Report:
Tak jsem tak zjistil, že mám tinitus celý život nebo alespoň co si pamatuji. Když jsem byl malý, asi ho nebylo tolik, ale taky si pamatuji, jak jsem ulehával a v uších mi šuměnlo někdy a bylo to zvláštní. Někdy je i dost hlasitý, že třeba drobné zvuky z okolí neslyším, ale nikdy mi to nějak nevadilo, přišlo mi to přirozené. Až když jsem se o tom dočetl teď před měsícem a zkoumám to teď a snažím se to modulovat. Asi týden mi začal být protivný a začal jsem se toho pomalu děsit, až jsem se zase uklidnil, že ho mám vlastně celý život nebo aspoń léta letoucí a nikdy mi to nevadilo.
Btw, co teď tady píše RETICULI, tak pozoruju už nějakou dobu, že hlasitost a nápor toho šumění má návaznost na to, jak v práci při dvanáctkách sedím. Krk mám trochu předsazený, takže jo dost možná.
Co pomáhá (třeba bude někomu nápomocno):
- cca na minutu to dokáže až uplně ztichnout po masírování konečky prstů oblasti hned za ušima. Taktéž natahování kůže a masírování na straně hlavy nad a za ušima.
- masírování přechodu hlavy v krk a na šíji. Uvolňování svalů v té oblasti
- mentální technika na uvolňování oblastí v těle. Používám ji na cokoliv od svalů, přes vnitřnosti až po pocity uvnitř. Je dost účinná, dokážu si s ní třeba spravit bouřlivé trávení v řádu desítek sekund. Tady to asi nikomu nevysvětlím konkrétně, alebrž jsem na ni přišel sám, ale pro jednoduchost, prostě uvolňování se. To zřejmě všeobecně dokáže zmírnit až skoro odejít hučení/šumění na minimum a na znatelně delší dobu.
V zásadě napětí a stress svalový i duševní projevy zmohutňuje a někdy se tinitus (či co to je) zajede nahlas do čehosi jako automodu, kdy to tam pere o stošest jakoby to byl nějaký důvod v předhánění se s něčím - a je potřeba ho "vyhodit z konceptu" tím uvolněním. Pak se "uklidní" a zmírní, občas i na skoro neslyšitelnou hranici. Všeobecně se s tím dá docela pracovat. Kol a kolem se na tom dá vytěžit naučení se práce s psychikou, kdyby to někdo chtěl brát optimistickým způsobem. Protože jo, dost mě to teď v poslední době učí jak zacházet s nitrem.
Jednou se mi povedlo udělat něco hodně zvláštního, nějak jsem si vizualizací a manipulací bůhvíčehočijakéemoce dokázal přestavit odstřihnutí "napojení konců zvuků" - jo zní to přesně tak divně, jak to bylo divné. Nevím přesně k čemu napojení, ale jakoby zvukové projevy byly tak trochu tyčka či jindy kruh či jiný tvar a dají se nechat představit, či spíš vycítit, a měly nějaké "konce" a ty jde od "něčeho" odstřihnout. Tinitus jsem uspěšně na minuty uplně vypnul. Pak jsem zapomněl, jak jsem to udělal a co si při tom představoval přesně a zatím už to neumím zopakovat.