Já jsem byla instrumentářkou u resekcí štítné žlázy na operačních sálech na Karlově náměstí, dělal to tam doktor Jiří Klofanda :)
Byl na tenhle zákrok specialista, je pravda že operace která jiným trvá 2 hodiny trvala jemu třeba 4. A takové jsme dělali za den třeba 3 :) při práci musel mít miniaturní nužtičky, peánky, pinzetky, celý svůj vlastní operační set
Používal vždy lupové brýle a kardiochirurgickou čelovku od které mu vedly kabely z hlavy kamsi dozadu ke zdroji světla. Bylo vždy před operací nutno ho do toho nějak namontovat aby to měl nastavené jak potřeboval... byla s ním legrace, jeden z největších exotů které jsem zatím potkala. Pravda je, že měl téměř nulový počet pooperačních komplikací a ty sutury intradermálním stehem dělal fakt neviditelný...

Jinak mám za sebou kontrolní sono, uzlíky tam žádný nemám ani jinou "zradu", prostě a jednoduše žláza nefunguje. Myslím že pomocí čínských bylin a akupunktury se snad podařilo ovlivnit tu autoimunitu, loni v březnu jsem měla protilátky proti šž kolem 850j, teď při poslední lednové kontrole je to už jen něco nad 200j.

ta operace je blbá v tom, že je to místo na krku a že se tam dá hodně věcí poškodit, když se něco zvrtne..ale co se týká té rekonvalescence (u zdravého člověka, co je průměrně v kondici a má v normě tlak apod.) tak je to velice rychlé. po operaci jsem nebyla ani na JIP..normálně na pokoji na chirurgii a druhej den už jsem sama chodila s hadičkou, co mi čouhala z krku :) (ale třeba nějaké břišní operace - to jste mimo týden i víc..ale fakt tak, že celej ten týden ležíte a skoro se neumyjete ani) takže pokud se ta operace povede, tak to není zas tak strašně těžkej zákrok (těžkej je pro operatéra)

MANXX: ale s těma lékama na bolest je to taky zvláštní. já myslím, že po té operaci dávají něco do kapaček..ale i tak furt chodí nabízet a ty babky je tam kolikrát volaliy že je to "hrozná bolest, že se to nedá vydržet" a furt ty prášky žraly. no můžu vám říct, že jednou když jsem chytla nějakou exotickou dětskou angínu (jako nedítě) tak to bylo teda horší. jsem fakt nemohla polknout, nemohla..po téhle operaci jsem polykala aspoň se zatnutýma pěstma :)

MANXX: já si taky myslím, že to není potřeba. a sadisti nejsou, furt mi jen chtěli dávat něco na bolest...následně na uklidnění :) já si to skoro nikdy neberu..ale doma bych nějakej ten Diazepam často potřebovala :))

MANXX: protože to umrtvení by bolelo stejně, neli víc než biopsie...

TAYLES: Já to říkám pořád, že doktoři jsou sadisti. Nechápu, proč to nemůžou nějak umrtvit.

MANXX: ale nejvíc zle dělá lidem dotek uprostřed na tom "ohryzku" krku, ale štítná žláza je po stranách na krku..ne na tom nejhorším místě - takže to zní hůř než jak to pak je

MANXX: takové "svorky" drží to stehy z obou stran. potom se to sundá a vytáhne jedním tahem (záležitost minuty). horší je myslím drén se tomu říká, to byla hadička, která odvádí po operaci krev a nějaké další tekutiny z operační rány (to je ten bolák na od nás levé straně u té jedné svorky) to tam je tak 2-3 dny a hrozně mě to bolelo, když se to vyndávalo (ale taky minuta).

biopsie je záležitost tak 10 minut, neumrtvuje se to..podle ultrazvuku si najdou uzel, napíchnou a kousíček si vezmou jako vzorek..zní to hrozně a já taky nemám ráda cokoli na krku a dusí mě i rolák (ten mě jednou zabije) ale tohle opravdu nebylo zas tak hrozné - a nevidíš to..ležíš, když na to nemyslíš, tak je to v pořádku, pak se to zalepí náplastí a cítíš, že tam teda něco probíhalo, ale nijak dramaticky - ale když se někomu dělá zle třeba u odběrů krve, tak věřím, že u tohohle by se mu mohlo udělat zle taky - ale říkám, spíš mentálně, je to taková nechutná myšlenka, mechanicky je to poměrně banální

*jehlou

TAYLES: To modrý je co?
A tu biopsii dělají s nějakým umrtvením? Mně se přiblížit jedlou ke krku, okamžitě omdlím.

ale teoreticky jsem to hodně řešili s tím kamarádem doktorem. ale stejně už mě nanepadá, co víc k tomu.. Černobyl už jsem vám řekla, to je svatá pravda, tomu věřte - dědičnost na tohle až zas tak hrozně velkej vliv nemá. myslím si životní prostředí a stres - lví podíl. emoce se do štítné žlázy promítaj hodně

:)) tak tady mám výstavu. já jsem totiž nikdy štítnou žlázu neřešila, ani tu únavu a deprese jsem tomu nepřičítala a najednou jsem to musela řešit velmi radikálně v poměrně krátkém časovém úseku, tak si to užívám zpětně :)) pět minut slávy

ale je teda fakt, že jsem měla asi nejlepší jizvu z oddělení a mluvila jsem taky nejlíp na oddělení - takže v tomhle jsem zas měla štěstí :)

takže vidíte, že dnes už umějí minimalistické jizvy, i když vám vybrakují krk :)

a fotky postupně :)

jinak teda můžu ještě posloužit s infem s odstraněním štítné žlázy, kterého jsem se teda bála šíleně a jsou tam hrozné věci ohledně poškození hlasivek apod. (jedná se asi o dvou hodinovou operaci) ..ale teda ťuk ťuk nemůžu si stěžovat - tma a pak už jen "angína" v krku, za dva týdny jsem byla jako předtím, hlas se nezměnil, všechno naprosto v pohodě. (v tomhle mají mladí lidé asi výhodu - protože ty babči, co byly se mnou na pokoji, byly vyřízené)

takže tam pak nastupuje samozřejmě další léčba - to jest radiojod, kterej musí zničit všechny špatné buňky (i když je celá žláza venku, tak tam vždycky něco zůstane) + teda normálně beru ten letrox, to je stejné

promiňtě za 4 díly :)

tady nejde o to, někoho strašit. protože uzlíky (a i hodně) má dneska hromada lidí a není to tak závažné - spíš si dávejte pozor na tu spolehlivost některých metod - často ta biopsie o ničem nevypovídá, takže pokud se jim to i tak zdá podezřelé, trvala bych minimálně na opakování, které v mém případě už teda neproběhlo a všechno se zjistilo až po operaci (kdy si mysleli, že vytahujou žlázu kvůli zánětu a všechno bude na pohodu a ona to byla docela vážná věc)