• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    DIABOLUSPřátelé českých tradic
    PASTEL
    PASTEL --- ---
    Na to jsem zvědavá, vypadá to dobře udělané.
    Naše tradice: Hromnice — Česká televize
    http://www.ceskatelevize.cz/porady/10519120758-nase-tradice/212562260400008-hromnice
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    Abychom nezůstávali o masopustu doma a někam vyrazili, tak tady je menší seznam, kde všude se masopust koná.

    Český Krumlov (jižní Čechy) - od soboty do úterý - http://www.ckrumlov.info/docs/cz/masopust.xml

    Jindřichův Hradec (jižní Čechy) - 2.3.2014 od 13:00 - http://www.jh.cz/cs/aktuality/masopustni-veseli-je-tady.html

    Horní Počernice (Praha) - Chvalský zámek - 2.3.2014 od 14:00 - http://www.chvalskyzamek.cz/udalost/masopustni-pruvod-na-chvalsky-zamek/

    Stochov (středoč. kraj) - 28.2.2014 od 10:00 - http://www.stochov.cz/kultura/?more=15#ka15

    Zadní Třebáň (Beroun) - 1.3.2014 od 10:00 - http://www.nasenoviny.net/index.php?own=m

    Kouřim - skanzen (středč. kraj) - 2.3.2014 10:00-16:00 - Krojovaný masopust jako za našich předků - http://www.skanzenkourim.cz/pro-navstevniky/narodopisne-porady/

    Hradec Králové - Šrámkův statek - 2.3.2014 10:00-16:00 - http://www.sramkuvstatek.cz/program.html

    Jičín (Hradec Králové) - 1.-2.3.2014 - http://valdstejnskalodzie.cz/news/178/132/ne-2-3-JIciNSKy-MASOPUST-2014

    Choceň (Pardubice) - 1.3. náměstí - http://www.gastronaut.cz/kalendar-akci/chocensky-masopust-6812.html

    Vortová (Pardubice) - 1.3.2014 od 08:00 - http://www.vortova.cz/file.php?nid=774&oid=3656108

    Lanškroun (Pardubice) - 1.3.2014 od 10:00 - http://www.muzeumlanskroun.cz/?page_id=35

    Nová ves (Liberec) - 1.3.2014 od 11:00 - http://www.novoveskyokraslovacispolek.cz/

    Kadaň (Ústecko) - 1.3.2014 od 10:00 - http://www.mesto-kadan.eu/prispevek/168/masopust

    Vtelno (Most) - 1.3.2014 od 14:00 hostinec a vinárna na návsi - http://www.vtelnozije.cz/

    Plzeň - Masopust Na Spilce 1.3.2014 v 16:00 - http://www.naspilce.com/cz/novinky/veprove-hody-a-masopust-na-spilce

    Švihov (Plzeň) - 1.3.2014 od 13:00 - http://www.svihov.cz/index.php?page=55&idp=2552&task=detail

    Cheb - 1.3.2014 od 14:00 - http://www.muzeumcheb.cz/kultur/2014/masopust/masopust.html

    Královské poříčí (Karlovy vary) - 1.3. 11:00-15:00 - http://www.statek-bernard.cz/novinky?id=29511&action=detail

    Telč (Vysočina) - 1.3.2014 od 10:00 - http://www.telc.eu/kalendar/129

    Praha - Břevnov - 4.3.2014 od 16:00 masopustní průvod (bohužel bál udělali až 8.3. a to už je půst) - http://www.spolekbrevnovskychzivnostniku.cz/obrazky/1656_4.jpg

    Praha - Žižkov (největší) - 1., 2. a 4.3. 2014 - http://www.praha3.cz/noviny/akce-mestske-casti/letosni-zizkovsky-masopust-tentokrat.html

    Praha - Malá strana - 1.3.2014 13:00 - http://www.praha1.cz/cps/odbory-a-oddeleni-41313.html

    Praha Vinoř - Ctěnice - 2.3.2014 - http://www.muzeumprahy.cz/masopust-ve-ctenicich/

    Strání (Zlín) - od pátku do úterý krojovaný masopust - http://www.strani.cz/content/7/read/1719

    Vizovice (Zlín) - 1.32014 od 13:00 do 2.3.2014 04:00 - http://hornipodrevnicko.cz/kalendar-akci/item/vii-masopust-ve-vizovicich

    Valtice (již. Morava) - 1.3.2014 od 13:00 - http://chasa-valtice.cz/

    Pavlov (již. Morava) - 1.3.2014 - http://www.obec-pavlov.cz/kalendar-akci/605-pozvanka-na-fasank

    Velká bystřice (Olomouc) - 1.3.2014 od 10:00 - http://www.velkabystrice.cz/Article.php?ArticleID=2861&Menu1ID=20&Menu2ID=0&Menu3ID=0

    Ostrava - výst. Černá louka - 1.3.2014 od 10:00 - http://www.cerna-louka.cz/akceN_329/h/

    Je určitě mnoho dalších míst, zejména na Moravě, které jsem nevyjmenovala, určitě si vyberete.

    a zabíjačky:

    Praha - Letenské prase 1.3. 10:00-18:00 - http://www.nzm.cz/akce/?id=397

    Praha - klášterní pivovar Strahov - zabíjačka s harmonikářem - http://www.cestomila.cz/...nek/720-tip-na-vikend-strahovsky-klaster-a-klasterni-pivovarska-zabijacka www.klasterni-pivovar.cz

    Bohužel i letos spousta organizátorů udělala masopustní veselí o půstu, což je zcela nevhodné, protože tělo i mysl již má odpočívat a čerpat síly.
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    Recepis - masopustní úterý

    Nu a protože k masopustnímu úterý neodmyslitelně patří koblihy, tak vám sem napíši vyzkoušený recepis na domácí kobližky.

    Budeme rádi, když se s námi podělíte i o své ozkoušené recepty.

    Domácí koblihy jednoduché

    30g másla
    30g cukru popřípadě medu
    3 žloutky
    asi 1/3 mléka
    30g droždí
    500g hladké nebo polohrubé mouky - můžeme použít i celozrnnou - doporučuji dát 1/2 na 1/2 s bílou moukou, jinak jsou koblihy příliš hrubé
    špetka soli
    citrónová kůra
    2 lžičky rumu (můžeme dát i více)

    Na náplň asi 200g zavařeniny
    Na smažení je v recepisu 1 a 1/2 kostky pokrmového tuku. Můžeme raději použít slunečnicový či řepkový olej. Naši předci používali i bukvicový. Nejlepší jsou ale na sádle.

    Tuk s cukrem utřeme do pěny a postupně přidáváme žloutky. Mezi tím si necháme zkynout kvásek z části vlahého mléka, droždí, trošky cukru a mouky na teplém místě.
    Kvásek přidáme ke žloutkové pěně a střídavě přidáváme mouku a zbylé vlahé mléko. Dále přidáme sůl, nastrouhanou citrónovou kůru a rum.
    Dobře zpracujeme vláčné těsto, zakryjeme je čistou utěrkou a dáme kynout na teplé místo asi na 1/2 až 3/4 hodiny.
    Vykynuté těsto dáme na vál a lehce je válečkem vyválíme na asi 2 cm vysokou placku. Z té vykrajujeme hrníčkem nebo skleničkou (můžeme použít i větší kulatou formičku) kolečka.
    Na polovinu koleček poklademe lžičkou zavařeninu. Dbáme, aby byla zavařenina jen uprostřed kolečka, jinak se nám nebude chtít slepit. Poklademe kolečky bez zavařeniny a dobře prsty spojíme. Znovu vykrojíme a pokládáme na pomoučněnou nahřátou utěrku vrchní stranou dolů. Kobližky pak přikryjeme nahřátou utěrkou a necháme asi 1/2 hodiny kynout. Mezi tím je otočíme.
    Koblihy klademe do nahřátého tuku vykynutou stranou dolů a smažíme po obou stranách do zlatova.
    Z tohoto množství je asi 20-25 koblih.

    Šťastné počínání a dobrou chuť
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    Masopustní úterý – 4. března 2014

    Masopustní úterý je asi nejznámější den z celého Fašanku, tedy masopustu. To je právě den, kdy do ulic vyjdou maškary s muzikanty a zastavují se po staveních a hrají a zpívají. Dříve to byl den sváteční.

    Nejdůležitějším pokrmem na masopustní úterý jsou koblihy, které každá hospodyně připravuje po svém a vyjadřuje tím svůj um a úctu k tomuto dni.
    Koblihy symbolizují slunce a hojnost. Proto typicky české smažené pečivo ke konci masopustu neodmyslitelně patří – jako vítání slunce. Koblihami také odměňujeme maškary, jež nám do domu přináší veselí a zábavu a poděkujeme jim, než odejdou o dům dál.

    Podoba tohoto posledního masopustního dne se kraj od kraje liší, zejména podobou a skladbou masek. V některých krajích je ústřední postavou medvědář s medvědem, jinde pak šašek s bičem, který odhání všechny, kteří nejsou v maskách a chtěli by se k průvodu přidat. Všude se maškary s muzikanty se zastaví u každého stavení, kde jsou pohoštěni a podle toho jak je hospodyně štědrá zahrají i několik písní a předvedou i nějakou scénku.
    Průvod maškar není nijak pevně dán a ani v minulosti neměl pevné stanovy. Co kdo vymyslel, to se dělo. Hospodyně jako výslužku dávají čerstvě nasmažené koblihy, uzené, dříve to bylo často obilí nebo peníz. Hospodář rozlévá dobrou pálenku nebo pivo.
    V tento den se také dříve sehrávalo masopustní divadlo.

    Každopádně průvod masek se má zastavit u každého domu ve vsi a má být veselý a s muzikanty či alespoň zpěváky a mají rozdávat veselí a zábavu za níž dostanou odměnu.

    Průvod masek nakonec dorazí do hospody, kam se sejdou i ostatní krásně oděni na poslední tancovačku před postním obdobím. Ta trvá, ale pouze do půlnoci! Jakmile hodiny odbijí půlnoc, či ponocný zatroubí (ano znám pár míst kde ponocného opět mají), všichni se musí poslušně rozejít domů spát.

    V mnoha krajích se před půlnocí dělal obřad Pochování basy. Mnohde se jí vystrojil i celý plnohodnotný smuteční průvod. Dělalo se to právě kvůli nadcházejícímu půstu, kdy se nesmělo ani tančit ani hrát. Basa s černou pentlí šla na 40dní do komory. Sem tam se tento zvyk drží do dnes a je velice krásný.
    O půlnoci totiž začínal první postní den – Popeleční středa.

    Zdroj: Ladislava Sůvová – přednášky a semináře
    Vlastimil Vondruška – Církevní rok a lidové obyčeje
    Čeněk Zíbrt - Veselé chvíle v životě českého lidu
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    Masopustní pondělí – 3. března 2014

    V pondělí ráno se vyspává po nedělním tancování, ti otrlejší pokračují v tanci i přes pondělí. Na mnoha místech naši předci odpoledne pořádali mužovský bál. Byla tancovačka pouze ženaté a vdané a svobodní do tance nesměli, ti se mohli jen dívat. Bylo to velice praktické, krom toho že manželé měli prostor pro tanec, protože o neděli dávali přednost mladým, to mělo i druhý velice praktický význam - všechna svobodná děvčata a jinoši věděli, kdo již je zadán a kdo ještě ne.

    Zdroj: Vlastimil Vondruška – Církevní rok a lidové obyčeje
    Čeněk Zíbrt - Veselé chvíle v životě českého lidu
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    Masopustní neděle (taneční) – 2. března 2014

    Jak jsem již zmiňovala u tučného čtvrtku, sobota je plná příprav na slavnou neděli. Škrobí se a žehlí nejlepší kroje, připravují se masky na úterý a tam kde se kroje nenosí, se žehlí a připravují slavnostní šaty na zábavu.

    Masopustní neděle je den plný radosti a zábavy.

    K obědu se tradičně připravuje knedlíčková polévka a svíčková na smetaně s houskovým knedlíčkem. Naše praprababička svíčkovou dělávala s karamelem a je výtečná.

    Této neděli se také říká taneční a to proto, že už po obědě hudebníci svolávali do hospody k muzice. Naši předci se nenechali dlouho pobízet a šli se veselit a tančit, k čemuž nesmělo chybět dobré pivo, pálenka a něco k zakousnutí. Veselilo se a hlavně tančilo kolikráte až do časných pondělních hodin.

    I my v dnešní době bychom se neměli nechat zahanbit a po výtečné polévce a svíčkové časně vyrazit na zábavu a veselit se. Jakou zábavu zvolíme, je na nás. Tanec je ale stále nejlepší volbou a neměl by chybět.

    Takže nezůstávejte v neděli doma a jděte se pěkně družit. Pokud jste z města, kde se již masopustní zábavy nedrží, doporučuji si udělat výlet na ves, kde je zábava v plném proudu. Případně chcete-li se dozvědět, jak tento den slavili naši předkové, vypravte se do některého ze skanzenů.
    Nejste-li na vesnické zábavy, pak se doporučuje navštívit divadlo a shlédnout komedii nebo vyrazit na ples. Důležité je mít radost a bavit se.

    Zdroj: Ladislava Sůvová – přednášky a semináře
    Vlastimil Vondruška – Církevní rok a lidové obyčeje
    Čeněk Zíbrt - Veselé chvíle v životě českého lidu
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    Recepis - tučný čtvrtek

    Dovolím si připojit recepis na výtečné nadýchané a poměrně rychlé bramborové knedlíky.

    Bramborové knedle z horkých brambor

    3/4 kg vařených brambor
    10g soli
    50g krupice
    250g hrubé mouky
    1 vejce - pokud je hodně malé přidáme jeden žloutek

    Brambory uvaříme a ještě horké je na válu rozmačkáme válečkem či šťouchadlem na brambory. Osolíme, přidáme krupici, mouku a spojíme s vejcem.
    Z těsta tvoříme menší knedlíky. Já dělám 4 válečky, lze udělat 2 větší knedlíky nebo menší kuličky.
    Vkládáme je do vroucí dobře osolené vody. Pokud jsou menší asi 13min, pokud větší cca na 15min.
    Jestli je knedlík dobře uvaření zjistíme rozkrojením v půli.

    -> Těsto zpracováváme co nejrychleji - řídne
    -> stejné těsto můžeme použít i na plněné knedlíky uzeným či zelím, ale přidáme do těsta vejce na víc (místo žloutku)

    Jistě v každé rodině se předávají osvědčené recepty na knedlo zelo vepřo, a tedy chcete-li se podělit o ty své, velice rádi je uvítáme .
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    Tučný čtvrtek - 27. února 2014

    Tučný čtvrtek nebo-li tučák předznamenává konec masopustu s velkými tanečními zábavami a počátek střídmého postního období před Velikonocemi.

    Na Tučný čtvrtek by každý měl být doma s rodinou a užívat si dobrého jídla a piva.
    Tradičně každá hospodyně připraví k obědu vepřovou pečeni s knedlíkem a zelím. Při přípravě myslí ta to, že pokrm připravuje s láskou nikoliv z povinnosti a že členové rodiny její počínání o to více ocení. Přeměňujeme lásku v jídlo a jídlo v lásku.
    K tomuto českému lahodnému pokrmu podáváme pivo jako úctu čtyřem živlům.

    A protože se tento den netancuje, měl by každý pojíst tolik vepřového, co snese.

    Pokud nemůžeme býti doma na tučný oběd, uděláme slavnostní večeři.

    V pátek se tráví a v sobotu se připravujeme na slavnou Masopustní neděli, pondělí a úterý plné radovánek, tance a masek. Hospodyně v sobotu nakládají hovězí maso na neděli.

    V některých krajích se dnes přesunulo masopustní veselí o jeden den na sobotu a neděli, ale přípravná sobota zaplněná škrobením a žehlením krojů a krásných masek, přípravou ozdob a dobrého jídla pak chybí a masopust se stává velmi hektický.

    Doporučuji aspoň v neděli se na masopustní taškařice vypravit třeba do blízké vesnice a popít a pojíst něco masopustních dobrot.
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    Krásný a veselý masopust se nám pomalu, ale jistě chýlí k závěru.

    Poslední dny masopustu jsou nejvíce oslavné, plné radosti, tance a dobrého jídla. Masopust přímo vybízí k užívání si chutného jídla, ale nikoliv přejídání. Ono se pak s přejedeným žaludkem nechce tancovat .

    Po masopustu nám nastává půst od masa, alkoholu, kofeinu, ... aby si naše tělo a mysl náležitě odpočali, vyčistili se a mohli dobře přivítat jaro a správně prožít Velikonoce.

    Tak tedy v dalších článcích o konci masopustu...
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    Svatý Valentýn – 14. únor

    I oslava svatého Valentýna k naší zemi i historii patří, ale v poněkud jiné formě, než se na nás valí z obchodů či médií.

    V naší krásné české kotlině oslavujeme svatého Valentýna minimálně již od dob vlády Karla IV.

    Oslavy tohoto světce měly místně různý ráz i zvyklosti. Všechny kraje ale propojovala základní myšlenka a to, že žena má být ženou a muž mužem.
    Všude se lidé v tento den způsobně a s úsměvem zdravili a byli k sobě všichni slušní. Měl by to být den úcty, slušnosti a rytířskosti.

    Žena by měla v tento den najít svou ženskost, jež jí byla nadělena a kterou díky dnešnímu věku většina žen zanedbává, až ji ztratí. Bez ženskosti žena není ženou a dalo by se říci, že je velice ochuzena.
    Ke zdárnému nalezení nám jistě dopomůže i vhodné ženskost podtrhující odění, líčení, jemné a vybrané chování a samozřejmě čistota. Takže zahodíme kalhoty a vezmeme si sukni či šaty, necháme doma pohorky a vezmeme na své ladné nožky střevíčky, či jinou elegantní obuv dle počasí. Mladé dívky dbají toho, aby nevypadali jako do větru, neboť tak vypadajíc, by žádného kvalitního jinocha dozajista nezaujaly. Nezapomínáme na vybrané chování a úsměv.

    Muž se taktéž vymydlí a vhodně ustrojí, aby na ženu dobře působil, a chová se způsobně. Zachází se ženou jako s dámou a chová se dle rytířských pravidel. Snaží se v sobě najít rytířské kvality, stejně jako se žena snaží v sobě najít ženskost, a lehkost. Neznamená to, že si na schůzku se svou milou obleče brnění, nýbrž to, že se rytířské cnosti bude snažit obsáhnout.

    Neodmyslitelně k českému sv. Valentýnu patří květiny, neboť každý muž ví, že ženu nejvíce potěší právě květinou. I kdyby to měla být ta nejmenší kytička.

    Jiné obdarovávání zamilovaných vzájemně malými dárky byl pouze místní zvyk a většinou tam kde byl kostel zasvěcen svatému Valentýnu, tam se pořádala pouť (průvod a trh), které se účastnili zejména mladí a zamilovaní.

    I dnes se pouť pořádá a to na Vyšehradě, kde je uložen jeden z ostatků svatého Valentýna.


    A já jsem pro, aby se se tento náš český způsob slavení svatého Valentýna obnovil. Jak by bylo pěkné, kdyby aspoň jeden den v roce se všichni lidé na ulicích usmívali a zdravili, byli k sobě slušní a uctivý. Kdyby ženy byly aspoň jeden den v roce dámami, muži rytíři a všichni byli jako ze škatulky.


    Dnes se setkáváme s komerční "masáží", která s myšlenkou slušnosti a rytířskosti nemá už moc společného.
    Valentýnky, přáníčka a srdíčka se k nám dostaly z Ameriky. A jak to v Americe vlastně všechno vzniklo? To jeden papírenský továrník začal mít hluboko do kapsy, konkurence rostla, pohledy se málo posílaly a prodávaly, a tak usilovně přemýšlel jak vydělat peníze. Tu dostal báječný nápad – posílání zamilovaných valentinek na sv. Valentýna. Udělal kampaň a lidé na konci 19. století z tohoto nápadu byli tak nadšení, že se téměř okamžitě na americkém kontinentě ujal. Postupně z toho vzniklo to, s čím se setkáváme dnes – přeslazená srdíčka, plyšáčci. Tento pan továrník měl ještě pár dalších nápadů ohledně jiných svátků, ale ty se již neujali a tak je nemáme v povědomí, i tak si přišel na hezkých pár milionů dolarů.

    Ten náš český Valentýn je s poněkud hlubším posláním, nemyslíte?
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    RAEL: něco tu mám. co se týče toho kdy, tak mi přijde že se první čištění dělá na jaře o velikonocích na bílou sobotu a otvírání a obětování studánkám a vodě vůbec, aby se nevylila, se dělá o Letnicích. jinak obětování i všechno okolo dělaly ženy neposkvrněné a čisté (tzn. panny a to ne v období kdy se probouzí temná stránka duše)

    RAEL
    RAEL --- ---
    Prosím pěkně nemáte někdo informace k "čištění sudánek/otvírání studánek" Podle některých se to dělalo po sv. Jiří jakožto uvítání jara. Podle jiných zdrojů by to mohlo souviset s oběťmi vodě v okolí Letnic. Ale zajímá mě spíš předkřesťanská tradice a spíš ta, která je skutečně spojená s příchodem jara. Google mi nic moc nezjevil. Asi nemám správná klíčová slova.
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    Hromnice - 2. února

    Na Hromnice o hodinu více - Proč? Protože opravdu na tento den vychází prodloužení dne od slunovratu o celou hodinu. Také se ale říká - na hromnice půl krajíce a půl píce - lidé si dobře uvědomovali, že zima bude ještě dlouhá a že musí šetrně zacházet s potravinami i s krmivem pro zvířata.
    Praví se, že je-li na Hromnice krásné jasné počasí a svítí-li sluníčko bude zima trvat ještě minimálně 6 neděl. Je-li sychravo, mlha, sněží, či je jinak ošklivo jaro přijde dříve.
    Pranostik je pro tento den povícero, kdyby byl někdo zvědavý, tak sem ještě nějaké napíši.

    Na Hromnice bylo důležité jít na bohoslužbu a před sloužením si nechat posvětit svíce - hromničky. Hromničky se pak zapalovali při bouřkách, dávali do oken a s vroucí modlitbou ochraňovali před hromy, blesky a krupobitím. Okna se při bouřkách vždy zavírala, aby lidé nepřivolávali hromy a blesky. Hromničky se také dávali do ruky nebožtíkům, aby měla duše světlo při cestě do nebe.
    Na Hromnice se nemá nic šít, protože jehly přitahovali "posly boží" - blesky.
    Nemělo by se tančit - člověk by pak zemřel bez světla.
    Také se dříve na hromnice už přivolávalo jaro první slavnostní orbou, kdy se pentlemi ozdobil pluh i tažné zvíře a prý se i políval/"křtil" pálenkou (tedy už jen ten pluh nikoli zvíře).

    V křesťanské liturgii připadá na den 2.2. Očištění panny Marie nebo najdete tento den také jako Uvedení Páně do chrámu.

    Uctívání dne Hromnic ale sahá až ke starým Slovanům a četla jsem zmínky, že je to ještě starší záležitost Keltská, ale že se ten den nazýval jinak a slavil se 1.2., nicméně se týkal oslavy ohně a bohyně Brighit. Ta byla bohyní slunce a ohně a na její počest a také na ochranu domu se tento den zapalovali malé ohníčky před domem. Tento zvyk prý v některých krajích přetrval až do 19.století. Křesťanství přirozeně navázalo na tuto bohyni sv. Brigitou Irskou, která je patronkou Irska. Také naši předci dychtivě vyčkávali prvního hromu, jakožto posla jara, možná odtud se vzal název.
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    Masopustní období 7. ledna - letos 4. března 2014

    Masopust začíná po vánocích, tedy 7. ledna a končí Masopustním úterým, které je posuvné. Letos připadá na 4. března 2014

    Setkala jsem se s tím, že mnoho lidí si zaměňuje pojmy a jarnímu postnímu období říkají masopust. Není tomu tak. Masopust z "maso pusť nebo opusť" je defakto příprava na opuštění konzumace masa, které nastává při jarním půstu, kdy se maso a masné výrobky vůbec nejí. O masopustu se naopak masa jí hodně.

    Masopust by měl být plný zábavy, tance a dobré nálady. Proto v tomto období máme plesovou sezonu. Je to proto, abychom nemysleli na dlouhou zimu a na chmury tohoto období, ale abychom zaměstnávali hlavu přípravami na plesy či jiné společenské zábavy. Masopust je obdobím družení.

    Je to období zabíjaček a „žranic“. Zabíječky měli dříve dokonce obřadní nádech, ale vše formou žertů a radosti. Provinilý vepřek byl kupříkladu souzen hospodářem, jež předčítal vepřův ortel. Pak se výsledné zabíjačkové pochutiny posílaly po sousedech, aby každý ochutnal od každého a hodnotilo se, kdo má lepší jitrnice či tlačenku.

    K Masopustu však patří i masopustní šišky a koblihy, které hospodyně smaží na másle či sádle a plní je povidly či ideálně domácí marmeládou.
    Dříve bylo zvykem smažit koblihy na bukvicovém oleji i na másle a často se dávaly i jako výslužka maškarám. Koblihy měli dříve i svoji obřadní úlohu a to když je hospodář vynesl jako obětinu do svých polí, aby byla dobrá úroda.

    Koblihy smažíme na Masopustní úterý, které celý masopust uzavírá společně s předcházející masopustní nedělí a pondělím.

    Takže připravte se na nějaké to vaření v rámci tradic a hlavně ať vás provází dobrá nálada.

    Více později ke konkrétním masopustním dnům..
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    Tři králové - 6. ledna

    Důležitý to den pro hospodyňky - uklízíme vánoční výzdobu. Vánoce nám 6. lednem definitivně končí a tak musíme poctivě sklidit veškerou vánoční výzdobu, jen v některých krajích se nechává samotný betlém až do hromnic. Odstrojíme stromeček a spálíme jej, pokud nemáme možnost můžeme jej věnovat do útulku či zoologické zahrady pro zvířátka. Ovšem pro zvířátka musí být stromek opravdu důkladně odstrojený, aby si zvířata neublížila a nesežrala třeba kus staniolu nebo háček.

    Jediné co necháme viset je jmelí, bude nám přinášet štěstí do domu po celý rok, až jej na Štědrý den opět vyměníme za darované z lásky či od přátel a staré do Tří králů spálíme.

    I konec vánoční doby bychom měli prožít v kruhu rodinném a naplánovat si společný oběd je-li víkend, či večeři jako třeba letos, kdy Tři králové vyšli na pracovní den. Měli bychom si popovídat o tom jak jsme prožili celé vánoční svátky a třeba se něco zajímavého dozvědět nebo probrat věci, které se nám nelíbili a příští rok je vylepšit.

    Tříkrálový den je také ideální k vytvoření předsevzetí a rozhodování o věcech na tento rok, nebesa jsou nám totiž v tento v tento den výjimečně nakloněna.

    A ještě trochu historie, folklóru, lidových zvyků a pár typů:

    Král Kašpar, Melichar a Baltazar přišli k jesličkám uctít a obdarovat Jezulátko. Přinesli zlato, kadidlo a myrhu, vešli do domu, padli na kolena a klaněli se Ježíši. Zlato nemusím vysvětlovat. Kadidlo ještě většina lidí zná z kostela. Je to pryskyřice, která se pokládá na rozžhavený uhlík, čímž se docílí voňavého bílého a očistného kouře. Myrha je též pryskyřice a dělá se s ní totéž co s kadidlem, vydává zvláštně voňavý očistný kouř.

    Ke Třem králům patří Obchůzka duchovního, která má nejméně od třicetileté války stejnou podobu. Domy ve vsi i ve městech obcházel duchovní s ministranty, často i s kostelníkem, učitelem a žáky. S modlitbou a zpěvem se dům vykuřoval kadidlem a vykropoval svěcenou vodou. Po tom co bylo toto provedeno se na dveře či rám nad nimi napsalo svěcenou křídou K+M+B a letopočet nového roku. Původně se nad dveře psalo C+M+B a někteří badatelé tvrdí že může jít o zkratku „ Christis mansionem benedicat“ což je česky „Kristus ať požehná tomuto příbytku“. Tak či tak jde vlastně o převzetí pohanského obřadu, který se dělal na ochranu domu před démony. Kadidlo dům vyčistí od zlých sil a svěcená křída a nápis zajistí ochranu.

    Později místy převzal tuto povinnost kantor, který za ni dostával výslužku. Pamětníci vzpomínají, že prý přání často jen oddrmolil a písmena zběžně načrtl, neboť věděl, že mu hospodář velkou výslužku nedá, zato tam kde předpokládal dobrou odměnu, písmena pečlivě kreslil, i křížek, větvičky a jiné ozdoby přimaloval.

    Tři králové chodívali sami, původně je představovali mladíci, později starší děti. Masky byly jednoduché, papírová koruna, vousy z koudele nebo vaty, místo vzácného roucha bílá košile nebo prostěradlo opásané provazem, červeným šátkem nebo stuhou a pochopitelně začerněné tváře třetího krále. Tam kde byla krajina kopcovitá, chodívali se třemi králi ještě „pastýři“. V Orlických horách je doprovázeli dva sluhové zvaní laufři.

    Při koledě se někdy rozdávaly „tříkrálové lístky“ byly to svaté obrázky zobrazující sv. Tři krále. O jejich rozdávání se píše koncem 18. století v pamětech rytíře Jana Jeníka z Bratřic.

    Ke Třem králům patřili i divadelní hry o narození Ježíše a příchodu Tří králů, které byly velmi oblíbené hlavně prostým lidem pro jejich výpravnost.

    Dnes se dělají Tříkrálové průvody. Jeden velký povede 5. ledna 2014 od 15:30 na Hradanech a budou mít i živé velbloudy a koně. http://www.pragueout.cz/mesto/articles/trikralovy-pruvod-k-betlemu

    Nevím jak u Vás, ale ve velkých městech, kde jsem přebývala, již Tříkrálové obchůzky s kadidlem a svěcenou křídou nechodí. Nicméně kadidlo a svěcená křída jde koupit ve specializovaném obchůdku s křesťanskými potřebami. Kadidlo a myrhu můžeme sehnat i v některých orientálních obchůdcích, či krámech s esoterickými potřebami a křídu si nechat posvětit v kostele.

    Naši předci prováděli ještě další zvyky. V předvečer sv. Tří králů zapalovali v některých krajích všichni členové domácnosti stejně veliké svíce. Koho svíce zhasla jako první, ten první z rodiny zemřel. Šel-li kouř vzhůru, pak jeho duše půjde do nebe, šel-li k zemi, pak půjde do pekel.
    Jinde se lilo olovo, pouštěli se skořápky a podobně.
    Ráno ještě na Tři krále se dívky omývali sněhem, aby měli bělostnou pleť.
    Pokud se někdo dokázal ponořit celý do ledové vody, měl během roku zajištěno pevné zdraví.
    Napití svěcené tříkrálové vody chránilo před nemocemi.

    A trocha z historie:
    Svatí Tři králové, byly vlastně mudrcové. K záměně mudrců za krále došlo ve středověku ve 12. století, kdy se obnovila a rozšířila úcta v ně po té, co roku 1194 družina římského císaře přinesla z milánského kostela sv. Eusrogia do chrámu v Kolíně nad Rýnem ostatky, považované za ostatky Tří králů. Jména těchto králů (C+M+B) pak jako první autor uváděl Petr Comestor, který byl kancléřem pařížské Sorbonny.

    Zdroj: Ladislava Sůvová – Naše Vánoce
    Vlastimil Vondruška – Církevní rok a lidové obyčej
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    Nový rok - 1. leden

    Říká se jak na Nový rok, tak po celý rok. A protože je Nový rok dnem svátečním, tak bychom jej měli prožít svátečně a dle krásné české tradice.

    Ráno posnídáme Vánočku, kterou jsme si schovali ze Štědrého dne. Ti co neslaví Silvestra doma, si ji nezapomenou vzít s sebou, aby aspoň symbolicky byli pospolu s rodinou.

    Na Nový rok celý den vládne krásná čistá jiskřivá nálada, a abychom si ji řádně užili, měli bychom míti všude čisto a vyvětráno a na to máme dopoledne. Hospodyňka nezapomene, že stejně jako na Štědrý den nesmí viset prádlo a nepere se.

    Pěkně se oblékneme, abychom podpořili sváteční náladu.

    Tradičně se dělá rodinný oběd.

    K obědu se podává čočka s uzeným, abychom měli hojnost celý rok. K obědu se nepodává peří - drůbež, aby nám neulétlo štěstí a peníze od rodiny.

    Odpoledne strávíme v příjemném rozjímání, můžeme oblažit tělo a jít na procházku.


    Zdroj: přednášky a semináře Laďka Sůvová a její kniha Naše vánoce..
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    svatý Silvestr - 31. prosince

    Na svatého Silvestra vládne radostná až bláznivá nálada, kterou bychom si měli dobře užít, abychom mohli dobře rozloučit s rokem starým a radostně přivítat rok nový.
    Podobně jako na Štědrý den vládly ženské síly, na Silvestra a Nový rok vládnou silné mužské, aby dualita byla úplná. V mužské síle máme pocit že vše dokážeme a vše nám půjde a proto zásadně NEDĚLÁME novoroční předsevzetí! Nesplnění jeho by se obrátilo proti nám.
    Předsevzetí učiníme nejdříve na Tři krále, kdy již tyto síly odezní a máme celý týden na to, abychom si předsevzetí dobře rozmysleli.

    Silvestr je od toho aby se slavilo, takže slavme, pijme, hodujme, prskavku či ohňostroj o půlnoci zapalme, ale tak abychom na Nový rok (1.1.) mohli hezky prožít sváteční den.
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    Na Štěpána - 26. prosinec

    Den kdy se dávají drobné dárečky a chodí se po návštěvách. Obdarováváme ty blízké se kterými jsme nemohli být na Štědrý den.

    Je to den obdarovávání

    Dříve to byl čas koledy.
    Byla pocta obdarovat. Ten kdo na Štěpána obdaroval, měl radost celý příští rok. Obdarovávalo se mincí nebo sladkostmi.

    Nic nešijeme ani nevyšíváme, abychom si nerozpíchali vztahy.

    Tradičně se jí husa, ale dbáme na to, abychom se nepřejedli a nepřepili, abychom si zajistili zdraví na příští rok.
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    MIST: omlouvám se že píši až teď, ale na Štědrý den se oddávám tradicím a nejsem přítomna internetu a Boží hod Vánoční trávíme odpočinkově.

    Svobodné dívky běhaly okolo chalupy podobně jako třásly s bezovým keřem volajíc "Třesu, třesu bez, pověz ty mi pes, kde můj milý dnes". Tam kde pes zaštěkal, tím směrem pak našly milého.

    MIST
    MIST --- ---
    Dik za zajimave cteni. Prosim te, mam dotaz....liti olova a vosku znam, ale proc svobodne divky maji behat kolem chalupy? Vzivote jsem o necem takovem neslysela.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam