KRISTIII: Kde v Bráníku by to mělo být?
Jen tak mimo mísu. Určitě jste si všichni všimli těch "květináčů" na stromy co nakoupila MČ Praha 5. Nevím jestli to ještě funguje ale měli mailovou adresu kam mohli lidi posílat lokality ve kterých by chtěli květináče mít. Napsala jsem jim, že by bylo vhodnější ty stromy zasadit do země (když 90% procent květináčů stojí na trávě) a ty květináče dát lidem k dispozici na pěstování zeleniny nebo ovoce právě v podobě veřejné městské produkční zahrady. Jak asi tušíte, nikdo mi neodepsat. Kdybyste náhodou někdo měl kontakty na MČ Prahu 5, zkuste zatahat za nitky ať máme kde pěstovat ředkvičky;).....

KRISTIII: ja by som sa rad pri zakladani komunitnej zahrady v braniku nejak angazoval. napisem ti do posty

KRISTIII: Komunitní zahrady ve městech jsou mi sice sympatické, ale za tu dobu (co jsem se o ně zajímal) jsem zjistil, že mi tam překáží ta komunita :-)
Možná jsem na to moc introvert, ale nejvíc si užiju hrabání se v zemi, když jsem sám.
Takové intimní setkání mezi mnou a Přírodou, relax a vyklidnění mysli.
Hrabu se v zemi proto, abych si užíval to přetvoření mrtvého prázdného koutu v něco krásného zeleného, kam se pak můžu přijít schovat a užívat si uklidňující pohled na rostoucí zeleň.
Ideálně si mezi ty rostliny a květiny sednout s otevřenou knihou a alespoň hodinu si nerušeně číst.
Jiní lidé, byť se steným zájmem, by mě rušili.
Narušili by to ticho a zklidněný pocit v duši.
Přeci jen, kdybych si chtěl pokecat, půjdu si pokecat do hospody, nebo s kamarády na výlet.
Při sázení, okopávání a udržování rostlinky jsem raději sám, nemusím se cítit divně, když rostlinku chválím, jak mi pěkně roste a jak mi dělá radost.
Loni se mnou začal "zahradničit" syn a to se mi líbí moc.
Jsou to takové naše milé společné chvíle a baví mě sledovat to jeho nadšení, když se ze semínka vyklube malá rostlinka.

Proti začlenění se do komunitního zahradničení asi také mluví i moje ego.
Chci to mít po svém.
Mám určitou představu, jak ten můj zelený koutek má vypadat a vydlážděný dvorek s kontejnery plný hlíny, v kterých rostou bez ladu a skladu různé rostlinky, v uličkách se promenádují ostatní zahradníci, kteří klábosí o čemkoliv, prostě nesplňuje ideál mojí zenové zahrádky.

Takže za mně komunitní zahrady určitě ano, rád bych se kolem nich procházel a obdivoval přerod hnusného místa na plácek, kde je veselo a zeleno, ale sám bych se určitě nezapojil :-)

A co říkáte na komunitní zahrady, většinou se tady spíš řeší zahrádky na balkonech, zajímají vás? Máme v plánu v dohledné době jednu takovou založit v Braníku, tak třeba se tu najde zájemce.

Prezentace z přednášky Permakulturní zahrada doma a na balkoně

http://www.prirodni-zahrady.cz/download.php?fid=558

MAARISTAAN:Už druhý rok nezalívám a nepřihnojuji fíkus v práci ničím jiným než čajem bancha. Fíkus roste a obráží jako divý a já nemusím krmit odpadky cennou komoditou. Každý den vyklopím zavařovačku s nedopitým čajem do květináče a je:)

Čaj jako efektivní hnojivo



Nenapadlo vás někdy, že by se vylouhovaný čaj, mohl dát ještě nějak využít a že je škoda vyhazovat již použité čajové lístky?
Existuje jeden z mnoha způsobů jak použité čajové lístky využít, je velice efektivní, šetří peníze a přírodu a nahrazuje tak chemická a drahá hnojiva.
Například zelený čaj je bohatý na dusík a draslík, který každá rostlina velmi ocení.
Jednoduše jakékoliv použité čajové lístky využijte jako hnojivo do pokojových (i venkovních) rostlin.
Na povrchu substrátu působí antisepticky a jsou vhodné proti plísním, zapracované v substrátu zase dodávají rostlinám důležité živiny k povzbuzení květů, lesku a růstu.

Jak čajové lístky připravit na hnojení?
Způsobů je několik, ale jako nejšetrnějším a nejvhodnějším způsobem se jeví použité čajové lístky nahromadit (nebojte se smíchat různé druhy čajů, pít už je nebudete a rostlinám různorodost prospěje), alespoň na tři velké hrsti (pro čajové nadšence je to otázka dvou – tří dnů).
Lístky prosušit na novinách nebo na sítku (lístky je dobré po čase obracet a promnout aby rovnoměrně proschly a nedocházelo k zaplísnění) a po vysušení nadrtit, ale ne na prach, jen na drobnou drť – mulč.
Výslednou drť můžete skladovat kdekoliv na tmavém místě a využít ji později.
Před přesazováním pokojových rostlin je dobré čajové lístky alespoň na půl dne nechat louhovat – máčet a zředěnou vodu po výluhu můžete využít k zalévání.
Vyždímanou směs promíchejte se substrátem (přesný vzorec kolik a čeho neexistuje, ale doporučujeme míchat čajovou drť 1:4 se substrátem).
Navlhlé čajové lístky smíchané se substrátem dodají počáteční vláhu rostlinám přímo ke kořenům.
V případě venkovních rostlin můžete použít rovnou k zasypání okolo rostlin.
Například pro růže působí horní vrstva z čajových lístků velmi příznivě a brání v napadání plísní.

Tip
Pokud se v nejbližší době nechystáte přesazovat vaše pokojové rostliny a přesto chcete vašim rostlinám dopřát cenné živiny, tak si v ruce udělejte hrudku z vlhkých čajových lístků a tu vtlačte do substrátu k rostlině.

Doporučené čaje ke hnojení
Vesměs je ke hnojení možné využít jakýkoliv zbytek z čajů, to platí i pro čaje sáčkové (jen je třeba odstranit papírový nebo nylonový obal).
Ale obecně platí, že bílé a zelené čaje jsou rostlinám více prospěšné.

Tip nakonec
Pokud se chcete zbavit zápachu ve vaší chladničce, není nic jednoduššího než vzít zbytek po vylouhování čaje, vložit jej vlhký do misky a dát do lednice.
Minimálně po dobu 2 – 3 dnů, bude čaj absorbovat zápachy z přeplněných chladniček ve vašich domácnostech.

zdroj: http://www.unitea.cz/uzitecne-informace/archiv-clanku/caj-jako-efektivni-hnojivo/

Převzato z [ DIY Nabytek : navody, materialy, design [papirovy nabydek, recyklace, z minima maximum...] ]



Cómo crear un huerto urbano con pallets - Las Manualidades
http://www.lasmanualidades.com/6382/como-crear-un-huerto-urbano-con-pallets