REINITA: Tak on to nebyl propadák v tom smyslu, že by si nepřišli na své. Ale zaplatilo podstatně méně lidí, než se čekalo. Naprostá většina dala nulu. Ve výsledku z toho kapela měla o něco více peněz než z prodeje minulé desky Hail to the Thief, ale vezme-li se v potaz, jak hrozně medializovaná celá akce byla, je jasné, že dlouhodobě by takový model vedl k nižším ziskům.

OJIRIO: tenhle pohled, na knihy, je velice velice naivni a az hloupy. Vlastne se jemu divim, tady uz Xkrat psali nakladatele i sami "vykoristovani" autori, proc neni tak snadny si vydat knihu sam.
Nechapu, proc i tak porad lidi pisi sve svetoobjevne teorie o tom, jak je jakykoliv meziclanek mezi autor-recipient zbytecny!?
To neumite cist realny zazitky lidi, ktere si berete do pusy?
(a jedna vlastovka jaro nedela, Cimrman taky umel vsechno!:-) )

ALDARION: U elektronicke verze na druhe strane nemusis resit parchanty (coz je leckdy mor), protoze nemas fixni velikost zobrazene stranky.

OJIRIO: Zklamu tě, ale většina alternativních, undergroundových kapel jezdí turné tak, že uhradí tak akorát náklady. Stabilní příjem z koncertů je velmi dobrý vtip. To funguje tak možná u hvězd z rádií a televizí nebo u hodně vyhypeovaných internetových hvězdiček.

Knihy mající minimální náklady mají taky minimální kvalitu, pokud autor není zrovna génius. U naprosté většiny knih je druhý pohled (redaktorův a korektorův) naprostá nutnost. A to už vůbec nemluvím o knihách překladových, kde náklady narůstají ještě více. Hodně mizerně placený překlad průměrně dlouhé knihy tě přijde na 50 tisíc korun. Redakce s korekturou na dalších minimálně 15 tisíc. Autorská práva k originálu se budou určitě taky pohybovat v řádu desetitisíců. I kdyby každý druhý čtenář dal stovku (což je hodně mimózně optimistický předpoklad), tak by se takový náklad vrátil při nějakých 1500 - 2000 čtenářích. Letmý pohled do statistik čtenosti ti napoví, že s takovým systémem lze očekávat problémy...

OJIRIO: Ve srovnání s filmem možná, ale zas tak minimální ty náklady nejsou, pokud to má být udělané profesionálně. Např. u překladových knih musíš zaplatit práva, překladatele, redaktora, korektora, výtvarníka a sazeče + tisk, pokud se jedná o papírovou knihu, což u průměrného románu vychází tak na 100,000 (fixní náklady). Polovinu ceny prodané knihy spolkne distribuce, dalších 14 procent DPH.

PATISLAV: ale vlastně jsme sklouzli od toho diskutabilně funkčního modelu "zaplať, kolik chceš" ke koncertům, které už jsou něco jiného než písně/alba.
upřímně mě překvapilo, že ten projekt Radio Head byl propadák. nevíš, čím to bylo? lidi očekávali, že "ti ostatní" něco dají?
kdyby ten projekt nestál na "zaplať, kolik chceš", ale "zaplať 1 euro", myslíš, že by to fungovalo?

MAGUMI: to mi sice přijde adekvátní, na druhou stranu je tu samozřejmě otázka, zda je to v téhle době digitální distribuce vůbec potřeba.

OJIRIO: "Knihy maji naprosto minimalni naklady a dnes vsechny tyto role zvladne udelat clovek sam" S tim souhlasit nemuzu, protoze napriklad kvalitni redakci sam autor uz z principu udelat nemuze - nema od sveho dila odstatecny odstup.

REINITA: já přivážím zahraniční kapely, které většinou jedou na náklady, a i tak stojí minimálně 150 Eur, většinou mezi těmi 200-300. S klubem, zvukařem, večeří, cateringem a ubytováním se většinou pod 10 000,- Kč nedostanem. To dobrovolným vstupným fakt nezaplatíme.

Koncert vlastní kapely jsem s dobrovolným vstupným nebo zdarma samozřejmě dělal taky.

REINITA: Pokud vím, Dilie má ze správy práv přibližně 10-15%, což mi připadá celkem adekvátní vzhledem k té administrativě, která s tím je. A členství je samozřejmě dobrovolné.

REINITA: Kdyz jsi nakousla ceny pisnicek, mne treba prijde neadekvatni kdyz CD (s deseti pisnickami) v krabicce s peknym bookletem vcetne textu vsech pisni poridim za 250-280 Kc, aby totez album v mp3 stalo 250 (jedna pisnicka 25). Za 10-15 bych pisnicku bral, za 25 ne.

Co se ukazek tyce, u nekterych CD to funguje (tezko rict zda u vsech), resili jsme to tu nedavno s Jonym. I u knizek se daji potkat ukazky, treba prvnich par kapitol.

EMBRYO: k tomu komerčnímu X nekomerčnímu aspektu:
třeba grafici a výtvarníci (asi i fotografové) tohle mohou mít odděleno, ale třeba u spisovatelů si to moc nedokážu představit, tedy kromě případu "píšu si pro radost blog" a "píšu knihu".
jinak ano, když chce někdo něco zdarma (nebo s nepovinný příspěvkem) poskytovat, je v pořádku mu to umožnit :)

"Try-before-buy" - co třeba udělat (v komerční sféře) možnost "ochutnávky" toho díla? Jako by člověk prolistoval knihu nebo si pustil část skladby? aby věděl, jestli je to pro něj vůbec zajímavé a nekupoval by zajíce v pytli?
stačilo by to?

PATISLAV: zvláštní. s koncerty zkušenosti nemám, ale co se (alternativních) divadel týče, vím, že se na dobrovolném vstupném vybralo víc než když se nechávala zaplatit fixní částka. a to nebyli žádní zázraci.
je to zřejmě otázka míry - ve Státní opeře by asi dost pohořeli, kdežto divadelníkům malých scén to funguje.
asi to tak platí i u koncertů světoznámých kapel oproti garážbandům. ale to jen hádám.

REINITA: Nechápu jak ti internet brání poslat nějaké peníze někomu.

BOUCHI: ad házení almužny: je fakt, že ty mikroplatby mi přijdou funkčnější třeba u písní, u filmů hůř, u knih asi nejmíň. ale to je spíš pocitové, nejspíš by mě s touhle představou hnali písničkáři sviňským krokem. :o)
asi by jedna písnička měla stát míň než třeba film nebo román. Ale to už jsou zbytečné technikálie.

zajímalo by mě vyjádření zde přítomných autorů, jestli by pro ně pár desítek korun za stažení skutečně bylo almužnou (nevím například, kolik si za své služby strhávají kolektivní správci), a to i když vezmou v úvahu to, že by si jejich díla lidé víc kupovali. opravdu by je to neuživilo? (je mi jasné, že ti, kteří to mají jako hobby, v tom budou benevolentnější, ty ponechme stranou) třeba ta dvacka za knihu, je to opravdu tak málo?
abychom předešli zlé krvi - opravdu mě to zajímá, nesnažím se prudit.

"virtuální nadace" zní hezky, ale dle mě to neřeší ten obecný "problém". určitě by mohla být a věřím, že by fungovala.

PIZI: ale no tak. Zákony jsou tu pro lidi, ne lidi pro zákony. Pokud chceš znát účel zákonů, doporučuju navštívit první semestr prvního ročníku libovolné právnické fakulty, konkrétně předmět teorie práva.
a mimochodem, "Jestli chceš někoho odměňovat, odměn ho. Nikdo ti nebrání." není v kontextu autorských práv v prostředí internetu tak funkční, jak proklamuješ.

OJIRIO: To je zajímavá myšlenka, jen bohužel zcela nerealizovatelná. Mě už třeba x-krát napadlo, že bychom mohli pořádat koncerty s volným vstupem a pak po lidech chtít peníze podle toho, jak se jim to líbilo, jak je koncert oslovil. Jenže když kapela stojí 200-300E a další náklady přijdou aspoň tak na 4 tisíce, tak si tohle riziko nemůžeme dovolit. Těch lidí totiž s nižší nebo dokonce i nulovou cenou o moc víc nepřijde. Musíme stanovit fixní cenu, která nám bude garantovat alespoň nějaké pokrytí nákladů. I tak jsme prakticky vždy v mínusu.

A s knihami je to stejné. Vytvoření té knihy není zdarma. Je třeba zaplatit redaktora, korektora, sazeče, případně i ilustrátora nebo tisk a distribuci. Pokud dáš knihu za volnou cenu, riskuješ, že nezaplatíš ani minimální náklady. A co pak autor? Musí jít na full-time job a z psaní se stává jen koníček. S neoddiskutovatelným vlivem na kvalitu i kvantitu jeho tvorby.

Kapela Radiohead vydala svou desku In Rainbows právě tímhle systémem - zaplať, kolik chceš. Vznikla tuna oslavných článků plných extatických výkřiků o revoluci. Když se ukázalo, že většina lidí nedala ani penci, bylo najednou ticho po pěšině. Novou desku už Radiohead raději vydali klasicky.

Když tenhle obchodní model nefunguje ani pro veleslavnou kapelu, jen těžko může fungovat pro ostatní. Respektive - fungovat to může, ale ne jako obchodní model, jen jako umělecký model, na podporu šíření svého díla.