• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    SAKJA_PANDITAJaká báseň je dnes vaší náladou aneb jaká nálada je dnes vaší básní?
    BAILAMARCIA
    BAILAMARCIA --- ---
    AMOR FATI

    To, že tě čekám, ačkoli jsi tak blízko,
    je také zeď, o které dosud nevím,
    na kolik prstů je tu od konce těl,
    aby duše nemohly ven.

    Uctívat věci neživé je jenom pro ty,
    kteří mohou jen toužit, když chtěli;
    a tak jsme vlastně oba sami, nečiníce,
    protože se to už jednou stalo.

    (Holan. Vladimír.)
    ODJINUD
    ODJINUD --- ---
    And so it was I entered the broken world
    To trace the visionary company of love, its voice
    An instant in the wind (I know not whither hurled)
    But not for long to hold each desperate choice.

    /hart crane, kousek z the broken tower/
    ODJINUD
    ODJINUD --- ---
    od moře vane vítr
    od moře jež jsem nikdy neviděl
    od moře vane studený vítr
    a zase nikdo nepřišel
    nevím ani kdo přijít má
    ale někdo musí dřív než bude tma
    už červánky hoří
    na nebeském moři
    a vítr leze do okna

    /egon bondy, kousek zbytků eposu/
    ODJINUD
    ODJINUD --- ---
    já a mike facháme v jámě
    doprdele, to se máme
    jednou tejdně prachy berem
    na fachu pak dva dny serem

    /vonnegut? nevim. stroje ovládají... mou mysl/
    ODJINUD
    ODJINUD --- ---
    V rohu tmavé chodby,
    v zašlém zrcadle
    uviděl se takový,
    jaký by se byl chtěl uvidět:
    triumfující, hrdý, svobodný
    a mladý jak Bůh.

    /kousek Zábrany/
    BAILAMARCIA
    BAILAMARCIA --- ---
    a třeba pochopím
    vše, co kdo říká
    a budu tančit polku
    v potůčcích písmen
    Hebrejců
    a Peršanů
    (neříkal Masnaví
    že voda najde žíznivého?)

    a třeba jednou uvěřím
    všem svatým knihám
    a přestanu se přít
    jestli je slovo od boha
    nebo od člověka

    všechno by bylo jedno
    a nic by nebylo marné

    vždycky mě nakonec stejně najdete
    po sluchu
    na ztichlém dvorku za tančírnou

    na nebi hoří bílá růže
    a v mojí hlavě děsem vříská
    kočičí bojovník

    (Jakub Čermák)
    ODJINUD
    ODJINUD --- ---
    Podzimní večer
    Georg Trakl


    Dědina; hnědá. Temnotného cosi
    chodívá podél zdí, když listí tlí,
    postavy: muž a žena, zemřelí
    jdou v chladu jizeb ustlat jim, jsou bosí.

    Chlapci si hrají. Těžké stíny kosí
    vzduch nad močůvkou. Modrý, zavlhlý
    je dvůr; děvečky někdy odhalí
    oči, v nichž noční vyzvánění nosí.

    Pro to, co samo, je tu hospoda;
    sní se v ní trpělivě pod klenbovím,
    pod hustým zlatým mračnem tabákovým.

    To vlastní vždy se černé, blízké zdá.
    Opilec dumá v stínu pod klenbovím
    o dravcích odlétlých už letem snovým.
    THEON
    THEON --- ---
    via facebookovská skupina "poezie pro každý den" :)

    ODJINUD
    ODJINUD --- ---
    až švestky pokvetou
    hlavu mi popletou
    pojedu do Portugalska
    to je moje stará láska
    kavalíři na talíři nosej dámám kaviár
    zahrajou si biliár
    k moři míří
    penězi hýří

    až rozkvetou švestky
    pobleju vás všecky
    pojedu do prdele
    budu tam dvě neděle

    /quido machulka, z hlavy mé děravé, nemám to nikde po ruce, pardon/
    ODJINUD
    ODJINUD --- ---
    Here we go round the prickly pear
    Prickly pear prickly pear
    Here we go round the prickly pear
    At five o’clock in the morning.
    BAILAMARCIA
    BAILAMARCIA --- ---
    ***
    Za mlhou slov
    A dávných činů
    Život
    Někdy rozdělí dokonaleji
    Než smrt
    Vykuřuji
    Své srdce
    Ten zavlhlý vnitřek
    Který v orgasmu
    Šedesátkrát za minutu
    Otevře své rány
    Rány z minulosti
    Která není
    Rány z ničeho
    A bolest z ničeho
    Tak prudkou

    ---

    ***
    Zapomněla jsem
    Že žiješ v jiném vesmíru
    A v nejvyšší rychlosti
    Narazila
    Do skleněné stěny
    Mám už praxi
    Ve sbírání střepů
    Ale raději
    Měla bych tě zařadit
    Mezi své mrtvé
    Jenže ty
    By ses mi stejně
    Chodil zdát

    ---

    A taky: Vim já
    jak je to správně? (...)

    (Ne.)

    Atp.
    SUMPTN
    SUMPTN --- ---
    Ještě jako úplně malou pičku ,cpali tě na belet!
    pak ti bylo 12let dala ses na fet-
    tak nastal bod zlomu utekla jsi z domu
    s nějakým hnidem,dala ses na kurva dlouhou jízdu
    žádná nemoc známá lidem,neminula tvojí pizdu
    celej život se ti zhoup kdyžs poznala pravej dope
    začalo to tím že po mrdání análním,dalasi cracku práska
    brilantní způsob poznání, významu slova láska
    stačilo pár měsíců bylaz nicvíc nežnic!
    všechno v piči na háku dokuď mám přístup k heráku!
    za Le frk de nosdro nastavuješ pouzdro
    ze chřtánu do hltanu protejká ti teplý žloudí mliko,
    za odměnu budiž ti,čtyřprocentní píko
    mrkni na sebe teď bílá jako zeď
    špína z pod nehtu vrazit ti ho mezi klína,vytáhnu ho od dehtu
    tak vem ho mezi zuby pyžmo mýho peška nikdy nevyženeš z huby

    Vlastní jestli uráží tak smazat. Peace
    ODJINUD
    ODJINUD --- ---
    Postpubertus
    Václav Ryčl

    Na kříži visí netopýr.
    To by tak hrálo,
    abych se dnes neopil.
    Tranzistor
    a káva z dehtu.
    Můj ksicht jak díra z leptu.
    Vodím se za nos
    jak vodívají voly
    na porážku.
    Že směním lásku — — —
    Že směním lásku — — —
    za vyrážku!
    héj
    héj
    Na kříži visí netopýr.
    To by tak hrálo,
    abych se dnes neopil.
    ODJINUD
    ODJINUD --- ---
    letní mysl

    Oddám se snivě zahálce
    strčím si prsty do válce
    od psacího stroje
    strčím prsty svoje

    Zašiju si hubu drátem
    budu klidně vlkodlakem
    pak vyletím nad oblaky
    bez ohledů na rozpaky
    na povel se vrhnu k zemi
    na všechno už připravený

    Cválám lesem na praseti
    a přemýšlím o děvčeti
    které bylo moje
    léto, léto, meeé
    ODJINUD
    ODJINUD --- ---
    K večeru

    na všechno seru
    Pak si u Umprumu
    koupím flašku rumu
    Sedím u ní sám
    cejtím se jak pán
    Za malou chvíli
    jsem už opilý
    Pěkně koukám dolu
    na trnože stolu
    Nikdo o mně neví
    že jsem marxist levý

    /tož Bondy neasi/
    SIMSALABIM
    SIMSALABIM --- ---
    Jako když oheň s ledem
    perou se o poslední strom na zemi.

    Jako když kos nemůže vzlétnout
    a o život mu usiluje kočka.

    Jako když dítě sleduje,
    jak mu řeka bere loďku.

    Jako když nádrž je už prázdná
    a do cíle je stále hrozně daleko.

    Tak moje duše tuší,
    že stromu je jedno jak skončí,
    že kos ví, že neuteče,
    že loďku stáhne vír,
    a cíl, to byla jen mlžná představa ráje.
    ORLOR
    ORLOR --- ---
    Už vím

    Už vím, že život velmi zvláštní je,

    že svoje drápy občas zaryje

    a někdy ostře přímo do srdce

    a to pak bolí velmi hluboce.



    Už vím také, že jak pak běží čas,

    ta bolest zmizí a srdce brzo zas

    tu krásu kolem vnímá, užívá,

    cítí ji všude, kam se podívá.



    Už vím, že tohle stále střídá se,

    nevím, co zrovna zítřek přinese,

    je to však hezké věřit v příští den,

    že bude krásný a třeba splní sen.



    Už zkrátka vím, že čas ten všechno mění,

    že dnes už pryč je mé včerejší snění,

    však baví mě nevědět, co stane se,

    co zajímavý život ke mě přinese.
    SABRIEL13
    SABRIEL13 --- ---
    Marceline Desbordes-Valmore

    Dopis od ženy

    Vím, psáti psaníčka se ženám nepřísluší;
    přec píši Ti,
    bys ve mne mohl číst tam v dálce, a v své duši
    se ztišiti.

    A nenakreslím nic, co v Tobě, u mne prosté,
    hned nezkrásní;
    co přijde od milé, přec pověděno posté,
    jak nové zní.

    Buď Ti to pro štěstí! Já dole počkám na ně,
    ač temně vím,
    že budu naslouchat, byť v dálce, milovaně,
    jen krokům Tvým.

    Ne, neodvracej se, vlaštovka přeletí-li,
    až půjdeš sám,
    to já, chtíc dotknout se Tvých rukou jenom chvíli,
    se mihnu tam.

    Odcházíš: s Tebou vše už na pochod se dává,
    i květ i lesk,
    i krásné léto jde; mně bouře pozůstává
    a těžký stesk.

    Když po rozchodu však jen pláč a víra živí,
    tož raději
    se rozdělme: já chci mít pláč, ty hlase tklivý,
    měj naději.

    Ne, milý, netrap se a k tomu mně snad kvůli,
    vždyť k Tobě lnu,
    a mohla bych přát žal své požehnané půli
    jen ve zlém snu.
    SABRIEL13
    SABRIEL13 --- ---
    Jiří Orten
    Triptych



    Ty, země, smutek věcí znáš.
    Nejdříve potkání se svatým cípem ráje,
    nejdříve čistotu, nežli ji ohmatáš,
    trochu se zachvívaje
    zazpívám do tmy své a potom se ti dám.
    Jde paní dětských her, má panáčka a ptá se
    a ptá se: komu dát?
    Slyš! Umí odpověď v své nevědomé kráse.
    Dát, či jen ukázat?
    Já ho dám, zpívá si, já ho dám jahodám,
    ty budou voňavé, že zatočí se svět.
    Nebude málo jich, bude jich přespočet!

    Ty, země, smutek věcí znáš.

    Ty, země, smutek lidí znáš.
    Klíč, onen hudební, na dně tvých moří pluje,
    propasti odmykáš,
    propast se rozstupuje,
    ne propast, prázdno její,
    mír jsem v ní pohroužil
    až po hrdlo, až tam, kde zabíjejí
    toho, kdo málo žil.
    A půjde vítr žít. Co sklidí? Víš, co sklidí?
    Zlo lásky splněné.
    Je kdosi, který řídí.
    Pro živé? Pro ně ne.

    Ty, země, smutek lidí znáš.

    Ty, země, smutek zvířat znáš.
    A to už umlkám.
    Ozdoba pro palaš
    vhroužený. Kam?
    Poslední zima psů a koní přespočetných.
    Poslední záchvěv slunce ve dnech letních.
    Poslední věrnost. Prosba poslední.
    Odumírání. Vidíš? Prohlédni!
    Je příliš slovo tvému tichu,
    nepřijímáš je soudíc zle.
    Zrazován vkládám do triptychu
    radosti v smrti uvízlé.

    Ty, země, smutek zvířat znáš.
    ODJINUD
    ODJINUD --- ---
    v pasti
    /bukowski/


    nesvlékej mou lásku
    mohl bys najít manekýnu
    nesvlékej manekýnu
    mohl bys mou lásku
    objevit.

    dávno na mě
    zapomněla.

    zkouší si nový
    klobouk
    a vypadá koketněji
    než kdy
    dřív.

    je to
    dítě
    i manekýna
    i
    smrt.

    na tom není
    nic špatného.

    neudělala
    nic
    neobvyklého.

    to já to od ní
    chtěl.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam