi?
Postněte klidně linky, jména interpretů či aspoň styl nebo prostě typ...

Revoluce? :))

Ale jo, třeba takhle chodili meditovat, tak my bychom mohli chodit fajtovat :).

možná že by bylo vůbec nejlepší teda se místo rozebíraček a mudrování domluvit na tom že jak si normálně otevřeně vybíjet agresivitu navzájem, checht:) Stejně pracujem na svý spáse a zkáze každej po svým, ale chodit pravidelně společně něco "hrotit" to by nebylo špatný co?! Založme smíšenej gang, normálně kluci holky malý velký tlustý tenký, okrádejme bohatý a dávejme chudým (takže předevšim mně;)!

pod ven ne!

Agresivita je projev nerovnováhy v tom či onom smyslu. Pokud jsem schopnej řešit relativně efektivně jakejkoliv svuj dílčí problém, vede to nevyhnutelně k odhalení dalších "problémů" který stály v pozadí. Což je fajn. Často když napřu pozornost a úsilí k řešení nějakýho dílčího konkrétního problému, nebo obecně rozvíjím vnímání a uchopení něčeho co mě fascinuje (ať už "negativně" nebo "pozitivně"), zjistím že to vede dál a hloubš. To může bejt zdrojem zklamání jen očekávám li od světa pasivní saturaci svejch domělejch přání a potřeb. Pokud žiju s cílem se poznat, realizovat a rozvíjet a hlavně se světem jaksi srůstat než se z něj vydělovat, potom je takový zjištění zdrojem inspirace a motivace. Člověk vidí že jeho úsilí přináší výsledky, má odezvu a tím pádem pokračování. což je fajn.

no, jinak mně osobně se příspěvky - některé - Nikopola líběj, například jeden z těch nejnovějších, protože mi trochu pomohly otevřít oči. díky. navíc nejsem příliš akademik, ale spíš naopak a tak tomu tak nějak rozumím víc.

A _IT_ to imho myslí dobře, to si taky myslím, jen to prostě pojímá sofistikovanějc... a jinak. To se mi taky líbí, protože to může oslovit zas další.

každej má prostě čím přispět.

MEA: sohlasím s tebou