aha zde je primo klub.

Napadla mne volna souvislost pro prekladatele. Jestli by ty internety vlastne nemohly byt i prinosem pro prekladatelskou zivnost. Na rozdil od autora, ktery ma matnou predstavu na jake epicke saze chce pracovat (s nejistym vysledkem), prekladatel by mohl primy vztah se ctenari pouzivat jako by zakazkovym zpusobem. Vyhlasit, ze je ochoten svuj cas venovat nejakym dilum a nechat lidi odhlasovat/predplatit si, ze ano, preklad tehle detske knizky do perfektni cestiny oni chteji (protoze to pak chteji pro vnucku k Vanocum). Na porizeni prav/prekladu/redakci by se zaclo pracovat az v momente, kdy se sejde napr. nadpolovicni mnozstvi abonentu. Je to vlastne zase ten Kickstarter model, akorat to do ustredni role stavi prekladatele - ktery ma nejaka dila rad, proto je prelozi s laskou a dobre, a muze cely proces iniciovat atd ... jako by posun od role naprosto pasivni, kdy je zavisly na zakazce od nakladatelstvi a muze tak akorat skripat zubama kvuli xtrance/uloz.to ci co.

Co se tyce autoru, netusim zda tvurci proces muze fungovat tak ze napisou prvni tri kapitoly/pilot a pak nechaji lidi hlasovat zda to maji dopsat :-) (funguje u TV serialu)

Sleduju to tady už tejden. Málem jsem z toho zešedivěla... přemýšlím o tom...

Myslím si, že stahování samo o sobě je problém současnosti, protože internet POŘÁD JEŠTĚ NENÍ ROZŠÍŘENÝ DOST. Člověk má tendenci nasyslit si věci na disk či do čtečky, protože co kdyby pustý ostrov. Ve chvíli, kdy tenhle strach zmizí, je nesmysl vůbec ukládat ty knihy doma, stačí mít je v cloudu na síti.

Zásadní je pohodlí. Jako uživatel bych byla radši, kdybych si nemusela kupovat e–booky kus po kusu, natožpak lézt na stránky autorů a posílat jim mikroplatby. Jezdíváme plachtit; je mnohem pohodlnější kotvit v maríně, kde člověk na začátku zaplatí hodně, a pak je všechno v areálu zdarma, než v jiné, kde je sice 'vstupné' nízké, ale pak člověk musí mít pořád po ruce hromádku usmolených rozměněných eur, protože je musí házet do dveří u záchoda a u sprchy. Nebudu nic hledat na síti, protože jsem na to prostě líná; ale na nyx lezu neustále.

Tak co třeba tohle? Vytvořit model 'komunita za platební branou'. Zaplatím stovku měsíčně za přístup na server, říkejme mu Stáj. Mám tam online všechny knihy autorů, kteří se toho projektu účastní. Jsou tam ukázky z chystaných knih, jsou tam diskuse, chodí tam fanoušci, ale i přímo autoři, se kterými je možné si tam popovídat. Mám možnost knihy či přímo autory hodnotit s tím, že peníze se pak autorům přerozdělují podle ratingu. Samozřejmě: můžu si to zaplatit na měsíc, natahat knih, co se do mě vejde, a zase se odhlásit. Ale tím ztratím kontakt s komunitou a odtrhnu se od dění.
Od autorů by to vyžadovalo, že ZÁSADNĚ NEBUDOU PŘISPÍVAT NA NEPLACENÉ SERVERY – respektive že budou neustále na FB a své veřejné stránky a jinam psát něco jako 'právě jsem postnul na server své Stáje článek o tom a tom, tady máte první dva odstavce, koho to zajímá dál, zde je odkaz' – a odkaz povede za bránu. SAMOZŘEJMĚ, že i tohle může někdo ukrást a vyvěsit bokem. Ale proč si to šudlit někde stranou, když cena nebude nesmyslná? V tomhle modelu není zbožím jedna konkrétní kniha, nýbrž osoba autora – a právo platícího účastníka na přísun nových věcí od něj (dokud smlouva trvá samozřejmě). Autor se zavazuje, že od data vstupu do stáje nebude dávat své články a texty nikam na síť zadarmo. Zavazuje se, že bude nějaký výstup produkovat (přinejmenším odpovídat fanouškům). Když bude psát blbosti, dostane nízký rating a ze Stáje ho manažeři vyhoděj. Stáje různých provozovatelů si mohou konkurovat tím, jak dobré autory do sebe dokážou nalákat, a od toho se taky odvíjí jejich cena pro uživatele. Kdykoliv se na neplaceném serveru objeví někdo zajímavý, manažer Stáje ho odchytne a přetáhne k sobě.
A ještě tu vstupuje do hry pocit 'exkluzivity'. Klidně tomu říkejme snobismus, ale v pozitivním smyslu. Nyx je na pozvánky, a není o něj malý zájem. Člověk má pocit, že je někde, kam nemůže každý, a to může být příjemné. Na tohle by se mělo apelovat. Šířit heslo 'neplacenej internet je akorát pro socky, fuj!' Noviny takhle fungují, finanční servery taky (Patria – placená sekce s finančními informacemi...). Klíč je ovšem v tom, že obsah bude kvalitnější než na serverech neplacených.

NYX: ne, nikdo vás nechce šacovat na hranicích. přečti si to zpětně. už jsem to říkal, většině normálních autorů by se to nelíbilo stejně tak jako komukoliv jinému. ale ještě chvíli jim vyprávějte, jak jsou vám jejich práva kdesi a jak maj vymyslet ten model, aby jim stačila ta dvacka, co jim možná dáte, a pak už asi přehodnotěj názor :-)

FIN: jak jsem psal, "vytvorit a nasledne prodat" - cast vas umi tu prvni pulku, par lidi umi i tu druhou. a ostatni breci a chteji nas sacovat na hranicich ;-)

kdyz ti nestacili tvurci webaplikaci a bloggeri jako priklad, co treba poulicni umelci? plno lidi se i zastavi a poslechne si je / podiva se a nezaplati...oznacuji je ti umelci za zlodeje? a i kdyby to delali, dosahnou tim neceho uzitecneho?

FIN: Povinné výtisky jsou dnes jen 4.

abych nelhal: o jednom pokusu autorů se nuceně, na základě nějakého principu nebo normy, "někam dostat" vím, je to všem spíše záležitost dosti obskurní a hlavně k smíchu :-) funguje to takto:
jak jsem během doby zjistil, někde v čechách existuje jakési vydavatelství (jméno si již nepamatuji a možná víc než jedno), které vydává amatérské autory (poezie). nemusím snad dodávat, že dost často hrozné bláboly a brak grafomanů, kteří by patrně jinde neuspěli. no a podmínkou je, že si lidé ty své knihy kupují navzájem - z toho to patrně vydělává a financuje. pak to milým, často špatným, básníkům vydají v rámci onoho nakladatelství v určitém minimálním nákladu. no a protože knihovny, alespoň ty státní snad (opět, normy si přesně z hlavy nepamatuji), dostávají povinné exempláře, tak se tímto obskurním sice, ale v posledku legálním způsobem někteří grafomani dostanou až na police několika knihoven (nebo do jejich depozitářů, vím já?).

a tam taky končí, protože povinně si to půjčovat nikdo nemusí :-)

to je snad jediný případ, o němž já vím, že se někteří autoři na základě určité spolupráce a využití normy někam dostali, i kdyby je třeba nikdo nechtěl :-) ale nakonec, kupovat je nikdo pořád nemusí, ani si to v té knihovně půjčit. jenom tam prostě jsou :-)

svého času mě to hodně pobavilo.

BOUCHI: pořád lepší než Adoptuj NÁhodného Literáta!