MADIETTA:
GENTIANA: Jo, máte pravdu. Asi zjišťuju, že nejvíc mě na tom sere princip "jedeme do marketu a koupíme štuk, motyku, mulč, hrnce a obrazy". Pro mě bylo vždycky to, co visí na zdi, důležitý ve smyslu "můžu na to koukat léta a pořád mě to baví". A jelikož můžu neskromně tvrdit, že jsem byla vychovaná lidmi s vkusem, tak prostě tohle rozlišuju.
Umění z Hornbachu mi naopak evokuje představu, že "letos si teda, mámo, pověsíme do ložnice ty vlci na Aljašce". Což pro mě fenomén nevkusnýho bydlenkovství podporuje. Asi tak.
Nedívám se na to z pohledu kunsthistorika ani učitele výtvarky, nýbrž čistě pohledu svýho, a estetika ze sámošky je mi prostě bytostně cizí.