MRDOOM: myslím, že jsi sem vtrhnul ponekud necitlive a nikdo tu nikoho neodmítá, tvému příspěvku vůbec nerozumím

EVA_: Ty jo, nevím :-)

EVA_: Jak píšeš, že "žena to má umět sama se sebou, aby muže mohla navést", tak to mi přijde jako typická ukázka uvažování jak z toho udělat "hon za orgasmem". Což podle mě není zajímavé. Já nechci, aby to bylo o tom, že tomu muži řeknu, co má udělat, ať mam co nejdříve orgasmus, on to udělá a je to. A když jsem něco měla s týpkem, který to takhle nějak bral, tak mi to přišlo hrozně neosobní. Pro mě je to spíš o tom sblížení, doteku, o tom, že je tomu věnovaná spousta času a užíváme si jeden druhého, dotek, vědomou přítomnost, objevování každého milimetru těla toho druhého i mnoha způsobů, jak se dotýkat jeden druhého.... A orgasmus není nezbytný, protože to je v podstatě jen reflexivní reakce těla. To, co popisuju, je pocit, že je člověk milován, každý jeho milimetr, pomalu s něhou a bez spěchu... Společné prožití toho, že celý svět okolo neexistuje, že je jen dotyk, blízkost, láska... a na to prostě není potřeba spěchat. To mě dává mnohem víc.

EVA_: co se týče mě, tak orgasmus má být něco jako třešnička na dortu. Ne počkat, řekněme 15 dobrých třešniček na dortu ^^ ale dort je dobrej i bez nich i s nima.

TOMASINO: Přijde mi to moc hezký. Nejlepší je podle mě ta možnost důvěřovat a nic nepředstírat, která je v tom obsažená ... no motá se mi z toho šiška, na rovinu. Poslední dobou zjišťuju, že jsem měla naprosto zkreslené představy o mužích a o sexu a jsem na stará kolena v šoku, byť je to vlastně ohromná legrace. Sranda je například to, že když tohle téma otevřu s kámošema, většinou mi řeknou, že to musím umět hlavně sama se sebou, abych muže mohla navést. Jo, jenže podle mě navést jde jen muže, který se navést nechá, ale pak ví, možná spíš cítí, kam se má jít. V opačném případě takové nějaké objevování hlubin může dost dobře připomínat spíše návštěvu u gynekologa, spojenou s kontrolou prsní žlázy. Mě se totiž dost dlouho zdá, že není rozdíl mezi vibrační autoerotikou a penisem, který nemiluje (pardon za tu upřímnost), který je v brnění, míněno v citovém.
Zaznamenala jsem i určitou...posedlost orgasmem ženy, prý mužům dělá dobře. Čím víc orgasmů žena zažije, tím lepší milenec. Hm. Jako fajn, supr, ale mě připadá, že jsou ještě důležitější věci; právě ta něha, respektive vzájemná přítomnost v každý buňce těla, kterou si dokážou na sebe vyladění jedinci dopřát a ta vzájemná otevřenost. Myslím, že je všechno jinak, když si muž uvědomuje svoji schopnost prožívat se skrz rozkoš ženy, tj. rozkoš, která je nejen v tom glorifikovaném orgasmu, ale i v doteku, protože ruka, která je jsoucí, která ženu provází do prostoru, kam se sama odváží těžko, živoucí ruka cítícího muže zřejmě hladí nějak jinak. Představuju si to aspoň přibližně správně? To by mě teda fakt zajímalo. Aspoň teoreticky.

EVA_: nejde. Já jsem takhle objevil svojí ženu

GAF: Jenže ono to předpokládá (něco, co je určitě naprosto přirozený, ale pro mě celkem novinka), že ta žena nehraje ani jeden pohyb, ani jeden nádech, že tam není jeden jedinej trik. Si myslím, že tě skutečně milovala. A taky si myslím, že takovéhle naladění se je umění (tj. věc techniky a cviku), ale taky dar, nejde to imho. s každou.

EVA_: natahovat kdoví kam je právě jedna z věcí, co je na tom hrozně fajn, jo. Ale o strachu z rozkoše moc nevím. Vzniklo to tak, že mě kdysi napadlo, jak "každej" furt mluví o tom, jak se nemůže jenom přijímat, ale musí se i dávat a mně přišlo na um, že by bylo dobrý to spojit dohromady. Aby se to jako už nemuselo vůbec řešit, kdy kdo co dává nebo přijímá.

A o spoustu let později z toho vzniklo tohleto o čem se bavíme.