• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    KAIRRApeklo v interiérech

    Interiéry a exteriéry našich domovů v pekelném provedení + mírná diskuse.
    Klub je inspirován Módním peklem, pravidla platí podobná:

    - Patří sem pekelné interiéry, nábytek, bytové doplňky a jiné ukázky nevkusu a nesoudnosti národa především českého.
    - Co je pekelné, je čistě subjektivní, takže už moc se těším na přišlápnutá kuří oka ;)
    - Prosím bez přehnaného chatu a flejmu, ale diskuse k věci je vítána.
    - další pravidla možná vyplynou z toho jak to tady půjde.


    rozbalit záhlaví
    BLOWUP
    BLOWUP --- ---
    ETERNITY: haha, ja mam v koupelne jednu art deco apatykarskou skrinku, voni po ruznejch lecich taky doted :-)
    ETERNITY
    ETERNITY --- ---
    At se mi okal libi nebo ne, nepovazuju za rozumne chvilkove obdobi podridit celozivotni investici.
    Navic ma dite v dosahu pastelky uz nekolik let, mame navstevy s detma a jestli tam nekdy najdu obrazek, tak tu preklizlu (stenu) prisaham sezeru. Proste vi, ze tohle je pres caru.

    No ale s drevenym oblozenim jste mi pripomeli kolegu, co jeho syn pracoval na lodi a nechal navezt na zahradu bedny, co se likvidovaly.
    Kolega si z toho udelal oblozeni. Jako krasne, ale v tech bednach se vozil rum. Pokud hodinu denne nevetraji, neni tam k preziti ani po patnacti letech:)
    LUSINDA
    LUSINDA --- ---
    KAIRRA: tohle je zbroušená borovice natřená olejem (takže vyvolává dojem jiného dřeva) :-)

    První fáze rekonstrukce okálu začala pod střechou | iMaterialy
    https://www.imaterialy.cz/rubriky/technologie/prvni-faze-rekonstrukce-okalu-zacala-pod-strechou_48542.html
    KAIRRA
    KAIRRA --- ---
    Jo a březová pohledová překližka byla překvapivě drahé a nedostupné zboží, kéž by Hornbach!
    KAIRRA
    KAIRRA --- ---
    Máme v baráku stejné překližkové obložení, žijou s námi tři děti a zatím dobrý. Ale ok, děti už nejsou tříleté neřízené střely, ale školáci... Jinak je to navoskovaný a myje se to hadříkem, když na to občas něco prskne, po třech letech provozu zatím není poznat vůbec žádné opotřebení.
    K estetice - jo, podlahu a strop máme odlišený, taky mi v návrhu vadila jednolitost. A nemáme to obložení všude, jen v hlavním obytném prostoru a přes schodiště..
    JASMINOVA
    JASMINOVA --- ---
    SAL: za mě dobrý
    MEJLA77
    MEJLA77 --- ---
    Mně osobně na tom vadí, že nejde úplně dobře rozlišit podlaha od stěny - mám silný astigmatismus a problém s prostorovým vnímáním a právě rozdílná podlaha mi pomáhá v orientaci, možná je to jen fotkami, ale jak to takhle splývá, asi by pro mě bylo peklo se v tom domě pohybovat. Tedy má výtka se netýká estetiky - docela se mi vlastně líbí kontrast mezi kuchyní a obývákem, spíš k tomu mám tuhle technickou výtku, ale chápu, že to je moje specifikum...
    MAR_TINA
    MAR_TINA --- ---
    Jen bych k okálu ze 70. let dodala, že není mnoho nekvalitnějších rodinných domů z té doby. Majitelé často řeší rekonstrukci tím, že celé okálové patro demolují a nechají jen tu betonovou podezdívku a staví znova. Když někdo okál má a není ve špatném stavu, má rekonstrukce smysl, ale rozhodně bych to nekupovala. Majitelé vědí, proč se ho zbavují.
    Jsou i jedinci jejich druhu, kteří nabobtnali a zvlnili se tak, že to toho nejde osadit nová okna.
    ONDRAT
    ONDRAT --- ---
    LUSINDA: Ok, takže tobě to přijde jako peklo, protože je riziko, že děti pomalujou stěny z překližky? Zkus se nad to povznýst, barák je zvenku rozumně sjednocenej bílou barvou, v podstatě esteticky-logická úvaha, interiér kopíruje styl majitelů, ale je poctivej a hlavně ta dýha je náročná na výběr a provedení, za mě dobrá práce. No a kde jinde to pořádně nabarvit než v koupelně/šatně, což jsou vlastně privátní samostatný místnosti?
    BLOWUP
    BLOWUP --- ---
    LUSINDA: tak prave, no. Oni ty obrazky tech deti berou jako soucast interieru. Ale to jsou ti sami co nemaj zabradli u schodiste, nebo co asi rok testovali jestli je opravdu nezbytne nutny mit u koupelny a zachodu dvere.
    LUSINDA
    LUSINDA --- ---
    77WHITE: děti nemám, ale nějak si nedokážu představit čištění těch stěn. A pastelky má asi každé dítě :-)
    Nevypadá to ničím natřený a prach pokud v domě bydlíš prostě existuje.
    BLOWUP
    BLOWUP --- ---
    77WHITE: jj, ta koupelna je jak z nejaky terapie proti agresi, ale jinak moc pekne a ciste udelany. Ja kdysi daval do sousedniho auditka takovej trochu netradicni barak kterej si postavil kolega architekt, bylo to taky drevo a beton, deti maji tri ale halt pro ne nejaka patina nepredstavuje problem.
    77WHITE
    77WHITE --- ---
    LUSINDA: pletes si “peklo v interierech” s “to neni muj styl”. Treba deti nemaji a cistotu preferujou. Nebo deti maji, ale sou schopny fungovat v jinym rezimu jak ty. Cervena koupelna je na muj vkus taky docela vostra, ale ocividne byl kladenej duraz na detaily a provedeni.
    LUSINDA
    LUSINDA --- ---
    ONDRAT: Je to pro lidi co nemají děti. Zvenku to vypadá jako po útoku plechovkou bílé barvy a uvnitř je to psycho. (koupelna apod.) Výprodej dřevěných desek v hornbachu.
    ONDRAT
    ONDRAT --- ---
    SAL: Nevidím nic špatnýho, co je na tom podle tebe peklo, prozdradíš?
    SAL
    SAL --- ---
    Takové to, když si architekt splete AutoCad s Minecraftem:
    Okál je střídmý dům, který vyhovuje hodně lidem. Je kvalitnější než některé současné dřevostavby - Aktuálně.cz
    https://magazin.aktualne.cz/bydleni/okal-tak-trochu-jinak-montovana-drevostavba-ze-70-let-dostal/r~2a897d20dfea11e7b6830cc47ab5f122/
    DOBYTEK
    DOBYTEK --- ---
    ETERNITY: ten komplet vydlazdeny dvorek tomu dava takovy jemny finis

    PREDSEDA: tak hadam, ze vizual realitacky naznacuje cilovou skupinu zakazniku, ale to oboci je fakt top
    PREDSEDA
    PREDSEDA --- ---
    ETERNITY: ježiš a co to tý realiťačce leze nad očima?

    ETERNITY
    ETERNITY --- ---
    Ludvik-sconto-breno-viton.
    Prodej vily, Ostrava, Rudná, 658 m2 | Bydlisnami.cz
    https://www.bydlisnami.cz/detail/1484557/prodej-dum-vily-ostrava-rudna-658m2
    MALATI
    MALATI --- ---
    JASMINOVA: Fakt bych chtěla vidět i zbytek...
    JASMINOVA
    JASMINOVA --- ---
    BLOWUP: ještě bych se později rozepsala, ale asi jedna výstižná věta na celou situaci ohledně mého manžela: Byla jsem jediná žena, kterou domů přivedl a která z toho prostředí neutekla s pláčem. Jen jsem pokrčila rameny a mlčela a pouze fascinovaně sledovala, jak se funguje bez teplé vody v kuchyni, jak se jídlo odkládá na schody secesního schodiště, takže se téměř nedá projít do horního patra, aby člověk něco neshodil (nemluvě o tom, že jsem tam odmítala jíst, protože jídlo uložené v 18st není podle mě ok), v jak hrozném stavu neúdržby dům mého manžela, kde ale mají staří věcné břemeno, je a že s tím nemůžu nic.

    Před pár lety se sami nabídli, že se přestěhují do oné novostavby, abychom ten první dům opravili a žili tam a od té doby jsem vlastně ve stavu jakési permanentní frustrace, protože sice břemeno chtějí zrušit (mají druhé i v té novostavbě), ale ke stěhování se moc najednou nemají. A nelze to jinak, než že musíme počkat, jak se rozhodnou. Z toho důvodu jsem jakoukoliv kritiku spolkla, protože pán je na své dílo patřičně hrdý. Prý by nezměnil nic, jen by to chtělo víc sklepa (dům je celý podsklepený).

    Ještě si to nějak zkusím promyslet a sepsat, protože vždy když tam jsem, napadají mě neskutečné sociologické, estetické a teoretické konstrukty, které přemýtám v hlavě a občas to i rozebírám s mužem, který má ty názory a estetické vnímání (díky své tetě u které žili - od ní má vychování, základy stolování atd, protože u nich doma není z tohohle nic), naprosto v protikladu. Zároveň ale musím pokaždé zachovat určitý druh úcty - nemůžeš se prostě neudržet a jen kritizovat jeho rodiče a jejich volby.
    Takže abych to uzavřela - prožívám při každé návštěvě frustraci smíšenou s fascinací a rezignací. Neradím, nekritizuju, občas se zeptám a to mě jen utvrdí, že rad netřeba. Ale celé je to mnohem složitější.

    Já sama mám zázemí dost podobné - žádná extra privilegia, žádné vedení ke vkusu, jen jsem měla to štěstí, že jsem se sama dopracovala ke vzdělání a potkala ty správné lidi, kteří mě směřovali a že mě rodiče v tom rozhodnutí podpořili v základu finančně, za což jsem jim neskutečně vděčná, ale už nijak jinak - dodnes mi je třeba líto, že jsem neměla tu možnost vyjet alespoň na Erasmus. Důležitá pro mě byla ve finále dobře nalezená práce v áčkovým ateliéru, to mě zatím posunulo nejdál - prostředí, kolegové, klienti.
    Popravdě v nejbližší rodině se potkávám s nepochopením, k čemu ta architektura vlastně byla a máma raději všem říkala, že jsem "stavařka", protože architektka se jí asi zdálo snobské (nebo nevím proč, dost mě to uráželo).
    A bohužel, stává se mi, že ta sláma co mám v botách občas nečekaně vyleze a ten můj původ se rychle odkryje. Ale na stavbě se to občas hodilo, člověk měl pak větší sympatie a dělníci aspoň poslouchali.
    Snad to sdělení trochu dává smysl. Nakonec jsem se koukám rozepsala dost.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam