Ahoj.
Chci se zeptat, udělal jsem z OSB desky (cca 1,5cm tlouštky) takovou podkladovou desku pod držák na kolo na zeď a potřebuju trochu srazit/zaoblit hrany.
Má smysl se do toho pouštět horní frézou, nebo mám radši brousit excentrickou bruskou se smirkovým papírem?
Máte někdo praktickou zkušenost? :-)

Mam doma jidelni stul z masivu, dub. Bohuzel az par mesicu po koupi nam doslo, ze povrch neni NIJAK osetreny. U jidelniho stolu. Takze cokoliv co vam na nej ukapne uz z nej nikdy nesetrete.

Mam v planu to vzit excentrem postupne 80 - 120 - 180 a pak asi nalakovat. A to je prave ta otazka - jakou povrchovou upravu zvolit?

Mame ted male dite. Takze bych chtel neco, co je odolne a lehce otiratelne, at uz na to vyleju omastek nebo se mi na to dite vybleje.

Napadaji me klasicke polyuretanove laky. Nebo mi doporucite neco jineho?

ALL: Zdravim vespolek. Pracuju ted na repasovani 3 spaletovych oken. Ramy uz mam hotove [na ukazku: [PETER_PAN @ PRACOVNÍ DÍLNA A JEJÍ NÁŘADÍ: fotky, typy, recenze, zkušenosti] ] a ted se dostavam k oknum samotnym.

Okna budou opalene, obrousene, vytmelene, prebrousene, 2x zakladovka, 2x kryci uretanizovany email. Muj dotaz spociva v tom ze nevim v jakou fazi nechat okna zasklit.
a] drevo (pro vytmeleni a prebrouseni)
b] po 1. zakladovce
c] po 2. zakladovce
d] po krycich naterech (tohle asi rovnou vylucuju)

Nenapadlo me vhodnejsi autidko nez tohle. Dopredu dik za reakce.

MARTYYNO: mozna tech 6mA pres srdce staci, ale asi vetsina proudu potece "jinudy", takze i kdyz treba v souctu telem potece 60mA srdcem potece vyrazne min... coz je mozna duvod tech odlisnejch cisel...

Zajimave, protoze nejnizsi hodnota, pri ktere spina vetsina proudovych chranicu, je 30mA. Ja si ze skoly pamatuji, ze pro cloveka muze byt smrtelny uz kdyz telem, nebo pres srdce, projde cca 6-7 mA. Uz tehdy jsem se divil, ze staci tak malo. Asi bude zalezet i na dobe pusobeni.

Ale ted jsem nasel v rychlosti tohle: https://fei1.vsb.cz/kat420/vyuka/Magisterske%20nav/prednasky/web/Ucinky%20el.%20proudu-F.pdf

kde pisou, ze fibrilace nastava az kolem prutoku 60mA. Coz mi dava vetsi smysl, protoze v tu chvili dava smysl i ten proudovy chranic na 30 mA.

BOAR: Lépe řečeno nižší desítky. A tak jak píše AAZAZEL: Srdce se snaží pokusit sesynchronizovat. U frekvencí řádově nižších stovek Hz už to nenastane u jednotek Hz zase bude stále srdce pracovat.

Počátcích kdy se řešilo jakou frekvenci použít byla snaha se této frekvence zbavit. Jenže už bylo moc pozdě. Dnes nedokážeme sjednotit ani 50-60Hz sítě.

BOAR: Dává právě proto co tu lépe popsal AAZAZEL: Je to snad na každém školení padesátky.

AAZAZEL: jistice maji hlavne zabranit dlouhodobemu pruchodu proudu vyssiho, nez jmenoviteho. primarne aby nekde neco nezacalo horet. Pokud sahnes do zasuvky, a potece pres tebe jen "10 A" tak zadnej jistic nesepne.

To, co myslis ty, je proudovy chranic, ktery vypina za urcity cas

AAZAZEL: ano, osobne bych rekl, ze kazdy pruchod proudu pres srdce je nebezpecny - a ze 50hz nebude nejaka vyjimka, to totiz nedava vubec zadnej smysl.

AAZAZEL: Doba průchodu proudu má velký vliv na výsledný účinek proudu na organismus. Čím delší působení proudu, tím vážnější následky. Proud, který protéká srdeční krajinou déle než 0,8 sekundy, zasáhne minimálně jedenkrát tzv. vulnerabilní fázi srdeční činnosti, tzv. T-vlnu v EKG záznamu. Během této fáze srdeční činnosti, která trvá přibližně 0,2 sekundy, je srdce mimořádně náchylné k zástavě.

BOAR: co si pamatuju z nejakych elektro skoleni, tak jistice jsou delany tak aby vypnuly za urcitou dobu, aby nehrozilo, ze se ti zastavi srdce

viz: Při průchodu střídavého proudu s frekvencí 50 Hz se srdce snaží přizpůsobit frekvenci procházejícího proudu a začíná bít rychlostí 50 tepů za 1 sekundu. Ztrácí schopnost pracovat jako krevní pumpa a dochází pouze k jeho chvění (srdeční fibrilace). Hrozí zastavení srdeční činnosti.

CUKI: "Sítová frekvence je ta nejnebezpečnější, protože může být synchronní se srdečním rytmem." Jako myslis 50hz vs 1-1,5 HZ v klidu ?

REDSNAKE: Tak ten kondík příště vybiješ o něco jiného než o sebe. S vybíjením kondenzátorů už praxi máš, jen použiješ neživej rezistor, no. :-)

To jakou dostaneš šlupku není přímo závislé na nebezpečnosti. Důležité je jaký tebou prochází proud a jaký má charakter. Sítová frekvence je ta nejnebezpečnější, protože může být synchronní se srdečním rytmem.
Velikost napětí je samo o sobě nebezpečná hlavně tím, že umožňuje větší přeskok. Laicky řečeno. Ale důležité je jaký to trafo dá proud nakrátko.

REDSNAKE: Kondenzátory? Bavíme se pouze o trafu, že?
MLIKARNA: Jednoduché ty totiž nemusíš být ani u toho. Ty elektrody tam umístíš a teprve po té zapínáš obvod.