• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    DIABOLUSPřátelé českých tradic
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    Tučný čtvrtek - 7. února

    Tučný čtvrtek nebo-li tučák předznamenává konec masopustu, ale také počátek velkých tanečních zábav, které probíhají o Masopustní neděli a pondělí.

    Na Tučný čtvrtek by každý měl být doma a užívat si dobrého jídla a piva. Každá hospodyně by měla připravit k obědu vepřovou pečeni s knedlíkem a zelím k čemuž se podává pivo, toho se pojedlo a popilo tolik co každý snesl.

    Na tento den by se mělo pojíst tolik tučného jídla co každý snese.

    Pokud nemůžeme býti doma na tučný oběd, uděláme slavnostní večeři.

    V pátek se tráví a v sobotu se připravujeme na slavnou Masopustní neděli a pondělí plné radovánek, tance a masek.
    V některých krajích se dnes přesunulo masopustní veselí o jeden den na sobotu a neděli, ale přípravná sobota zaplněná škrobením a žehlením krojů a přípravou ozdob a masek pak chybí a masopust se stává velmi hektickým.

    Doporučuji aspoň v neděli se na masopustní taškařice vypravit a popít a pojíst něco masopustních dobrot.
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    Masopustní období

    Masopust začíná Třemi králi 6.1. a končí Masopustním úterým, které je posuvné. Letos připadá na 12. 2. 2013

    Setkala jsem se s tím, že mnoho lidí si zaměňuje pojmy a jarnímu postnímu období říkají masopust. Není tomu tak. Masopust z "maso pusť nebo opusť" je defakto příprava na opuštění konzumace masa, které nastává při jarním půstu, kdy se maso a masné výrobky vůbec nejí. O masopustu se naopak masa jí hodně.

    Masopust by měl být plný zábavy, tance a dobré nálady. Proto v tomto období máme plesovou sezonu. Je to proto, abychom nemysleli na dlouhou zimu a na chmury tohoto období, ale abychom zaměstnávali hlavu přípravami na plesy či jiné společenské zábavy. Masopust je obdobím družení.

    Je to období zabíjaček a „žranic“. Zabíječky měli dříve dokonce obřadní nádech, ale vše formou žertů a radosti. Provinilý vepřek byl kupříkladu souzen hospodářem, jež předčítal vepřův ortel. Pak se výsledné zabíjačkové pochutiny posílaly po sousedech, aby každý ochutnal od každého a hodnotilo se, kdo má lepší jitrnice či tlačenku.

    K Masopustu však patří i masopustní šišky a koblihy, které hospodyně smaží na másle a plní je povidly či ideálně domácí marmeládou.
    Dříve bylo zvykem smažit koblihy na bukvicovém oleji i na másle a často se dávaly i jako výslužka maškarám. Koblihy měli dříve i svoji obřadní úlohu a to když je hospodář vynesl jako obětinu do svých polí, aby byla dobrá úroda.

    Koblihy je důležité usmažit zejména na Masopustní úterý, které celý masopust uzavírá společně s předcházející masopustní nedělí a podnělím.

    Takže připravte se na nějaké to vaření v rámci tradic :-) a hlavně ať vás provází dobrá nálada.
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    Skze volbu prezidenta jsem úplně zapomněla napsat že nám začal masopust! :)
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    K zachování českého národa a k tradicím se pojí i vlastenectví a hrdost, že jsem Čech.

    Spousta lidí mi řeklo, že nemohou být hrdi na svou zem, když máme takovou vládu, jakou máme. Ale milovat svou zem a být na ní hrdý, není o vládě ani o politicích. Je to o naší zemi, o tom, jak je krásná, o místech ve kterých žijeme, nebo jezdíme na výlet, můžeme být hrdi na nejen na to, co postavili a dokázali naši předkové, ale také na to co jsme dokázali sami, na spoustu šikovných lidí, kteří pracují, jsou čestní a poctiví a na spoustu dalších věcí, které máme.
    Být vlastencem dříve bylo výsadou ne-li povinností správného občana, každý jeden byl na to, že miluje svou zem hrdý a bránil její barvy. Dnes se pomalu ze slova vlastenec a vlastenectví stal strašák něčeho xenofobního. Je to nesmysl, slovo vlastenectví neztratilo svůj význam a každý by měl být hrdý na to, že může býti vlastencem. Hrdě se hlásit ke své rodné hroudě a prohlašovat, že patří k národu, který přežil i přes to, že v naší zemi nebyla čeština úředním jazykem a vládly nám cizí vlády.
    Nicméně k tomu všemu patří i naše rozhodování, a jakožto dobří vlastenci je naší povinností jít k volbám a volit.
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    Tři králové – 6. leden

    Šestým lednem a následnou nedělí nám končí vánoční svátky a my jsme oddáni síle požehnání. Vesmír nám dává na srozuměnou, že je s námi a podporuje nás v našich rozhodnutích. Samozřejmě v těch správných, které jsou v souladu s naším osudem a vývojem. Ty, kterými bychom chtěli někomu ublížit, a jsou proti někomu namířeny, tak se nám vrátí a vytrestáme sami sebe.

    Tato výjimečná síla požehnání se projevuje v tento den nadšením a sílou vše dokázat a ve svých předsevzetích vytrvat a dojít ke zdárnému konci. Prožíváme téměř poslední den vánoční, a proto bychom tento den měli prožít s důstojností, která je tomuto dni daná.
    Protože letos vychází Tři králové na neděli, tak prožíváme poslední den vánoční a tak naplánujeme společný rodinný oběd. Bude-li v budoucnu vycházet tento svátek na den pracovní, pak naplánujeme společnou večeři.
    Je dobré si dohromady s ostatními členy rodiny popovídat o uplynulých vánočních svátcích a sdělit si tak své poznatky. Dozvíme se tak víc nejen o sobě, ale i o svých nejbližších.
    Každý pak sám doma v klidu si projde v mysli i srdci celé šestitýdenní období, vezme si k ruce své zápisky a poznatky, které si přečte a udělá si pro sebe poznámky. Příští Vánoce se tak můžeme některým věcem vyvarovat a jiné vylepšit, udělat jinak nebo si dáme na některé věci pozor.

    Na Tři krále se rozloučíme s vánoční výzdobou!

    Odstrojíme stromek, který spálíme. Pokud opravdu nemáte možnost stromek spálit ani na chalupě, pak věnujte pečlivě odstrojený stromek zvířátkům v útulcích nebo zoologickým zahradám. Pokud se tak rozhodnete, dobře stromek prohlédněte, zda na něm nezbyl žádný celofán či háček, aby se zvířátka neporanila. Je lépe tam nejprve zavolat, některá místa jsou zaplavena, jiná opomíjena.
    Uložíme betlém a sklidíme veškerou vánoční výzdobu. V některých krajích se zejména velké betlémy nechávali stát až do Hromnic a proto můžete jesličky v kostele navštívit většinou až do 2. února. Každopádně ostatní vánoční výzdoba musí do krabic a skříní.

    Jmelí si ale necháme vyset, aby nás štěstí soudržnost a pohoda doprovázely a neopouštěly celý rok až do dalších vánoc. Pak ho ráno na Štědrý den vyměníme za nové s láskou darované od našich dobrých přátel, kteří nám přejí, a my zas máme darovat jmelí někomu z našich blízkých. Staré jmelí do Tří králů spálíme.

    Poslední dny do zbývající neděle, kterou definitivně končí vánoční svátky, bychom měli požít ve znamení urovnání myšlenek a nabytí odhodlání dokázat sami sobě, že máme pevnou vůli vytrvat v tom, co jsme si předsevzali.

    A ještě trochu folklóru a lidových zvyků.
    Král Kašpar, Melichar a Baltazar přišli k jesličkám uctít a obdarovat Jezulátko. Přinesli zlato, kadidlo a myrhu, vešli do domu, padli na kolena a klaněli se Ježíši. Zlato nemusím vysvětlovat. Kadidlo ještě většina lidí zná z kostela. Je to pryskyřice, která se pokládá na rozžhavený uhlík, čímž se docílí voňavého bílého a očistného kouře. Myrha je též pryskyřice a dělá se s ní totéž co s kadidlem, vydává zvláštně voňavý očistný kouř.

    Ke Třem králům patří Obchůzka duchovního, která má nejméně od třicetileté války stejnou podobu. Domy ve vsi i ve městech obcházel duchovní s ministranty, často i s kostelníkem, učitelem a žáky. S modlitbou a zpěvem se dům vykuřoval kadidlem a vykropoval svěcenou vodou. Po tom co bylo toto provedeno se na dveře či rám nad nimi napsalo svěcenou křídou K+M+B a letopočet nového roku. Původně se nad dveře psalo C+M+B a někteří badatelé tvrdí že může jít o zkratku „ Christis mansionem benedicat“ což je česky „Kristus ať požehná tomuto příbytku“. Tak či tak jde vlastně o převzetí pohanského obřadu, který se dělal na ochranu domu před démony. Kadidlo dům vyčistí od zlých sil a svěcená křída a nápis zajistí ochranu.

    Později místy převzal tuto povinnost kantor, který za ni dostával výslužku. Pamětníci vzpomínají, že prý přání často jen oddrmolil a písmena zběžně načrtl, neboť věděl, že mu hospodář velkou výslužku nedá, zato tam kde předpokládal dobrou odměnu, písmena pečlivě kreslil, i křížek, větvičky a jiné ozdoby přimaloval.

    Tři králové chodívali sami, původně je představovali mladíci, později straší děti. Masky byly jednoduché, papírová koruna, vousy z koudele nebo vaty, místo vzácného roucha bílá košile nebo prostěradlo opásané provazem, červeným šátkem nebo stuhou a pochopitelně začerněné tváře třetího krále. Tam kde byla krajina kopcovitá, chodívali se třemi králi ještě „pastýři“. V Orlických horách je doprovázeli dva sluhové zvaní laufři.

    Při koledě se někdy rozdávaly „tříkrálové lístky“ byly to svaté obrázky zobrazující sv. Tři krále. O jejich rozdávání se píše koncem 18. století v pamětech rytíře Jana Jeníka z Bratřic.

    Ke Třem králům patřili i divadelní hry o narození Ježíše a příchodu Tří králů, které byly velmi oblíbené hlavně prostým lidem, pro jejich výpravnost.

    Dnes se dělají Tříkrálové průvody. Jeden velký povede 5. ledna 2013 k Pražskému hradu a budou mít i živé velbloudy a koně.

    Nevím jak u Vás, ale ve velkých městech, kde jsem přebývala, již Tříkrálové obchůzky s kadidlem a svěcenou křídou nechodí. Nicméně kadidlo a svěcená křída jde koupit ve specializovaném obchůdku s křesťanskými potřebami. Kadidlo můžeme sehnat i v některých orientálních obchůdcích, či krámech s esoterickými potřebami a křídu si nechat posvětit v kostele.

    Naši předci prováděli ještě další zvyky. V předvečer sv. Tří králů zapalovali v některých krajích všichni členové domácnosti stejně veliké svíce. Koho svíce zhasla jako první, ten první z rodiny zemřel. Šel-li kouř vzhůru, pak jeho duše půjde do nebe, šel-li k zemi, pak půjde do pekel.
    Jinde se lilo olovo, pouštěli se skořápky a podobně.
    Ráno ještě na Tři krále se dívky omývali sněhem, aby měli bělostnou pleť.
    Pokud se někdo dokázal ponořit celý do ledové vody, měl během roku zajištěno pevné zdraví.
    Napití svěcené tříkrálové vody chránilo před nemocemi.

    A trocha z historie:
    Svatí Tři králové, byly vlastně mudrcové. K záměně mudrců za krále došlo ve středověku ve 12. století, kdy se obnovila a rozšířila úcta v ně po té, co roku 1194 družina římského císaře přinesla z milánského kostela sv. Eusrogia do chrámu v Kolíně nad Rýnem ostatky, považované za ostatky Tří králů. Jména těchto králů (C+M+B) pak jako první autor uváděl Petr Comestor, který byl kancléřem pařížské Sorbonny.

    Zdroj: Ladislava Sůvová – Naše Vánoce
    Vlastimil Vondruška – Církevní rok a lidové obyčeje
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    Období mezi 2. a 6. lednem

    Je to čas kdy se na nás snáší síla správného vnímání času. Naše podvědomí reaguje tak, že začne vytvářet představy o budoucnosti.
    Správné je v tyto dny začít tvořit plán, jak bychom chtěli rok prožít. Udělat si jakousi orientační časovou osnovu dnů budoucích. Udělat si předsevzetí ohraničené časem. To znamená dát si termín, do kterého chceme své předsevzetí dosáhnout.

    Jedna rovina se bude týkat osobního rozvoje a druhá každodenních záležitostí a povinností které žijeme. To znamená máme-li se sebou nějaký problém který jsme zjistili, kupříkladu, že se neumíme zastavit a uvolnit se, tak si vytvoříme plán, jak toho docílíme, abychom se nezničili. V druhé rovině pak třeba že si chci konečně ušetřit na dovolenou, tak si řeknu, za kolik peněz chci ve který měsíc jet na dovolenou. Pak si spočítám, kolik musím šetřit, abych toho do tohoto termínu dosáhl a tento obnos každý měsíc ukládat do obálky „dovolená“. Kdo říká, že musíme jet všichni do Karibiku nebo na Maledivy? Česká zem je krásná a nádherná a mnohými absolutně nepoznaná. Dovolená kupříkladu v Českém Švýcarsku nám přinese kýžené uvolnění a dostatek duševní potravy.

    Popřemýšlení a popovídání se se svým partnerem, rodinou o tom, jak bychom si každý představoval prožití jednoho roku, je nejen velmi zábavné, ale i zdravé. Každý má možnost sdělit své touhy a pak už záleží na nás, jak docílíme toho, aby se vše splnilo.

    Zdroj: Ladislava Sůvová – Naše Vánoce
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    Tak teď je ideální čas se zamyslet nab budoucností našeho konání a řádně si promyslet předsevzetí!
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    Nový rok – 1.1.

    První den v novém roce nazýváme Nový rok. Křesťané tento den nazývají také Obřezání Páně.

    Budeme prožívat dvacet čtyři hodin krásné zářivé a jiskřivé nálady. Tomuto dni vládne mužská síla, mužnost a plodnost. Je to den, který nám dělá protipól Štědrému dni, kterému vládne intuitivní ženská síla. Zároveň prožijeme i pospolitost a hojnost.

    Ráno po probuzení přivítáme nový den, ale i narozený nový rok. Posnídáme vánočku, kterou jsme si schovali od štědrého dne. Ti co slavili mimo domov a nestačili by se vrátit domů na snídani, si kousek vánočky vezmou s sebou, aby aspoň symbolicky byli spolu s rodinou. Vánočkou vyjádříme pospolitost rodiny a lásku k rodině, také budeme mít štěstí v novém roce.

    K obědu si dáme čočku na kyselo s uzeným masem nebo ovarem, vegetariáni jen s kyselou okurkou, aby nás hojnost neopouštěla a držela se nás celý nadcházející rok. Nejíme nic z drůbežího masa, aby nám peníze neulétly a držely se v naší rodině (mezi drůbež patří i pštros a všichni ostatní ptáci). Celý den jíme očistná jídla, mezi něž luštěniny patří.

    Odpoledne strávíme v příjemném rozjímání. Co je ale důležité nedělejte ani v tento den žádná předsevzetí! Vzhledem k dynamice dne a vládnoucí mužské síle je to zrádné, máme „velké oči“, jinými slovy cítíme se, že všechno zvládneme a uděláme tak ukvapené závěry. Naložili bychom si to, co bychom nezvládly, a předsevzetí se musí dokonat, jinak jdou proti nám.

    Na předsevzetí si počkáme pár dní, aspoň si tak vše dobře promyslíme. Na tvoření plánů do nového roku je vhodný čas v další dny, a proto na Nový rok tyto myšlenky vypusťme a užívejme si jeho krásnou jiskřivost a hurvínkovskou náladu.

    Již od Silvestrovské noci nenecháme věšet prádlo, aby nikdo blízký nezemřel.
    Na Železnobrodsku se povídá, že která nechá na Nový rok viset prádlo, ta se do roka usouží.

    Téměř obecně naši předkové dbali, aby se v tento den nevynášelo nic z domu, protože by ta věc příštího roku chyběla.

    Také se dříve dělaly po vsích pochůzky. Pekařští a sladovičtí tovaryši se strojili za kališe (kalouše, smítálka, vometače), v maškarách obcházeli domácnosti, kde koledovali, zpívali a peroutkami ometali prach. Někteří lidé ovšem chápali slovo „kališovat“ jako nicnedělání či žebrání.
    Jiné obchůzky existovaly i v jižních Čechách a na Moravě. Šlo povětšinou o „baby“ s hlavami zabalenými do šátku, v jedné ruce husí křídlo a v druhé hrnek s kolomazí. Kdo nedával pozor, toho pomazaly. Lidé je pohostili vdolky, pálenkou i jinak. Říkalo se: „Dáme jim raději vdolky, než aby chtěly holky.“

    Zdroj: Ladislava Sůvová – Naše Vánoce
    Vlastimil Vondruška – Církevní rok a lidové obyčeje
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    Na Silvestra neděláme předsevzetí. Všechna předsevzetí učiněná v tento den se většinou nesplní a stávají se nám přítěží. Na předsevzetí máme jiné vhodné dny.
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    Silvestr - 31.12.

    V poslední den roku nás pohladí laskavost a bláznovství. V tento den nebudeme vykonávat nic důležitého, ani nic důležitého rozhodovat a oddáme se vlastní fantazii a radovánkám. Je to den oslav a taškařic.

    Poděkujeme za vše dobré, co nás potkalo, co jsme se naučili, co jsme získali v uplynulém roce, a budeme se chystat na slavnostní silvestrovský večírek. Nesmíme zapomenout poděkovat minulému roku a vroucně a z celého srdce přivítat rok nový.

    Jak ho strávíme je na nás, ale co nesmí chybět a co je nejdůležitější, je přípitek. Přípitek je v naší krásné zemi dlouhá tradice. Neseme si jej někde uvnitř jako dar našich předků. Skrývá v sobě hluboký význam. Vždy v poslední den roku jej jako poklad vyzvedneme a skrze něj povzneseme sami sebe. Je to dar člověka člověku. Požehnání lidmi. Přejeme si navzájem, připíjíme si vzájemně. Přípitek je obřad, jehož aktéry jsme všichni přítomní. Naše myšlenky jsou směřovány jediným směrem a veškerá síla našeho citu je tak vložena do přání. Pozvednutí číše, vyslovení konkrétních slov a následné spolknutí prvního doušku se stává činem. Činem jež stvrzuje tento obřad. Stává se tvrzením, kterému my všichni přítomní propůjčujeme sílu k jeho uskutečnění. Proto dobře važte slova, která pronesete o půlnoci, vyplní se.

    Vesmír dobře umí naši řeč, ale my leckdy již nerozumíme Vesmíru a divíme se pak, co se nám to děje. Vesmír nám plní naše přání přesně tak, jak jej vyslovíme, proto važme slova.

    Zdroj: Ladislava Sůvová – Naše Vánoce
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    Doba mezi 2. svátkem vánočním a Silvestrem

    je obdobím ukončování všeho starého a nese se v úctě a pokoře. Měli bychom projít v myšlenkách již téměř uplynulý rok a zamyslet se nad ním. Je nám seslána úcta, abychom si uvědomili, že nejsme na světě sami a rodinu a přátele potřebujeme a měli bychom je ocenit. Je nám dáno porozumění, abychom se naučili zdravě přemýšlet a správně viděli věci kolem sebe.
    Poskládáme-li si v srdci správně hodnoty, prožijeme poslední den roku skutečně báječně, budeme odměněni skvělou náladou a plni radostného očekávání roku nového.

    Zdroj: Ladislava Sůvová – Naše Vánoce
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    2. svátek vánoční – svatý Štěpán – 26. 12.

    Probouzí nás síla uskutečnění a zdaru.
    Hospodyně hned po ránu obejde všechny členy rodiny a rozdá jim šupinu od štědrovečerního kapra, abychom měli penízky.

    Je to den obdarovávání.

    Ten kdo je na Štěpána obdarován a obdaroval, bude ho po celý následující rok doprovázet radost a dobrá nálada. Obdarovávalo se mincí či sladkostmi.

    Vše se daří a proto je to správný čas na návštěvy a obdarování těch, kteří s námi nemohli být o Svaté noci.

    Máme možnost ukázat své kuchařské umění a uvařit něco z české tradiční kuchyně. Mladým zvykem je v tento den připravovat husu.

    Dříve to byl den koled. Koledníci obcházeli ves a zpívali koledy a dostávali kus štědrovky, jablíčka, či ořechy nebo něco sladkého a kdo byl majetnější, mohl dát i minci. Krajově se lišilo, kdo na koledu chodil, někde to byli kněží, jinde děti a nemajetní. Koledování začalo na Štědrý den, na Boží hod se nekoledovalo, ale pokračovalo se v koledách na Štěpána a pak až do Tří králů.
    Na Štěpána chodili koledníci s malým skříňovým betlémem nebo s velkou hvězdou na hůlce a zpívalo se „Koleda, koleda, Štěpáne!“ a „Štěstí, zdraví, pokoj svatý, vinšujeme vám. ..“

    Zdroj: Vlastimil Vondruška – Církevní rok a lidové obyčeje
    Ladislava Sůvová – Naše Vánoce
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    Boží hod vánoční – 25. prosince

    Tento den věnujeme rozjímání, povídání s rodinou a den trávíme ve vzájemném soužití. Boží hod není dnem pracovním, ani dnem návštěv a ani návštěvy nepřijímáme. Měl by vládnout klid a odpočinek a my tento den věnujeme sobě a svým nejbližším.

    Ráno vstáváme až za světla a nic neděláme ani nesteleme. K snídani si můžeme dát vánočku, ale nezapomeneme, že nám musí zbýt na Nový rok.

    Je to jediný volný den určený všem hospodyňkám, aby si odpočinuly. Proto se nevaří, dojídá se jídlo ze štědrovečerní večeře, které si můžeme ohřát.

    Nedělá se žádná práce. Nešije se a ani se nezachází s jehlami a špendlíky, abychom si nerozpíchali vztahy a nezašili si paměť.

    Tento den se tradičně poprvé pojídá vánoční cukroví.

    Naši předkové brali klid v tomto dni opravdu vážně a v některých krajích dokonce zavazovali dobytku huby, aby nemohl přežvykovat a neznesvětil tak tento den.

    Obohacením nám může být procházka přírodou či zastavení se v kostele a pomodlení se za blízké nebo zastavení u betléma a vyslechnutí si příběhu narození Páně, který v sobě skrývá lásku, pravdu, pokoru a úctu, tedy vše, co nás po celé svátky provází. Nebo můžeme obdivovat zručnost českých řezbářů, kteří dali do svého díla kus svého srdce. Ovšem procházka to musí být klidná a nikam se neženeme.

    Ten kdo právně prožije tento boží čas a klid si užije, bude fit po celý příští rok.

    Chcete-li, můžete se naučit předpovídat počasí. Dle lidové moudrosti tento den a dvanáct dnů následujících můžeme předpovědět počasí na celý nadcházející rok. Co den, to měsíc. Budeme pozorovat počasí a pečlivě jej zapisovat, a jak nám pak budou ubíhat měsíce, tak můžeme kontrolovat, zdali naše předpověď byla správná. Třeba se za pár let tak zdokonalíme, že budeme konkurovat hydrometeorologickému ústavu.

    Zdroj: Vlastimil Vondruška – Církevní rok a lidové obyčeje
    Ladislava Sůvová – Naše Vánoce
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    HARALD: týjo. to je pěkné :). Příští rok se budu stěhovat, tak jsem zvědavá kam budu chodit do kostela a jak to bude tam. Nicméně mše v deset mi docela vyhovuje.
    HARALD
    HARALD --- ---
    DIABOLUS: My máme už tradičně mši od půlnoci, stejně jako kolega Duka na sousedním kopci. Letos nechal zvonit už v 11:20. To se zvoníci docela nadřeli.
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    LURA: oo jaká to krása!
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    DIABOLUS: třeba tam co chodím já začíná mše v deset, končí v jedenáct nebopo jedenácté, dle toho jak má kněz náladu zpívat koledy a do půlnoci jsem doma :)
    LURA
    LURA --- ---
    DIABOLUS: Vždycky jsem pekla jen jednu velkou vánočku, ale myšlenka těch vánoček pro všechny členy rodiny se mi moc líbí. Tak jsem to letos tak udělala:

    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    HARALD: všude kde jsem zatím byla o půlnoci mše končila. Ale krajově se to liší. Napsala jsem to tak, jak praví česká tradice.
    BONEMINA
    BONEMINA --- ---
    HARALD: Jak kde, já dvakrát přišla na půlnoční právě na konci, za deset minut půlnoc.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam