THE_SECOND_GUY: Já nevím co mi furt chceš vysvětlovat.
Tohle evidentně není věc vzdělání ale toho, čemu věříš.
Chápu že Tě zlobí že Ti nevěřím, ale to neznamená že musíš napadat můj rozum a moje vzdělání.
To co říkáš se příčí mojí logice. Scifi mě nikdy nijak neuchvátila.
(Ve škole třeba neměli tu drzost aby říkali "takhle vzniknul život", ale vždycky výhradně jen "tohle je několik teorií vzniku života")
Já třeba nepochopím jak si někdo může myslet, že jenom tím že se počítač trochu zesložití, tak začne uvažovat sám od sebe.
Vždyť se jenom zrychlují procesy a zvětšuje paměť těch strojů.
A promiň mi to přirovnání, ale to že zvětším úložný prostor nějakého skladu (třeba v hypermarketu), takže se tam vejde víc prefabrikátů, to neznamená že sklad obživne.
Ne, nejsme v pohádce: sklad prostě bude jen větší.
Ale pořád úplně stejně mrtvý.
Poslední přirovnání než na to taky kašlu:
Tvrdíš že život je chemická reakce. Já chemii nepopírám (ano, naše těla jsou tvořena mnoha molekulami a makromolekulami), ale netvrdím že je to "mrtvá chemie".
Tvrdíš, že naše těla (a těla všech dnes žijících organizmů) vznikla náhodou - nebo hodně dlouhou souhrou náhod. A to já si nemyslím - myslím že od vzniku života se naše těla přizpůsobujou podle plánu něčeho v nás (asi jako když cvičíš v posilovně a tvaruješ si tělo).
Teď to přirovnání: to že když necháš na hladině vody několik kapek uhlovodíků (v podstatě kapek oleje na hladině), tak se z toho (za hodně dlouhou dobu) vyvine myslící, cítící a svoje plány provádějící bytost,
to je pro mě stejně ulítlá představa,
jako kdybych do kontejneru nasypal hromadu kovu, kůže, dřeva, plastů a skla,
a pak tím několik miliard let třepal,
a pak mi z toho vyjel hotový zcela nový funkční mercedes,
který by měl nejen plnou nádrž funkčního benzínu,
ale ještě navíc by jezdil sám od sebe, bez řidiče, tam kam se mu chce.
Sorry, tohle s vědou nemá nic společného - tomu prostě neuvěřím.
Nevím jak život vzniknul, ale takhle IMHO určitě ne.