THOMASMORTA: Jestli chceš takový základní přičuchnutí tak v podstatně menším rozsahu je studie: Doležel: Mimesis a možné světy; Česká literatura 6, 1997; s. 600-624 (je v digitalním archivu ÚČL nebo ti ji můžu někam nahodit). Jinak lehce tematikou kolem možných světů a především analytickou filozofií+logikou se zabývá Jaroslav Peregrin v ČR (tady krátký článek, co jsem teď narychlo našel a jako přičuchnutím doufám taky může posloužit:
http://jarda.peregrin.cz/mybibl/PDFTxt/509.pdf) Osobně si myslím, že možné světy jsou sice zajímavé, ale smrtelníkovi, který neovládá nějak výrazněji logiku, tolik neřeknou, a to podstatné bývá obsažené i ve fikčních světech (viz např Doležel: Heterocosmica, kde to v úvodu obsažené je), tudíž není potřeba přímo znát.
WENOUSH: Jj jasný, ale na druhou stranu pokud se nepletu (za opravu budu rád), tak možné světy vyrostly právě z analytické filozofie, což je ale ve své podstatě filozofie jazyka, která vytvářela logické jazyky na základě bežné řeči.
Popravdě mi není uplně zřejmá hranice jazykového zpracování světa a fikčních světů (možná proto, že částečně chápu obyčejný jazyk jako tvoření odlišného (fikčního?) světa od skutečného). Přesně už si nevzpomenu, ale vím že jsem se právě v ohledu rozlišení skutečného světa od fikčního dost názorově rozcházel od Doležela.
Btw myslím, že říkáme podobnou věc jen z jiné perspektivy.)