Velký pátek – 29. března

Ráno vstáváme časně a po probuzení si omyjeme studenou vodou obličej, abychom byli zdraví. Toto dělali naši předkové a měli bychom to dělat i nadále.

Protože zvony mlčí, tak ráno děti vyběhnou a oznamují ranní klekání řehtačkami a vrkačkami.

Celý den by se měl nést v duchu smutku, mlčení a rozjímání. Nezapomínáme, že smutek je součást života a že nemusí být vždy negativní.

Drží se asi nejpřísnější půst z postního období, podobně jako na popeleční středu a zelený čtvrtek. Ten kdo chce přísný půst dodržet a nemá namáhavou práci, může tento den pouze pít vodu popřípadě k ní přikusovat chléb.

Kdo se nechce postít, připraví si k obědu dobrou bramboračku. Ta se tradičně připravuje na Velký pátek v Čechách a jedí se jidáše pečené na zelený čtvrtek.
Ten kdo jidáše s medem pojí, bude zdráv po celý rok.

Pečou se mazance, nechají se vychladnout a zabalí se do čisté utěrky a uloží se. Mazanec se jí až o neděli na Boží hod velikonoční, kdy se ráno vezme do kostela posvětit a před obědem u slavnostní tabule jej hospodář nakrojí a každému dá po kousku.

Odpoledne přesně ve čtyři hodiny letního času je čas na modlitbu za uzdravení. Můžeme se modlit za uzdravení všeho i naší planety.

Na Velký pátek se otvírá země, takže se v ní nesmí rýt, nesmí se s ní hýbat a to ani v na Bílou sobotu, jinak bychom zneuctili zem a bylo by zle. Nesmí se nic sázet a tak podobně.

Otevírá se hora Blaník na ochranu českého národa, pro tento den vstanou blaničtí rytíři, Ti se však nemají rušit, proto je rušit nebudeme.


Tento den bychom měli jít do přírody a pozdravit bytosti, které v ní žijí. Měli bychom je uctít mlékem a tak si na procházku nezapomeňte vzít misku a mléko a dejte ji na nějaké nerušené místo.

Večer opět děti vyběhly s řehtačkami a oznámily večerní klekání.

Klekání dostalo název od pokleknutí. Když se ráno v poledne a večer rozezněli zvony, tak lidé poklekli a počali se modlit modlitbu Anděl Páně.

Určitě by se nemělo prát prádlo, abychom jej nenamáčeli do krve Ježíše Krista.

Tento den si totiž připomínáme smrt Ježíše Krista. Byl odsouzen, ukřižován i pohřben.
Bible o této události mluví ve čtyřech evangeliích, které se čtou v takzvaných pašijích. Z tohoto čtení vznikly Pašijové hry. Pašijové hry mají dalekou historii, z počátku se hrály s loutkami. Po té začali hrát pašijové hry lidé, lépe řečeno klérus. Představovat Ježíše Krista mohl jen farář a pravděpodobně pro pannu Marii též vybírali duchovní osobu. Dnes pašijové hry hrají nadšenci pro znovu objevení této tradice.
Na připomínku Ježíšovy smrti se konají bohoslužby od tří hodin odpoledne, protože ve čtyři hodiny letního času, tedy ve tři hodiny zimního, byl Ježíš ukřižován. Výzdoba kostela je chudá, bez květin a svící na oltáři, písně se zpívají bez doprovodu varhan a smutek podtrhávají mlčící zvony.


A něco lidových zvyků:

Tam kde se předlo a tkalo, se na Velký pátek spřádaly tzv. pašijové nitě. Těmi se pak pár stehů udělalo na košili a nositel tak byl ochráněn před zlými duchy. Tam kde se tkalo, se vyráběla pašijová látka a ještě ten den se ušila košile, ta prý ochránila majitele před bleskem.

Dříve čeledíni vyháněli za rozbřesku koně do řek a potoků, aby se koním vyhnula nemoc.

Děvčata ráno chodila a stírala rosu, aby byla chráněna před sluncem.

I tento den děti honily Jidáše.

Dokonce prý vycházejí na souš i vodníci, kteří se pak v okolí řek prohánějí na koních. 2 dny před Božím hodem velikonočním.

Byl to prý den bosorek, které tajně na březích potoka čarovaly tím, že kladly ve vodě na kámen slámu nebo povříslo, do kterého tloukly pístem na praní. Nezasvěcení však nevědí proč.

Na Kladensku se tradičně jedla čočka, aby se lidí drželi peníze.

Na Bydžovsku se nemělo tento den nic půjčovat, protože se věřilo, že s půjčenou věcí se dá čarovat.

DIABOLUS: Je to často bohužel tak.

LURA: já jsem se setkala s spíše s tím, že evangelíkům nevadí katolíci, ale katolíci (jak kteří pravda) se dívají na protestanty jak na kacíře..

LURA: Jasný, Severní Irsko to nejspiš hrotí víc než Češi :)
Možná by to zasloužilo promazat ...

SWT: Tak třeba já jsem pokřtěná evangelička, ale biřmovaná katolička. Asi bych podle regulí měla být katolík, ale protestantům (pokud nejsou Irové a nebo je to možná jen u nás, nevím) nevadí, když je někdo členem evangelické i katolické církve. Proto mám spíš blíž k té evangelické církvi, než katolické. A znám víc lidí, kteří to mají podobně. Takže určitě neplatí, že jsou navzájem vždycky anti.

LURA: Ok, už jen asi jedno upřesnění - je to tak, že když někdo řekne, že věřit mu přijde směšný (popř. že věří, že bůh/bozi není/nejsou), ale ať si lidi do toho kostela/mešity/pagody choděj když je to baví tak není anti-, ale když říká, že by se "to" mělo zakázat a chrámy vypálit tak to je anti- ?
A protestanti jsou antikatolíci nebo nej? Nic o tom nevím, jen mám matnej pocit že se zrovna tyhle dva kluby na severu Irska nějak aktivně pobíjej ... takže jsou protestanti antikatolíci a katolíci antiprotestanti?

SWT: Tak zřejmě to bude myšleno jak psala PASTEL, ale antikatolíci jsou kdokoliv - věřící i nevěřící, kteří jsou proti katolíkům, resp. s nimi v rozporu, ne? Ve stejném smyslu, jako jsou třeba fašisti a antifašisti...

OK, znal jsem jen ateismus a agnosticismus. Beru teda, že antiteista je aktivní odpůrce víry.
Teď už jen co jsou ti antikatolíci :)

SWT: německá wikipedie a google překladač, (samotnou mě to začalo zajímat, protože jaký je přesně rozdíl, jsem taky netušila)
Anti-teismus ("silný ateismus") je filozofický postoj, který vstoupí aktivně proti jakékoli formě theism, které výslovně popírat existenci bohů. Naproti tomu máme na mysli (slabá) ateismus nedostatek víry v bohy. Když slabý ateismus nejsou žádné předpoklady o existenci či neexistenci Boha, a dokonce ani o základních předpokladů dokazatelnosti existence nebo nonexistence bohů.
Teismus je založen na existenci jednoho nebo více božských bytostí, Antitheismus das. Popírá, že on je proti teistické pohledem na svět, ne proti jejich příznivců.

LURA: A antikatolík je kdo? Omlouvám se, že se ptám, ale v otázkách dotýkajících se libovolné víry v cokoliv jsem žalostně nevzdělán ...

LURA: na Velký pátek v 17:00 v kostelíku sv. Jana Křtitele Na prádle na Kampě se bude konat čtení pašijí - Československá církev husitská.

SWT: Já to pochopila ve smyslu jako antikatolíky ...

ANGELINE: děkuji za příspěvek, něco jsem věděla něco ještě ne :)

OT: Co znamená to "anti" v první větě? Pojem ateismus znám, anti znám víceméně pouze jako předponu, tady mi ale není jasný co jsi tím myslela. Předem moc dík za vysvětlení.

DOKKTOR: já vím, to je jediná věc kterou jsem zapomněla přepsat. Moc se omlouvám.

DIABOLUS:
[ DIABOLUS @ Přátelé českých tradic ]
[ DOKKTOR @ Přátelé českých tradic ]
;)
a zas tu máme ty velikonoce

Zelený čtvrtek – 28. března

Jméno dostal Zelený čtvrtek zřejmě dle stravy, která se tento den má jíst. Drží se přísný půst a mohou se jíst jen zelené věci. Kupříkladu špenát, kopřivy, zelený hrách, pučálka, zelí, různé saláty a listy, také se na tento den dělal salát s chudobkami. Měli by se jíst věci očistné, a protože se drží přísný půst, nepije se alkohol. Takže zelené pivo se poněkud s tradicí neslučuje.
Dříve bylo zvykem jíst jen jedno zelené syté jídlo za den.

Další výklad říká, že název pochází z germánského bohoslužebného názvosloví Greinen-Weinen, což znamená plakati a od toho nějak vznikl název Gründonnerstag čili Zelený čtvrtek.

Zelenou barvu najdeme i v liturgii, na tento den si kněží oblékají zelené roucho. Zřejmě pro připomenutí Getsemanské zahrady a také protože zelený čtvrtek je dnem odpuštění a v tento den církev a i dříve v dobách pohanských společenství předků přijímá zpět hříšníky. Říká se, že se uschlé větve zase zazelenají.

Na Zelený čtvrtek si připomínáme poslední večeři Páně, tedy poslední večeři Ježíše Krista s Apoštoly. Byla to chvíle, kdy Kristus ustanovil tajemství eucharistie, tradici svatého přijímaní a myl apoštolům nohy. Poté odešel Ježíš Kristus do Getsemanské zahrady na modlitby, tam byl zajat vojáky a odveden. Jidáš jej za 30 stříbrných zradil, „Jidáši, polibkem mne zrazuješ?“ – vytkl Ježíš Jidáši jeho čin v zahradě Getsemanské, když právě polibkem ukázal příchozím vojákům, který z mužů je Ježíš. Ježíše tak vojáci odvedli a zoufalý Jidáš se ještě té noci oběsil.
Proto se lidé na Zelený čtvrtek chodívají modlit do zahrady a líbají zem na památku Ježíše Krista klečícího a modlícího se v zahradě a na důkaz úcty k matce zemi a k Bohu.

Konají se pandělinky - ranní pobožnosti podobné rorátům před Vánoci. Začínají se už před čtvrtou ráno, jinde až po čtvrté odpoledne.
Tento den je také dnem, kdy lidé mají jít ke svaté zpovědi, aby večer při slavnostní bohoslužbě mohli jít ke svatému přijímání.

Odpoledne by se nemělo pracovat, za to se mají péct Jidáše. Jedná se o obřadní kynuté pečivo, které by mělo mít podobu provazu. V různých krajích se tvarem liší, ale symboliku mají všichni stejnou.
Ty se pak mažou medem a jí se až na Velký pátek.

Na zelený čtvrtek večer utichnou všechny zvony, říká se, že zvony odlétají do Říma. Aby se vědělo kolik je hodin, tak ráno, poledne a klekání se ohlašovalo řehtačkami, klapačkami a na Moravě měli i klapací trakaře. To hodně bavilo děti. Zpět přiletí až na Bílou sobotu.
Mezi lidmi se říkalo, že při znění posledních zvonů by měl člověk v kapse zachrastit penězi, aby se ho držely.

Každopádně je to den odpuštění a přijetí.

Je to také den oslavy života, člověka, jídla a síly.

Na zelený čtvrtek by každý měl večer popít pohár červeného vína. Připíjí se na dobré vztahy a pospolitost. Pohár červeného vína je jednak připomínkou poslední večeře Páně a je to zároveň symbol života. Tento pohár by měly popít i těhotné ženy. Měl by to být pro všechny případy pohár jeden, aby se zachovala úcta k tomuto počinu a také k půstu a Svatému týdnu.
Může to být i pohár medoviny. Ten oslavoval jaro, život a včely jako nositelky medu, dříve prakticky jediného sladidla, které lidé měli.

A něco lidové moudrosti:

Na tento den se hospodářům doporučuje zasít len a hrách, protože co na Zelený čtvrtek zasadíme, to dobře prospívá.

Také se na zelený čtvrtek má vykropit svěcenou vodou dům, aby se ochránil před zlými silami a čarodějnicemi. Svěcená voda musí být přinesena v novém nepoužívaném hrnečku.

V tento den je Sedmikráska zvláštní něžné kvítečko, které podle starých pověr prý přivolává lásku. Může přivolávat i ztraceného milence, ale když je prý sedmikrásek příliš, pak přinášejí utrpení a bolest, protože prý oznamují, že budou umírat děti. Podle starého přísloví našic babiček: „jak je teho moc, to mřu děcka“ .

V tento den se také mělo před východem slunce zatřást se stromy, aby se urodilo větší množství ovoce.

Tento den se také nemělo nic půjčovat.


Hospodyně vstávaly časně ještě před východem slunce, aby zametli dům, smetí pak museli odnést na křižovatku cest nebo za humna, aby se v domě nedržely blechy a jiná havěť. Někde se tlouklo paličkou o hmoždíř, aby se vyhnaly myši.

Kdo snědl před východem slunce chléb namazaný medem, ten byl celý rok uchráněn před uštknutím hada a popícháním od včel.
V Orlických horách se házel krajíc namazaný medem do studny, aby studna byla celý rok zdravá a měla hodně vody.
Těch zvyků bylo opravdu hodně a myslím, že jsem jich ještě hodně nenapsala.

V poledne a večer se na určitém místě ve vsi shromažďovaly děti, hoši i děvčata. V čele zástupu šel chlapec, který měl řehtačku a představoval Jidáše. V jiných krajích večer děti vybíhaly z kostela a ten kdo vyběhl jako první byl Jidáš, jinde to byl zrzavý chlapec. Běžely nebo procházely vesnicí a
odříkávali:

My Jidáše honíme
a dřevem mu zvoníme.
Kdo ho viděl, ať nám poví
o nevěrným Jidášovi.
Ó Jidáši nevěrný, cos to učinil,
že jsi Pána Krista židům prozradil?
Za to musíš v pekle hořit,
s čertem, ďáblem se tam mořit.
Až Jidáše chytíme,
do ohně ho hodíme.

Když skončili, zvolali: "Cruciferum ďáblum" na znamení, že se již Jidáš smaží v pekle.


Pečte jidáše a oslavujte život :).