SHIVA42: O tom jak je to ciste zalezitost zen, celeho kruhu zen, nejenom rodicky, vsechny zeny z okoli se podileji na pomoci tehotne, pri porodu a hlavne v peci po porodu o rodicku a male deti. Zajimavy take bylo, kdyz vypravela o tom, kdyz nejake dite zlobi a nenecha si rict, tak ho zavirali do jeskyne i na nekolik dni jenom s vodou a zakladmin jidlem, opakovane, dokud se neumravni nebo dokonce neomluvi.

REPLIKANT: Jenom chci doplnit, ze mi jako chlapovi neuveritelne otevreli oci a dali klid: 1/ navsteva festivalu prirozeneho porodu, kde sem jako fotograf vyslechl neuveritelne pribehy PA z Korziky, jako puvodni obyvatelky, 2/ prednaska pana Nemravy na stejnem festivalu o dva roky pozdeji (ted uz cilene, zena v tehotenstvi) a zasadni 3/ predporodni vikendovy kurz Jemne zrozeni, to me ujistilo, ze to zvladnem (se stestim) i doma, a za 4/ zpoved kamaradky Smeries tady na NYXu jak to mela ona doma. Ted s odstupem ani nechapu jak sem mohl byt tak klidny. Zasadni bylo rozhodnuti zeny, ze nikam nepojedem, kdyz uz bylo jasno ze nebudu muset balit a ridit v noci do porodnice, uklidnil sem se a pripravil koupel a svicky..

Tyjo, ja si zas nedovedu predstavit, ze by u me muz nebyl. U plozeni jsme byli pritomni oba, tak u porodu jsme taky pritomni oba. Stejne jako u dalsich dulezitych rodinnych momentu. Ale kdybych byla v peci zkusenych PA a kamaradek, dokazu si predstavit, ze by to pro me s nima bylo asi i lepsi :) Musela jsem muze dost navigovat, jak na me sahat, kdy jo a kdy ne a jak silne...a k nicemu me nevedl, to mi dost chybelo. Potrebovala jsem, aby mi nekdo pomahal menit polohy a tak, ja se pokazdy tou velkou bolesti zapekla a zustala lezet v kreci, misto abych se trochu rozpohybovala.

ANDELICEK_ANDY: já jsem si až teď u třetího porodu konečně prožila onen tak často zmiňovaný "porodní kanál/tunel" ve kterém se všichni kolem rodící ženy ocitnou.. a muž tam sedl úplně a skvěle, ale on je fakt v mnoha ohledech naprosto jedinečný kousek, dost na sobě pracuje a dokáže být velice bdělý v přítomném okamžiku.. během celého porodu jsem jej chtěla mít u sebe a jeho přítomnost pro mě byla pilířem o který jsem se mohla naprosto opřít..

většinou kolem sebe vidím spíš lehkou bezradnost z toho jak jsou muži do toho jakoby tlačeni, oni prostě nemají moc možností jak se s tím vypořádat, vůbec nepobírají co je potřeba a proč by vlastně taky měli.. dřív péči o rodící ženu a šestinedělku/miminko prostě vzaly za své ženy z rodu a blízké "sousedky".. na ukrajině dokonce komprese bylinné provádí tchýně a podle toho jak moc nebo málo se o snachu stará jasně ukazuje ostatním jaký mají vztah.. věří, že lůno snachy musí být v péči právě tchýně, protože to je pokračování lůna zrající a už pomalu odcházející ženy, vždyť jde hlavně o zdraví dalších vnoučat...

když přijdu k čerstvé šestinedělce domů tak většinou ještě mluvím intenzivně i s mužem o tom, že je v pořádku, že je zmatený, unavený, občas nepraktický a že není v jeho výbavě to všechno zvládat..

YEETKA: přesně tak. můj muž byl u prvního porodu (doma), protože jsme neměli kamarádky, které by se mnou byly. přijela jen jedna PA, ale "dělali" jsme to poprvé, tak jsme byli dohodnuti, že v tom budem oba. u druhého už jsem ho nějak nechtěla. měla jsem PA a kámošku, které nakonec nestihly ani vyjet a vše super. to, že chodil na to dříví byla super shoda náhod, ale stejně bych ho poslala za starším synem.
osobně bych to, že chlapi nemaj u porodu co dělat, tesala do kamene. můžou lepit světla, zatahovat závěsy, vařit vodu, štípat dříví. můj muž u prvního porodu zvládl i masírovat (mě), možná některý zvládne držet ženě ruku. ale pokud má žena aspoň 1 či dvě jiné ženy pomocnice, tak imho chlap pryč.