GAISAKA: Rizika jsou u každého porodu, to tady omíláme pořád dokola. Jedný způsob, jak je eliminovat, je množit se dělením.

A zákonným zástupcem svého dítěte jsem já, pokud mě soud rodičovské zodpovědnosti nezbaví nebo nedospěje k závaru, že moje zájmy jsou v rozporu se zájmem dítěte. A to může udělat, jen pokud prokáže mé jednání v zásadním rozporu se zájmem dítěte. A to mi neprokáže, pokud skutečně neprokáže, že domácím porodem jsem zásadně zasáhla do práv dítěte, což nemůže dokázat, když relevantně neprokáže větší škodlivost domácch porodů.

Poukazování na vyšší rizika porodů doma jsou neopodstatněná, to už jsme taky promleli dokola, a i pokud s tím nebudeš souhlasit, jistě mi dáš za pravdu, že zkreslováním údajů a neochotou zveřejnit aspoň trochu objektivní studie nebo statistiky nelze jaksi moc docílit kompromisu.

CORNELA: prosim te, kolik takovych oznamenich bylo zameteno pod koberec i pri podstatne horsich nasledcich, nez je spatne se hojici rana po zbytecne provedenem a nezadanem nastrihu. Vsichni si v nemocnicich vzajemne krejou zada a pacient se taha po soudech zbytecne. Takze reci o spaseni a neopakovani se si fakt nech od cesty, to je vysmech.

GAISAKA: no tak jednak trestny čin vypadá dost jinak, než jak tu prezentuje Cornela a tak tedy podávat oznámení je spíše symptomem, než logickým činem. Ani většina lékařských pochybení do něj nespadne.

A především jaksi zrovna kontrolní mechanismy a možnost stěžovat si na svého lékaře jsouv postsocialistickém prostoru dost omezené z důvodů nejrůznějších stavoských ctí a obran - oproti téměř libovolnému systému které socialismus neutrpělo.

A jestli tu někdo namítne, jak to není pravda, jak lékaři prahnou po zpětné vazbě a jak sebemenší problematické záležitosti jsou prověřovány a řešeny, tak to už je fakt na vyšetření příčetnosti a nebo na blahou nevědomost a nedostatek kontaktu se systémem v roli pacienta.

LAURA: Ono hlavně výhrůžný přístup, zastrašování apod. těžko naplní nějakou skutkovou podstatu TČ, tím spíše že matka může očekávat pohrdavý přístup orgánů činných v trestním řízení stylem "hysterka, bolelo ji to, tak se vzteká". To taky známe.

GAISAKA: kolik TO jsi v životě podal, že si myslíš, že něco podobného chce podstoupit matka čerstvě narozeného dítěte?

GAISAKA: Není to náhodou naopak, že by společnost měla skousnout, že i ženy s odlišným názorem na porody jsou součástí společnosti? Protože všimni si, tyto ženy nikoho nepřesvědčují, aby to dělal podle nich, chtějí mít jen svobodu pro své vlastní rozhodnutí. Zatímco zbytek společnost vidí rudě, cože si to ty asociálky a čarodějnice dovolují, a chce jim to zakázat.

FIKSUPOJKA: já ti nevím... když už jsme u tak intimních věcí... lékařku jsem výslovně požádala, aby ke střihání nedošlo - s tím, že jsem si vědoma možných důsledků
nadšeně se netvářila, ale trvala jsem na svém

svéprávná rodička po takovém rozhodnutí nemá potřebu chodit žalovat doktory, protože nefiknul, když si to ona sama přála - navíc, když to má dokladovatelné v porodním plánu

a ano, přestože malá měla 3 640 g, nedošlo k žádnému natržení - i sám primář na mne zíral...

CORNELA: v pripade doktoru muze mit jejich neprofesionalni chovani fatalni nasledky, narozdil od urednice na poste. A ja zrovna mluvim o tom porodu, kupodivu, v klubu o porodech. Takze mi laskave vysvetli, jak je to s tou moznosti vyberu v nemocnici u porodu. A argument ze nemusi vubec chodit do porodnice, sorry ale nejsi tu nahodou proto, aby ses vysmivala domacim porodum? Takze podle tebe prece maji zeny rodit v nemocnici; ty tvrdis ze tam maji na vyber, a muzou se sebrat a jit pryc, ja se ptam jak, pri rozebehlem porodu?