BORGDOG: No vsak on Daemon v jednu chvili neco spustil a jestli jsem to pochopila spravne, dost lidi tam zarvalo :) zas nejak pres ty posahany drahokamy a pavuciny. kdyby to aspon autorka porad nepouzivala jinak, podle toho, jak se to zrovna hodi. Nebo jsem na tom stejne jako ty a vlastne jsem to vubec nepochopila :) stejne tak, proc ma Jaenelle tech sutru tri prdele. Jako chapu, ze mohla od narozeni dostat treba jeden cernej, pac je dle vseho opravdu desne vyjimecna, ale celou sadu + hromadu cernych? proc?

Hmm, divci knihovna...asi to tedy necham na nekom jinym, myslim, ze uz jsem trpela dost :) to uz se ted radeji vrhnu na Zastupce noci od Glena Cooka

A s tou dlouhovekosti postav mas pravdu. Je to tam asi jen na efekt, pac mit tisice let zijici rasy je preci cool, stejne jak ti jedni s kridlama :) A Anomander vypoustejici z ust takovy blaboly a valici se smichy po zemi...je mi zle :DD

HITOMI: V těch postavách je velký problém podle mě nesmyslná dlouhověkost, co jim autorka dala. Kdyby měly "normálně lidský" věk, dalo by se to snáze spolknout, bohužel ve chvíli, kdy si uvědomím, že Saetanovi bylo už před "smrtí" nějakých pár tisíc a v Pekle vládne aspoň dvakrát tolik... no, tak si stačí představit, že by se podobně choval Anomander a je konec. Ten tah s dlouhověkostí podryl už tak vratkou psychologii postav, nevím, proč to Bishopová udělala, protože v ději to podle mě žádnou výraznou roli nehraje. U Daemona pak myslím měl být výsledkem týpek z příbuzných Jacka Rozparovače, ale občas je to spíš schizofrenik.

Druhý díl zvládneš, pokud snášíš "červenou holčičí knihovnu." To "holčičí" zdůrazňuji. Zatímco první měl v sobě ještě určitou syrovost světa, kde je naprosto samozřejmé někoho zabít, "vyholit," znásilnit, apod. a většina i kladných postav se podle toho chová, ve druhém dochází k "totálnímu vyměknutí," jako by se Bishopová lekla, že to přehnala a honem se snaží zmírnit. S výsledkem, že k chybám prvního dílu přidává všechny obvyklé chyby těchto románků. Ve třetím se pak snaží o jakousi syntézu obou, ale prostě to neudrží pohromadě.

Navíc je pointa celé té trilogie založena na "magickém triku," který jsem prostě nepochopil. Možná, že ten systém "magie drahokamů" někomu smysl dával, ale mně ne. Třeba Jaenelle má od narození černé, které jsou nejsilnější a opakovaně se tvrdí, že ŽÁDNÉ známé dítě Čisté krve je nemá. Pominu otázku, odkud se ty drahokamy vůbec berou (od koho a jak je ty děti dostávají???), tak naprosto nechápu, proč s ní potom její rodina zacházela jako s pomatenou - přece tohle MUSELI vědět. Všichni navzájem věděli, jaké drahokamy nosí, věděli to i u jiných dětí - tak proč ne u ní? To samé platí o společenském zřízení toho světa. Muži jsou tam v postavení otroků, ale přitom nedělají nic, aby se to zlepšilo. Řada z nich jsou dost silní čarodějové, přitom čarodějek jako Hekatah je tam relativně málo, řádově desítky a třeba Daemon by nejspíš obrátil na prach půl města, kdyby se "rozjel" - a NIC. Žádné vzpoury, odpor, nanejvýš remcání. Takhle má vypadat tyranie? Na mě to působilo spíš jak nějaká BDSM-seance, kdy otrok naříká, když mu domina mydlí záda a přitom má v kapse papírek se stopkou. :-)

Ale nevím... třeba jsem to prostě jenom nepochopil...

BORGDOG: no dneska jsem se o tech dalsich knihach a povidkach ze stejneho sveta doslechla :) docela me ta predstava desi. Hlavne fakt, ze za tohle snad ziskala i nejakou literarni cenu.
A i v popisu Daemona, pripadne Saetana imo dost pokulhavala, nejak mi neprisli moc uveritelni. Hlavne ve chvili, kdy napr. popisovala scenu jak Saetan spadl ze zidle a zacal se smichy valet po podlaze, uplne jsem v tom videla scenku jak z nejakyho pritroublyho anime. A takovych podobnosti jsem tam predevsim u techto hrdinu videla vic. Hlavne to bylo zrejme na dialozich, ktere byly v lepsim pripade jen usmevne. A dat Daemonovi ukrutnou nenavist vuci zenam ciste krve (tedy, kdyz se to hodi) a obdarit ho soucitem k veskeremu sluzebnictvu, aby se teda ukazalo, ze je to vlastne ozivly sen vetsiny pubertalnich divek (drson s velkym srdcem na spravnym miste), to taky nebylo moc uveritelny :)
Tedka se mi tu jeste pred monitorem vali druha cast a nejak nevim, jestli jsem opravdu natolik masochista, abych ho zvladla :))

HITOMI: Četl jsem a jen ze zvědavosti jsem přečetl i zbylé dva díly. S většinou, co jsi napsala souhlasím. Osobně vidím "inspirativní zdroj" hlavně v temných elfech drowech, z knih o Drizztovy (mnohé podobnosti jsou až moc nápadné - pavoučí bohyně, matriarchální vláda, celé pojetí magie i vlády...) a ve snaze, napsat "něco podobného," zasazeného do zcela "amorálního" světa. Nebo spíše světa, kde je morálka nazírána úplně odlišnými měřítky. Autorka je celkem dobrá, pokud jde o "černější" charaktery jako Daemon, ale bohužel celková koncepce se jí rozpadá do naprostého chaosu. Nebe, Peklo, říše, kouzla, všechno tam lítá jak rýže na svatbě, nejen bez vysvětlování, ale většinou bez hlavy a paty. Systém "magie drahokamů" jsem třeba nepochopil vůbec. S Eriksonem to vážně zrovna nelze, ani v psychologii, a rozhodně ne ve stavbě světa, to je skutečně tak sto pater výše.

Co se týče dalších dílů, přišly mi ještě MNOHEM horší než první, protože Bishopová tam otočí kormidlo směrem k "holčičí" růžové knihovně i s poníky (jednorožci) a pejsky (vlky), což naprosto zruinuje "temnotu" světa i postav, které budovala. Navíc přepálením schopností titulní hrdinky se vytrácí veškeré napětí, protože se z ní stává super-čarodějka prakticky neomezené moci, a celé to graduje nevěrohodným a nesrozumitelným finále v poslední knize. První díl by u mě byl tak na 50%, poslední s bídou na 10%.

Jo, a třeba tě "potěší," že autorka pro velký úspěch napsala z toho světa ještě asi další dvě trilogie. :-D

HITOMI: Paráda! :-)

HATOR: No, vzhledem k tomu, kolik toho už napsal a kolik jsem toho od něj zatím přečetla, stejně ještě nějakou dobu potrvá, než by to mělo smysl. :)

IDLE: Zkus mu napsat - rozhodně by mu jich pár navíc prospělo :)

ULRIK: Ať si řekne, já mu klidně něco betapřečtu. :)

IDLE: Já tím myslím, že nezná míru, nemá odhad, nemá úplně úžasné redaktory, beta-readery :)

ULRIK: Že magor, to by bylo v pořádku, ale zrovna z tohohle úplně nadšená nejsem.

IDLE: ICE je v tomhle dost magor...:)

Grrr, čtu Return of the Crimson Guard a kromě toho, že se trochu ztrácím v jednotlivých liniích, tak se mi ještě pletou jména. Chord a Choss, Skinner nebo Shimmer, kdo si je má všechny pamatovat... člověk by řekl, že si na takovéhle věci během čtení Malazu zvyknu, ale pořád ještě úplně ne. :)

BORGDOG: Zdraví mrtví, no nevím. Jako celkem ujdou, ale přijde mi, že Erikson cítil potřebu vyřídit si to s konkrétními osobami (oněmi "lifestyle fascists", které na úvod varuje, aby to nečetli), které pak satirizuje zbytečně zjevně a těžkopádně. Když jsem k tomu četl shrnutí na obálce, zdálo se mi, že to zní dobře, ale novela mě pak spíše zklamala.

SID311: Ohledně toho hodnocení novel s tebou souhlasím - taky z nich nejsem extra nadšená a taky mě Lees of Laughter's End bavila nejmíň. Akorát ke Crack'd Pot Trail jsem se ještě nedostala, po nenadšení z těch předchozích tří jsem úplně zapomněla, že ji mám taky. Takže díky za to vyzdvižení, přihodím ji zase do pořadníku.

SID311: Na Crack'd Pot Trail se opravdu těším. Mně přišli jako nejujetější a nejlepší Zdraví mrtví - u těch jsem se fakt řezal, ale na druhou stranu, četl jsem jen ty dvě, co vyšly česky.

SID311: Díky za informace - ještě jsem se nedostala ke čtení, takže překlad názvů netuším - a děsí mě to předem :) S verši teda nemám radost už vůbec, ona už ta jeho básnická tvorba v próze se překládá pěkně blbě!

Já ty dva nekromanty moc nemusím, jsou fakt oškliví a nemají rádi draky. Jenže mou nejoblíbenější postavu už mi autor zabil a kromě těch bláznivých dvojčat od Anomandera mi ty ostatní postavy obecně nepřirostly moc k srdci :)))

CLAUDE: Pracuje se na ní, měla by být jako obvykle koncem roku. Doufám :)