TRISSIE: prostě, snížená úmrtnost na infekční choroby, před nimiž se dnes bráníme očkováním (a kolektivní imunitou, protože vždycky bude někdo, u koho očkování nezabere, ale pokud se nemocný bude setkávat primárně s imunními, nemůže svou nákazu nijak efektivně šířit), se objevila už PŘED zavedením očkování, ale PO zlepšení životních podmínek a zpřístupnění lékařské péče obyvatelstvu, protože léčené nemoci mají vždycky lepší prognózy, než neléčené.

TAPINA: myslím, že A. do toho motá ještě fakt, že třeba v 17. století podvyživená populace namačkaná ve městech bez kanalizace, léčená tak možná bylinkama a pouštěním žilou, samozřejmě padala za oběť jakékoli epidemii ve velkém, a to jak při šíření nemocí, tak co se týká následků. A v 20. století se najednou začala projevovat ta kolektivní imunita (neb není až tak těžké neonemocnět, když jsou nemocní efektivně izolovaní na infekčních odděleních, kde mají k dispozici minimálně léky na horečku, a navíc je populace je celkově zdravější, protože má dost jídla).

TAPINA: jsme porad u spalnicek, zardenek, priusnic?

ALI_EN: Některé nemoci i víc.

TAPINA: no, nezkosi to deset procent obyvatel :)

IOM_NUKSO: neprokazany.

TRISSIE: nemyslim. vezmi si ty priusnice, co probihaly. v ockovany populaci. neni to tim, ze ockovani prestava ucinkovat a pak lidi nejsou chraneni?

ALI_EN: a nepleteš si to takhle náhodou s větší dostupností lékařské péče ve 20. století?
Ono dost těžko se totiž taková celosvětová dědičná imunita u nemoci, která byla mnoho set let smrtelná pro část pacientů, objeví z ničeho nic během jedné dvou generací - a némlich ještě současně s veřejně dostupnou zdravotní péčí.

MAR_TINA: jinak tim, ze lidi ty nemoci prozili, ze vytvarela imunita, dneska treba nekym zahrnovana do te tzv. kolektivni imunity. spalnicky byly tim padem na ustupu i bez ockovani.

MAR_TINA: davas za priklad dobu pred padesati lety

BALAENA: Podle prezentace výzkumu se ptali na černej kašel, ale na tom asi tak úplně nezáleží. Je mi jasný, že většina rodičů neví, co jejich děti obědvaj ve škole, nebo co je v rámcovejch vzdělávacích programech, ale u toho očkování mě to prostě zaujalo..

AKUKA: otázka zní, jestli se jich ptali na pertusi, nebo na černý kašel
a pediatr je doktor v nemocnici na dětském oddělení, na středisko s angínou, na prevenčky a pro očkování se chodí k praktickému lékaři pro děti a dorost, tam je to v pořádku

To sem si taky řikala, že možná nebyli schopni vyjmenovat všech devět..A v tom rozhodování samozřejmě záleží na míře důvěry k ošetřujícímu lékaři (88% dotazovaných uvedlo, že informace o očkování získává od svého praktického lékaře nikoli pediatra, což doufám je jenom zmatek pojmů v interpretaci výzkumu) a ta je v ČR dlouhodobě na velmi vysoký úrovni. A skutečně informovaný rozhodnutí neni snadná věc- proto tušim třeba existuje tohle forum? - Jenom si představuju, že dospělej čověk u lékaře si taky nenechá naočkovat cokoli, aniž by alespon tušil CO to je, tak bych považovala za samozřejmý (a o to víc pokud se jedná o moje dítě) vědět před čím bude chráněný, jak dlouho má očkování účinnost a jaký jsou možný nežádoucí účinky apod. (..polovina dotazovaných si například myslí, že se u nás nevyskytuje pertuse..)

TRISSIE: Já jsem teď z fleku vymyslela pět a ta šestá mi nešla a nešla. To ještě jde, ale i když se lidi v práci ptají, proti čemu se očkujou psi (taky šest nemocí), tak to složitě doluju z hlavy a počítám na prstech a to mám být ta autorita, která v tom má jasno. Tohle jsou věci, které se prostě berou jako celek a jednotlivosti se za normálních okolností neřeší.

TAPINA: tak já to kupříkladu nevím teď, protože jsem to řešila naposledy před třemi lety (a nejvíc v době očkování staršího, tedy před pěti lety). V té době jsem to věděla, ovšem momentálně mi stačí vědět, že děti mají takovou ochranu, jakou jim aktuální stav imunologické medicíny umožňuje.