Tak jsem se konečně dostala na Mírák! (omlouvám se za padající Ludmilu)
Je to s ním teď tak, že je jen jednou za dva měsíce, měl být každý měsíc, ale zastupitelstvo to neschválilo, údajně z důvodu, že to není dostatečně kulturní (informace z druhé ruky). Takže je to vždy poslední sobotu v lichém měsíci.
Konečně nějaký blešák, který se podobá těm německým! Jsou tam docela pěkně namíchaní lidi se starožitnostmi a takovým tím sběratelským, vlastnoručně vyráběné věci a střední třída německého typu - holky s pěkným a kvalitním oblečením a jinými věcmi, které si to tam přišly užít. Vinohrady jsou na to navíc skvělá adresa. Vtipné je, že v Berlíně jsou prodejci tohohle typu o generaci starší, tady to byly holky mezi 20-30.
Poznala jsem několik babiček, které chodí prodávat na Náplavku (mají takový chudý sortiment toho, co má doma v podstatě každý a nebo to nikdo nepotřebuje, ale jsou milé), byli tu i typičtí Španělé se šperky, které jsem buď viděla v Berlíně a Amstru, nebo se klonují, zaujal mě stánek s bílým textilem (asi pět stojanů s různými košilemi a halenkami - kdybychom měli v práci dresscode, tak si vyberu - spousta ubrusů, prostírání a kapesníků jako vyšívala a háčkovala babička - pro někoho, koho tyhle věci berou, úplný ráj). Taky se mi líbil Jeff s deskama - prodával desky a pouštěl je na malym plastovym gramci s kačenkou, jestli se nepletu. Natahovacím - není tam elektřina. Ostatně, nechápu, proč si organizátoři nekoupí tichou elektrocentrálu, za pár blešáků by se jim to vrátilo.
Trochu mi tam chybělo nějaké jídlo a pití (zvláště protože jsem měla hlad a žízeň a stánek s párky v rohlíku, na který jsem spoléhala, byl zrádně zavřený). Kdybyste to nevěděli, na náměstí Míru jsou suverénně nejlepší párky v rohlíku v Praze, navíc mají asi šest druhů dochucovadel.
Taky nevim, jak to řeší se záchody, nikde jsem je neviděla. Ale možná je mají akorát domluvené pro prodejce u někoho a pro kupující to neřeší...
A uvítala bych něco víc pro děti - škoda, že na náměstí není dětský koutek. Na druhou stranu si tam je kam sednout, takže většina lidí si poradí. Jen škoda krásných ale mramorových laviček směrem k tramvajím, asi je navrhoval nějaký idiot s azbestovým zadkem.
Hlavně bylo krásné počasí a to je základ!
A utratila jsem tři sta třicet, koupila sobě sukeň, triko, dvě knížky matematických úloh na mučení mých páťáků a dvoje ochozené škrpály a jsem naprosto spokojená.