RAEL: něco tu mám. co se týče toho kdy, tak mi přijde že se první čištění dělá na jaře o velikonocích na bílou sobotu a otvírání a obětování studánkám a vodě vůbec, aby se nevylila, se dělá o Letnicích. jinak obětování i všechno okolo dělaly ženy neposkvrněné a čisté (tzn. panny a to ne v období kdy se probouzí temná stránka duše)

Masopustní období 7. ledna - letos 4. března 2014

Masopust začíná po vánocích, tedy 7. ledna a končí Masopustním úterým, které je posuvné. Letos připadá na 4. března 2014

Setkala jsem se s tím, že mnoho lidí si zaměňuje pojmy a jarnímu postnímu období říkají masopust. Není tomu tak. Masopust z "maso pusť nebo opusť" je defakto příprava na opuštění konzumace masa, které nastává při jarním půstu, kdy se maso a masné výrobky vůbec nejí. O masopustu se naopak masa jí hodně.

Masopust by měl být plný zábavy, tance a dobré nálady. Proto v tomto období máme plesovou sezonu. Je to proto, abychom nemysleli na dlouhou zimu a na chmury tohoto období, ale abychom zaměstnávali hlavu přípravami na plesy či jiné společenské zábavy. Masopust je obdobím družení.

Je to období zabíjaček a „žranic“. Zabíječky měli dříve dokonce obřadní nádech, ale vše formou žertů a radosti. Provinilý vepřek byl kupříkladu souzen hospodářem, jež předčítal vepřův ortel. Pak se výsledné zabíjačkové pochutiny posílaly po sousedech, aby každý ochutnal od každého a hodnotilo se, kdo má lepší jitrnice či tlačenku.

K Masopustu však patří i masopustní šišky a koblihy, které hospodyně smaží na másle či sádle a plní je povidly či ideálně domácí marmeládou.
Dříve bylo zvykem smažit koblihy na bukvicovém oleji i na másle a často se dávaly i jako výslužka maškarám. Koblihy měli dříve i svoji obřadní úlohu a to když je hospodář vynesl jako obětinu do svých polí, aby byla dobrá úroda.

Koblihy smažíme na Masopustní úterý, které celý masopust uzavírá společně s předcházející masopustní nedělí a pondělím.

Takže připravte se na nějaké to vaření v rámci tradic a hlavně ať vás provází dobrá nálada.

Více později ke konkrétním masopustním dnům..

Tři králové - 6. ledna

Důležitý to den pro hospodyňky - uklízíme vánoční výzdobu. Vánoce nám 6. lednem definitivně končí a tak musíme poctivě sklidit veškerou vánoční výzdobu, jen v některých krajích se nechává samotný betlém až do hromnic. Odstrojíme stromeček a spálíme jej, pokud nemáme možnost můžeme jej věnovat do útulku či zoologické zahrady pro zvířátka. Ovšem pro zvířátka musí být stromek opravdu důkladně odstrojený, aby si zvířata neublížila a nesežrala třeba kus staniolu nebo háček.

Jediné co necháme viset je jmelí, bude nám přinášet štěstí do domu po celý rok, až jej na Štědrý den opět vyměníme za darované z lásky či od přátel a staré do Tří králů spálíme.

I konec vánoční doby bychom měli prožít v kruhu rodinném a naplánovat si společný oběd je-li víkend, či večeři jako třeba letos, kdy Tři králové vyšli na pracovní den. Měli bychom si popovídat o tom jak jsme prožili celé vánoční svátky a třeba se něco zajímavého dozvědět nebo probrat věci, které se nám nelíbili a příští rok je vylepšit.

Tříkrálový den je také ideální k vytvoření předsevzetí a rozhodování o věcech na tento rok, nebesa jsou nám totiž v tento v tento den výjimečně nakloněna.

A ještě trochu historie, folklóru, lidových zvyků a pár typů:

Král Kašpar, Melichar a Baltazar přišli k jesličkám uctít a obdarovat Jezulátko. Přinesli zlato, kadidlo a myrhu, vešli do domu, padli na kolena a klaněli se Ježíši. Zlato nemusím vysvětlovat. Kadidlo ještě většina lidí zná z kostela. Je to pryskyřice, která se pokládá na rozžhavený uhlík, čímž se docílí voňavého bílého a očistného kouře. Myrha je též pryskyřice a dělá se s ní totéž co s kadidlem, vydává zvláštně voňavý očistný kouř.

Ke Třem králům patří Obchůzka duchovního, která má nejméně od třicetileté války stejnou podobu. Domy ve vsi i ve městech obcházel duchovní s ministranty, často i s kostelníkem, učitelem a žáky. S modlitbou a zpěvem se dům vykuřoval kadidlem a vykropoval svěcenou vodou. Po tom co bylo toto provedeno se na dveře či rám nad nimi napsalo svěcenou křídou K+M+B a letopočet nového roku. Původně se nad dveře psalo C+M+B a někteří badatelé tvrdí že může jít o zkratku „ Christis mansionem benedicat“ což je česky „Kristus ať požehná tomuto příbytku“. Tak či tak jde vlastně o převzetí pohanského obřadu, který se dělal na ochranu domu před démony. Kadidlo dům vyčistí od zlých sil a svěcená křída a nápis zajistí ochranu.

Později místy převzal tuto povinnost kantor, který za ni dostával výslužku. Pamětníci vzpomínají, že prý přání často jen oddrmolil a písmena zběžně načrtl, neboť věděl, že mu hospodář velkou výslužku nedá, zato tam kde předpokládal dobrou odměnu, písmena pečlivě kreslil, i křížek, větvičky a jiné ozdoby přimaloval.

Tři králové chodívali sami, původně je představovali mladíci, později starší děti. Masky byly jednoduché, papírová koruna, vousy z koudele nebo vaty, místo vzácného roucha bílá košile nebo prostěradlo opásané provazem, červeným šátkem nebo stuhou a pochopitelně začerněné tváře třetího krále. Tam kde byla krajina kopcovitá, chodívali se třemi králi ještě „pastýři“. V Orlických horách je doprovázeli dva sluhové zvaní laufři.

Při koledě se někdy rozdávaly „tříkrálové lístky“ byly to svaté obrázky zobrazující sv. Tři krále. O jejich rozdávání se píše koncem 18. století v pamětech rytíře Jana Jeníka z Bratřic.

Ke Třem králům patřili i divadelní hry o narození Ježíše a příchodu Tří králů, které byly velmi oblíbené hlavně prostým lidem pro jejich výpravnost.

Dnes se dělají Tříkrálové průvody. Jeden velký povede 5. ledna 2014 od 15:30 na Hradanech a budou mít i živé velbloudy a koně. http://www.pragueout.cz/mesto/articles/trikralovy-pruvod-k-betlemu

Nevím jak u Vás, ale ve velkých městech, kde jsem přebývala, již Tříkrálové obchůzky s kadidlem a svěcenou křídou nechodí. Nicméně kadidlo a svěcená křída jde koupit ve specializovaném obchůdku s křesťanskými potřebami. Kadidlo a myrhu můžeme sehnat i v některých orientálních obchůdcích, či krámech s esoterickými potřebami a křídu si nechat posvětit v kostele.

Naši předci prováděli ještě další zvyky. V předvečer sv. Tří králů zapalovali v některých krajích všichni členové domácnosti stejně veliké svíce. Koho svíce zhasla jako první, ten první z rodiny zemřel. Šel-li kouř vzhůru, pak jeho duše půjde do nebe, šel-li k zemi, pak půjde do pekel.
Jinde se lilo olovo, pouštěli se skořápky a podobně.
Ráno ještě na Tři krále se dívky omývali sněhem, aby měli bělostnou pleť.
Pokud se někdo dokázal ponořit celý do ledové vody, měl během roku zajištěno pevné zdraví.
Napití svěcené tříkrálové vody chránilo před nemocemi.

A trocha z historie:
Svatí Tři králové, byly vlastně mudrcové. K záměně mudrců za krále došlo ve středověku ve 12. století, kdy se obnovila a rozšířila úcta v ně po té, co roku 1194 družina římského císaře přinesla z milánského kostela sv. Eusrogia do chrámu v Kolíně nad Rýnem ostatky, považované za ostatky Tří králů. Jména těchto králů (C+M+B) pak jako první autor uváděl Petr Comestor, který byl kancléřem pařížské Sorbonny.

Zdroj: Ladislava Sůvová – Naše Vánoce
Vlastimil Vondruška – Církevní rok a lidové obyčej