ALRAUNE: Když píšu knihu, nemůžu dělat jiné honorované věci...
sorry za otazku, ale ake mas ine alternativy? Ake ine honorovane veci? alebo lepsie honorovane?
Co by si napr robila keby v Cz padol zaujem o tvoje knizky? napr zacalo by byt modne nieco uplne ine alebo nejaky iny styl ...
neberto osobne , len sa snazim pochopit ako uvazujes ...

JONY: Zarucujes mi, ze u kazdeho CD, ktere bych si mohl chtit koupit, jsou oficialne dostupne ukazky kazdeho tracku v delce aspon jedne minuty? Ja bych na to nesazel.

FIN: pane moralisto ,jsem člověk co nestahuje muziku ,nechodí do divadla ani do kina a kdyz neco stahuju tak určitě jen to co vím že by autor sám chtěl .já vám kašlu na tyhle moralistický keci o tom že vám někdo ukradl písničku nebo film .mě zajíma svoboda moje kterou se mi nekdo snaží sebrat pod zaminkou jakeho si gaunerského systemu poplatku z nichž samotný interpret má sotva 5 procent ...takže když už se bavíme o zlodejinách tak nejvíc kradou přesně tyhle společnosti který hají práva na něco co sami nevytvořili .
vám jde jenom o prachy co vás okradou pubertáci stahovaním filmu a pisnicek ale je spousty normalních uzivatelů internetu kteří se chovají slušně a ted doplatí na nenažranost přesně takových lidí kteří myslí jako vy.

debata o morálce je sice ušlechtilá, ale k řešení problému nijak nepříspívající

BOUCHI: podívej, kromě hmotných výrobků typu "pytel mouky", o jejichž krádeži nikdo nepochybuje, trh nabízí i služby - ty si sice leckdy domů neodneseš, ale když je využiješ a nezaplatíš, taky kradeš. takže ačkoliv si po přečtení něčího textu neodneseš zmaterializovanou myšlenku, ber to jako s tou službou - užil sis zábavní nebo vzdělávací produkt a nezaplatil cenu žádnou dodavatelem (vydavatel, autor, sdružení, jiný majitel, whatever). takže jsi kradl. a nakonec, když někdo nechce mít tu knihu a jen si ji přečíst, máme knihovny. tam se půjčuje a to pak někdo vybírá a alespoň něco autoři dostanou. možnosti pokryté jsou, není se na co vymlouvat. a jestli nechceš platit, počkej si 60 let, až vyprší práva, a je to. easy.

BOUCHI: ano, právnicky se této krádeži asi říká "porušení autorských práv". krádež to fakticky samozřejmě je, jistá forma, a už jen skutečnost, že s tímto pochopením má tolik lidí problém, znamená jen to, že spousta lidí má poněkud defent na hodnotovém žebříčku. nic jiného.

jinak ne, z hlediska vyššího principu samozřejmě asi není správné kontrolovat tolik lidí - já jsem za normálních okolností proti takovýmto věcem, jsem velký individualista. ale když vidím, kolik lidí má sakra problém si uvědomit něco tak banálního, jakože když zneužiješ dílo, tak okradeš majitele, tak mám skoro chuť to podpořit.

BOUCHI: víš, co mě nejvíc vždycky sere? pokus zabalit do hezkých slov a nějak přijatelně "hezky" pojmenovat to, co se jmenuje jinak. žádné
"zkonzumovat a neodmenit"
je nemravné krást. a to už od nejstarších lidských civilizací. je nemravné vzít, co ti nepatří, dokonce si půjčit, co ti nepatří, když majitel nesouhlasí. stav je tedy takový, že je a vždycky bylo nemravné krást a VŮBEC to nijak neomlouvá, že se z takových či makových důvodů jedna věc krade snáz než druhá.

a jak sleduju tuto debatu, celý dnešek, tak jak jsem byl na počátku přesvědčeným odpůrcem, tak zoufalá snaha obejít nelichotivou skutečnost, že řada lidí krade a ještě křičí "mám na to právo", mě vede k tomu, že snad přejdu do tábora příznivců. právě kvůli zbabělé snaze nazvat zlodějnu "neodměněním" a drostí křičet (což ty nejsi, ale někteří další ano), že "na to přece máme právo". nakonec, když v compu nic závadného mít nebudu, žádná prohlídka nic nenajde.

ale zneužítvat ochranu soukromí ke sprosté zlodějně je největší neúcta a ti, kdo tohle prosazují, nejsou obhájci svobody, ale zneuživatelé svobody zneužívající tuto ušlechtilou a potřebnou věc pro svou zlodějnu. a o tom začínám být čím dál tím víc přesvědčen.

BOUCHI: 5) ne a i kdyby tak ad 4) kazda technologie jde obejit, akorat by se ve zlodejich pestoval robinhoodovsky komplex a zacalo by byt zpochybnitelne 2) tedy mira nemravnosti kradeze by byla daleko nizsi nez mira nemravnosti na kterou by se musela dostat protiopatreni aby byla alespon castecne ucinna

JIXIPEN: Dilia jeste inkasuje za vypujcky v knihovnach a rozdeluje autorum.
Za kopirovani AFAIK rozdeluje autorum a nakladatelum, pokud si to pamatuju dobre.

"tzn. řekněme 96 Kč je pro distribuci a stát. " Vic, distributor si bezne bere 50 %, takze nakladatel dostane stovku.
Tiskarna sezere okolo 20 % z koncove ceny, dejme tomu 30-40 Kc.
DPPO a DPFo do toho zatim netahej.
Na autora a nakladatele tedy skutecne zbude okolo 60 Kc, pricemz nakladatel jeste musi ze sve casti (ktera dela 30-40 Kc, kdyz beru 10-15 % z koncove ceny bez DPH pro autora) zaplatit redakci, korektury, obalku, sazbu apod.

Vsak vis ze mezi Piraty furt prohlasuju, ze nakladatel neni parazit ale ze poskytuje autorovi potrebny servis, ktery si autor sam nechce nebo neumi obstarat.

Po mailové diskusi s Alraune jsem zjistila jednu docela zásadní věc - psaní knih a hudba se od sebe liší jako nebe a dudy. A vezmu-li Piráty jakožto Českou pirátskou stranu, tak mám pocit, že tam minimum, jestli vůbec někdo (snad trošku Bouchi), rozumí věcem ohledně vydávání knížek - všichni znají věci kolem hudby.

Pár rozdílů z hlediska fungování:
autor hudby snadno vydělá na koncertu - autor knihy nikoli
pro vydavatele CD-čka je hlavním partnerem zvukař (čuměla jsem, co dokáže s trošku falešnou nahrávkou udělat dobrý zvukař) - pro autora knihy redaktor (korektury, úpravy, zpětná vazba)
amatér může snadno vydat CD-čko (stačí si sehnat zvukaře) - amatér, který píše, své texty snadno a sám vyvěsí na web, ale chybí tam ta redaktorská práce, vydat knihu lze a sem-tam se to děje, ale v menšině i proto, že vydat knihu malonákladově je drahé, u CD to není takový problém
amatérský hudebník si může přivydělat koncertem, kde prodá své CD-čko, čímžto se mu zaplatí náklady - amatérský spisovatel může obeslat nějakou soutěž, tím se povídka případně vydá ve sborníku
posluchač si písničku stáhne, poslechne a možná vyrazí na koncert, hraní je de-facto reklama, autoři se občas i hádají, že chtějí být víc hráni v rádiu, aby je lidé slyšeli - čtenář si knihu přečte, ale autor z toho nedostává nic

Pár rozdílů z hlediska zákona:
v hudbě je tvrdě vynucovaný monopol od OSA - v psaní zřejmě není
OSA inkasuje za média (CD, disky...) a rozděluje autorům podle toho, jak byli hráni v rádiu či televizi - Dília inkasuje za kopírky a rozděluje autorům dle toho, kolik toho vydali
OSA inkasuje za hraní v rádiu či televizi (bez ohledu na to, zda hudebník, který hraje, je či není jimi zastupován) - Dília nic podobného zřejmě neinkasuje

Trocha matematiky:
Kniha stojí 228 Kč, z toho je 28 Kč DPH, 57 Kč-76 Kč je pro knihkupce (bývalo to 25%, prý je to nyní více, standard v maloobchodě bývá 30%, to by bylo 68), tzn. řekněme 96 Kč je pro distribuci a stát. 132 Kč zůstává pro tiskárnu, nakladatele a autora - něco z toho jsou reálné náklady (papír, barva) - 50 Kč (??), vezmu-li i to nejnižší danění, tak ještě 25% ze zbytku je pro stát (daň, sociální, zdravotní), tzn. řekněme, že z "mých" 228 Kč reálně na autora a nakladatele zbyde maximálně 60 Kč (v čistém). Vymyslet tedy, jak očesat ty nenažrance po cestě, mohlo by to být levné a skvělé. Napadalo mě něco ve smyslu "stažení zdarma, dobrovolný doporučený dar" (tam je daň jen 15%) - jen otázkou, zda by toto čtenáři a stahovači vzali a zda by se na tom vydělalo + jak legálně rozdělit peníze mezi autora a nakladatele. To netuším. BTW proto se snažím, je-li to možné, kupovat nejlépe osobně od autorů "z ruky do ruky", pokud to možné není, tak alespoň od vydavatelů.