MYJKA: Na těch 30 stupňů to vyhřeje samotná žárovka.

MYJKA: jogurt se dělá tak jako tak z pasterovaného či převařeného, protože jinak se tam pomnoží i jiné kultury, než jogurtová.

Jinak bohatě stačí dobře těsnící široká termoska (z úzké se to blbě vymejvá), do které naliješ mléko ohřáté na těch 35 stupňů, zamícháš předchozí jogurt či koupenou kulturu a necháš přes noc zavřené.

Nebo nádobu s ohřátým mlíkem a kulturami dát dospod trouby a nechat přes noc svítit kontrolní světýlko.

Jedno účelový jogurtovač je celkem krám.

Umělecky dobarveno



A tyhle krásné usazeniny by někdo chtěl proplachovat klystýrem...

Coursera.org
https://www.coursera.org/course/microbiome

Courserovský kurz o lidské mikroflóře. začíná v říjnu.

BONEMINA: neztratí se ten, co tam je, který by se částečně rozložil při sterilování.

Je možné, že někde existuje bakterie produkující askorbovku. Ale rozhodně nepatří mezi ty běžně se vyskytující. Takže ne - nevzniká nový.

Vznikají Bčka (bohužel na B12, tam roste jen neaktivní varianta, takže vegani mají smůlu), K2 a zpřístupňuje se dostupnost minerálů. Plus se přednatravují škroby a bílkoviny, rozkládají antinutriční látky a tak.

DA_NIELA: do celožitných se dává něco sladkého - buď med, nebo melasa (hodně ztmaví) a nebo sladový extrakt - jednak to neutralizuje kyselost a také to pomáhá s kynutím, protože jednoduché cukry, které při tom dlouhém prokvášení na začátku už bakterie dávno sežraly. Ze stejného důvodu se tam přidává ještě troška droždí.

Jinak se případně pro urychlení dá přidat přímo pomletý hotový slad a nebo nasladovat část mouky, což zároveň trošku vylepší strukturu chleba, zejména pokud je tam velký celozrnný podíl, ale tím jsem nechtěla RUMa zatěžovat :-)