GAISAKA: Jednak do "vy" mě zahrnuješ zbytečně, já nemám v úmyslu vůbec kdy ještě rodit (pokud mě neposedne nějaká krize ztráty mládí :-), ale jednak pochop, že v našem právním systému by žena, která chce rodit doma, neměla vůbec být jakkoli za toto rozhodnutí hodnocena nebo nedejbože odsuzována, protože "každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá". Porody doma nejsou zakázány, rodit v porodnici zákon neukládá. Chápeš? Ženy domorodičky se nemusejí obhajovat, dělají jen to, co je jim Ústavou zaručeno. Tudíž považovat je za disent je přímo v rozporu s Ústavou, a když to dělají státní instituce, tak je něco špatně, ne?

CORNELA: no ja predevsim odmitam byt obeti vadneho systemu, o jehoz vadnosti vim, abych si teprve pak mohla na tu vadnost stezovat. Uplne mi staci, ze se nekdo obetoval prede mnou.

GAISAKA: Rizika jsou u každého porodu, to tady omíláme pořád dokola. Jedný způsob, jak je eliminovat, je množit se dělením.

A zákonným zástupcem svého dítěte jsem já, pokud mě soud rodičovské zodpovědnosti nezbaví nebo nedospěje k závaru, že moje zájmy jsou v rozporu se zájmem dítěte. A to může udělat, jen pokud prokáže mé jednání v zásadním rozporu se zájmem dítěte. A to mi neprokáže, pokud skutečně neprokáže, že domácím porodem jsem zásadně zasáhla do práv dítěte, což nemůže dokázat, když relevantně neprokáže větší škodlivost domácch porodů.

Poukazování na vyšší rizika porodů doma jsou neopodstatněná, to už jsme taky promleli dokola, a i pokud s tím nebudeš souhlasit, jistě mi dáš za pravdu, že zkreslováním údajů a neochotou zveřejnit aspoň trochu objektivní studie nebo statistiky nelze jaksi moc docílit kompromisu.

CORNELA: prosim te, kolik takovych oznamenich bylo zameteno pod koberec i pri podstatne horsich nasledcich, nez je spatne se hojici rana po zbytecne provedenem a nezadanem nastrihu. Vsichni si v nemocnicich vzajemne krejou zada a pacient se taha po soudech zbytecne. Takze reci o spaseni a neopakovani se si fakt nech od cesty, to je vysmech.

GAISAKA: no tak jednak trestny čin vypadá dost jinak, než jak tu prezentuje Cornela a tak tedy podávat oznámení je spíše symptomem, než logickým činem. Ani většina lékařských pochybení do něj nespadne.

A především jaksi zrovna kontrolní mechanismy a možnost stěžovat si na svého lékaře jsouv postsocialistickém prostoru dost omezené z důvodů nejrůznějších stavoských ctí a obran - oproti téměř libovolnému systému které socialismus neutrpělo.

A jestli tu někdo namítne, jak to není pravda, jak lékaři prahnou po zpětné vazbě a jak sebemenší problematické záležitosti jsou prověřovány a řešeny, tak to už je fakt na vyšetření příčetnosti a nebo na blahou nevědomost a nedostatek kontaktu se systémem v roli pacienta.

LAURA: Ono hlavně výhrůžný přístup, zastrašování apod. těžko naplní nějakou skutkovou podstatu TČ, tím spíše že matka může očekávat pohrdavý přístup orgánů činných v trestním řízení stylem "hysterka, bolelo ji to, tak se vzteká". To taky známe.

GAISAKA: kolik TO jsi v životě podal, že si myslíš, že něco podobného chce podstoupit matka čerstvě narozeného dítěte?