GAF: dozvíš se za rok a půl :D

LILY: každopádně. Nezatracoval bych to "rychlý odbavení" při návalu nadrženosti, to rozhodně .) Ale s tim druhym se dá o tolik moc víc hrát a prohlubovat to a navazovat na to a takový věci.

Hlavně to moc nejde, když v podvědomí hraje roli jakákoliv forma paktu o neútočení.

ROSKOW: trochu jako rozdíl mezi sexem za účelem orgasmu a milováním spíš pro vzájemnou blízkost dvou lidí. Orgasmem to může skončit oboje, ale i tak je v tom dost rozdíl.

...líbí se mi, když se to podaří tak, že celý sex jako taková předehra vlastně. Nedojde na vyčerpávající mety... ale k naplnění a vyvrcholení, nejlépe několika a všemu tomu příjemnýmu kolem včetně smyslnosti a takových věcí dochází jakoby furt, něco jako slušný moře vlastně...

divný je, že to chce soustředění

ne odvázat se a užít si a wooohooo... spíš takový soustředěný vplouvání a vytváření a následný rozpouštění se v tom

...ne že by na wooohooo bylo něco špatnýho jindy. Jsou to prostě jenom dvě jiný věci no.

HONZAL: a v Rumunsku říkají všichni lidi joni? Nebo jen ti "od vás"?

MORGAIN: souhlasím, že netřeba mít slovo vyloženě univerzální.
Ale i tak je pro mnoho žen (včetně mě) obtížné najít slovo, s kterým se dotačná cítí dobře, když ho vysloví sama před sebou či před svými blízkými, nebude ho přitom vnímat neosobně (já třeba ty medicínské výrazy vnímám tak nějak odcizeně) a bude čitelné nejen pro určitou zasvěcenou část populace. Třeba o joni ví furt strašně málo lidí. Sice věřím tomu, že většina mých známých ho už někdy slyšela, ale moji známí asi nejsou typický vzorek populace.
A já to slovo sice znám asi 15 let a zamlada se mi velmi zamlouvalo a přemýšlela jsem o jeho používání alespoň v duchu, aniž bych ho říkala nahlas, ale když si představím, že vyslovím před lidmi něco jako "moje joni", tak bych buď vyprskla smíchy nebo se cítila jako idiot (ale zase já nejsem tantrička, jen se o tyhle věci zajímám).

LILY: Mě teda přijde, že chctít jedno univerzální slovo do každého kontextu je podivnost.
Pokud bych šla do lékárny koupit mastičku, bez váhání použiju medicinský výraz - od toho jsou a zrovna v tomhle kontextu je přesně to, co potřebuju. Obecně mi medicinské výrazy nevadí a nepotřebuju spešl slovo na to, abych tím vyjádřila svůj vztah ke své sexualitě.
Jinak ve spojení se sexem mi přijde příhodné použít joni (jsem lehce zatířená na tantru). pokud by byla žádoucí dirty talk, tak výrazů na to je přehršel a v podstatě žádný z nich mi nevadí...

LILY: Asi jsme všichni skončili u toho, že čeština má buď medicinské, vulgární nebo dětinské názvy. Na druhou stranu mi kdysi kamarádka, znalá staročeštiny vykládala, že většina dnešních vulgarit je opisem běžné hovorové češtiny starších dob. Stálo by za to se pořádně ponořit do starých archivů a je klidně možné, že se rozuzlení najde.

SATINELLE: jo tak tohle téma "řeším" se všemi možnými lidmi (kamarády, kolegy/němi, nadřízenými, terapeuty, cizími lidmi naživo i na netu) již mnoho let. Na FB je dokonce skupina, kde už vynalezli tuším 100 nebo snad i 200 výrazů, ale žádný, co by fakt stál za to.
Esoterici a tantrici vždycky vyrukoujou s jóni, ale jako lékárnice si nedokážu představit, že ženská přijde do lékárny s tím, že ji svrbí jóni a ať jí na to dám nějakou mastičku. Prostě to nejde použít v běžném životě. Stejně jako svatyně, jeskyně, mušle, tůňka či podobné ujetosti. To už raději ta kunda/kundička.
Ženské v lékárně to teda většinou nějak elegantně opíšou výrazem typu "spodek".
Pipka, pipina, julča, prcka apod. se hodí spíš k holčičkám, nikoliv k dospělým ženám.
Vagína, pochva, vulva atd. je zase takové neosobně medicínské výrazivo...nic, pod čím by si člověk představil něco potěšujícího.
Prostě je těžké vhodný výraz nalézt, i když člověk hledá fakt usilovně. Možná je to dané i náboženskými vlivy, kdy sex byl (zejména pro ženu) jedno velké fuj, tak raději ani nevynalézali žádný důstojný a zvukomalebný výraz.
Narozdíl od mužského pohlaví. Třeba takové "moudí" je podle mě opravdu krásné slovo, spisovné, vznešené a vůbec...jen ten ženský protějšek to nemá.

Mě osobně z toho mnohaletého bádání nejvíc zaujal poměrně nově objevený kámoščin výraz "chachrňa".
Prý to říkají v Krnově či kde a zatím mi to přijde nejvýstižnější. Člověk se neschovává za žádné poetické výrazivo ani to nepůsobí sprostě a každému je tak nějak jasné, co to asi tak může být, byť to předtím nikdy neslyšel. A cítím z toho mj. i to, že má dotyčná majitelka svoji chachrňu ráda a nestydí se za ni. :)