Nějak jsem nenapsala reportáž z blešáku vlastního... (Roztoky u Prahy)


Měli jsme fakt echt hnusné počasí (vítr, déšť, kosa), ulítlo několik stánků a část prodejců musela odejít dřív, protože jim prostě mrzly děcka. Přesto se všichni shodli, že si to užili a že přijdou zase, což bylo úplně supr. Měli jsme z toho skoro euforku, že si to lidi přes děsné počasí fakt nenechali zkazit.



Měli jsme asi 90 přihlášených prodejců, což byl obrovský nárůs oproti minule (to jich bylo okolo 50). Přišlo jich 75, což beru za znak roztocké osobní statečnosti. Většina z toho byli místní, pár profi stánků s vyráběnýma věcma, keramika a tak, máme fundraisingový antikvariát pro místní neziskovku, který sice taky organizujem my, ale prodává to někdo jinej, nějaké to občerstvení (křňáci), kafe a tak. Ulovila jsem nějaké prodejce na Míráku, bohužel jenom s hadrama, kterých máme dost, budu muset někde nalovit nějaké starožitnosti a desky :-) holt něco v Roztokách přirozeně není.



Podařil se nám naprosto supr tah - pro děcka tam byla walda, což je taková válecí stavebnicoprolejzačka. Kromě toho je to v parku, kde jsou stromy na lezení a celkově přívětivé prostředí. Chtěli jsme tam ještě slacklinu na chození po provaze, ale místní žonglovací kroužek to pověsil tak pětkrát výš, než jsem čekala, takže se na to moc nikdo neodvážil - škoda, pořešíme do příště. Já měla v plánu bubliny, ale nebylo počasí, navíc jsme měli dost práce s vlastním stánkem (a definitivně jsme se rozhodli, že budem všechno, co můžem, outsourcovat, protože stavět a provozovat vlastní stánek, do toho pomáhat organizovat jeden další a dělat registrace sice jde, ale vede k totální zpruzenosti a posléze demenci). nidméně tam prostě byla zábava pro děti, což je polovina úspěchu pro to, aby tam lidi trávili víc než půl hodiny na prolítnutí.



Celkově supr, ale chtělo by to teda, aby příště bylo pěkně. Pokud jsme si to s počasím vybrali na rok dopředu, tak dobrý... To ej prostě nevýhoda, když člověk dělá dvoje-troje trhy do roka.

Výhled na příště máme takový, že Roztoky snesou určitě tři blešáky ročně, takže příští termín je asi na apríla. A že bylo sice hnusně, ale jsme nejlepší :-)

"Prvorepublikový Blešák

28. říjen · 9:00 - 16:00, Dvůr, Klapkova 28, Praha 8, Kobylisy

Máte doma věci, které jste si rok(y) nevzali na sebe? Vaše děti vyrostly a hračky, oblečení a spousta podivných věcí zabírá místo u vás ve sklepě? Nebo si prostě jen chcete ulovit nějaký ten extra kousek?
Pak by vám neměl uniknout Prvorepublikový bleší trh ve Dvoře!

Prodávajícím se může stát kdokoliv, kdo přinese čisté a funkční předměty, oblečení, CD, knihy, šperky, hračky..zkrátka co vás napadne.
Přihlásit se můžete na emai...lu akcedvur@centrum.cz. Poplatek je 100 Kč za metr čtvereční. K dispozici budou zastřešené stánky a stolky.
Těšit se můžete na živou hudbu, otevřenou hospůdku, akce pro děti a farmářské dobroty. Pozor: personál Dvora včetně prodejců na souběžně probíhajícím farmářském trhu bude oděn v prvorepublikových kostýmech dle vlastního výběru a fantazie..když se přidáte, budete cool a zcela jistě i IN:)
K dispozici bude samozřejmě venkovní dětský koutek s pískovištěm, navrch i zastřešený "malovací koutek" - děti máme rádi, tak je vezměte s sebou:)

Ps: Pokud se vám nechce prodávat, ale stejně se chcete zbavit starého oblečení (zimní se teď bude cenit zlatem), neváhejte a jen nám ho do Dvora přineste. Co sesbíráme zabalíme a odvezeme do Armády spásy nebo do azylového domu pro matky s dětmi neziskové organizace R-mosty.

Co ještě nevíme, doplníme.

Těšíme se na vás.

Petra a Bára
GSM: 737 780181
www.nasdvur.cz "

Tak jsem se konečně dostala na Mírák! (omlouvám se za padající Ludmilu)


Je to s ním teď tak, že je jen jednou za dva měsíce, měl být každý měsíc, ale zastupitelstvo to neschválilo, údajně z důvodu, že to není dostatečně kulturní (informace z druhé ruky). Takže je to vždy poslední sobotu v lichém měsíci.

Konečně nějaký blešák, který se podobá těm německým! Jsou tam docela pěkně namíchaní lidi se starožitnostmi a takovým tím sběratelským, vlastnoručně vyráběné věci a střední třída německého typu - holky s pěkným a kvalitním oblečením a jinými věcmi, které si to tam přišly užít. Vinohrady jsou na to navíc skvělá adresa. Vtipné je, že v Berlíně jsou prodejci tohohle typu o generaci starší, tady to byly holky mezi 20-30.





Poznala jsem několik babiček, které chodí prodávat na Náplavku (mají takový chudý sortiment toho, co má doma v podstatě každý a nebo to nikdo nepotřebuje, ale jsou milé), byli tu i typičtí Španělé se šperky, které jsem buď viděla v Berlíně a Amstru, nebo se klonují, zaujal mě stánek s bílým textilem (asi pět stojanů s různými košilemi a halenkami - kdybychom měli v práci dresscode, tak si vyberu - spousta ubrusů, prostírání a kapesníků jako vyšívala a háčkovala babička - pro někoho, koho tyhle věci berou, úplný ráj). Taky se mi líbil Jeff s deskama - prodával desky a pouštěl je na malym plastovym gramci s kačenkou, jestli se nepletu. Natahovacím - není tam elektřina. Ostatně, nechápu, proč si organizátoři nekoupí tichou elektrocentrálu, za pár blešáků by se jim to vrátilo.



Trochu mi tam chybělo nějaké jídlo a pití (zvláště protože jsem měla hlad a žízeň a stánek s párky v rohlíku, na který jsem spoléhala, byl zrádně zavřený). Kdybyste to nevěděli, na náměstí Míru jsou suverénně nejlepší párky v rohlíku v Praze, navíc mají asi šest druhů dochucovadel.

Taky nevim, jak to řeší se záchody, nikde jsem je neviděla. Ale možná je mají akorát domluvené pro prodejce u někoho a pro kupující to neřeší...

A uvítala bych něco víc pro děti - škoda, že na náměstí není dětský koutek. Na druhou stranu si tam je kam sednout, takže většina lidí si poradí. Jen škoda krásných ale mramorových laviček směrem k tramvajím, asi je navrhoval nějaký idiot s azbestovým zadkem.



Hlavně bylo krásné počasí a to je základ!



A utratila jsem tři sta třicet, koupila sobě sukeň, triko, dvě knížky matematických úloh na mučení mých páťáků a dvoje ochozené škrpály a jsem naprosto spokojená.

Mám skvělé zkušenosti z Finska se sekáčema "kirppis", kde maj lidi své přihrádky třeba na měsíc.
No a potom perfektní blešák Valtteri v bývalé tovární hale

P1230456.JPG (1608152 B)

Hm, a minulý týden jsem byla v sobotu asi po šesti letech na Kolbence. Před těmi šesti lety mě odradily nějaký kradený autorádia, tak jsem byla zvědavá, jestli se něco změnilo. A vzhledem k tomu, že jsem předtím byla v Berlíně, jsem byla dost zaujatá.

Já mám takové ty divoké balkániště fakt ráda. Nevadí mi ani když je tam špína a jsou tam divný lidi. A nevadí mi ani rozpadlé továrny a brownfieldy. Ale prostě mi vadí, když je to jediný fungující blešák ve městě, protože si pak říkám, co to o nás říká.



Kromě výše jmenovaného mě tam zarazilo asi tak 8 lidí, co vypadali úplně normálně. Vypadali tam jak marťani.
Mile mě překvapila paní, co očividně rušila pár desítek metrů čtverečních skalky, protože měla kovovou vanu plnou netřesků.
S radostí jsem uvítala ruské karamelky, protože pro ně mám slabost.
Našla jsem úžasný náhrdelník a nekoupila jsem si ho, protože jsem si vzala málo peněz.
Koupila jsem si černou kudrnatou paruku za 70 Kč, protože bude skvělá na masopust.
A jinak jsem z toho měla zcela upřímně depku.



Nikdy jsem neviděla, že by se někam na blešák vybíralo vstupné (s výjimkou níže zmíněného kytlického, kde se ale vybírá na opravu varhan nebo tak) a prostě mi to přijde trochu nemorální. Zvlášť když se za turniketama kvůli placení motá banda goril, která se samozřejmě musí platit. Čekala bych, že ty peníze tímpádem budou vidět na nějaké základní péči o prostor. Stihla jsem si ale všimnout akorát všeobecného rozkladu a nepořádku. Nechci vědět, co se stane, když zafouká vítr, zvlášť ne s jídlem.



Vlastně jsem ani nikde na blešáku neviděla prodávat jidlo a vše-za-39, přišlo mi to jako výběr "to nejhorší z holešovické tržnice". Jasně, něco bych tam asi objevila, ale byla jsem po malé chvíli tak zdeptaná, že jsem prostě nemohla. Ani jsem to neprošla celý.
Co mě na tom mrzí je to, že dobrý blešák je daleko víc než možnost prodat-koupit, je to prostě společenská událost, kde se místní lidé potkají, popovídají si, poznají se jinak než obvykle a užijí si to. V Berlíně je znát, že to táhne nižší střední třída (na Arkona platzu i vyšší střední) a je to pro ně přirozené. Na Kolbence je to taková nižší spodní třída. Což nevadí, pokud je na výběr.



Nevim. Jsem moc přísná?