Já byl totiž poměrně nedávno vyveden z ommylu, že se umím naladit hned a dostatečně dobře za oba a pro oba. Předtím to vždycky šlo hned. A hned a naprosto úžasně. Ta poslední zkušenost byla, že jsem se sice chytal, ale zároveň mi to hned po chvilce vypínalo. Nebo spíš přesněji utíkalo. Myslím to naladění. Takže potenciál tam byl, ale zřejmě by bylo potřeba se na sebe doladit v dlouhodobějším rázu (pár setkání například) a až pak by zase fungovalo naladění jeden na druhého na bázi okamžiku.
Dost mě to dostalo. Považoval jsem tu schnopnost se instinktivně naladit za danou a jistou. Tak se ptám, že co MILLY. Jak jí to jde. Třeba má nějaký postřehy a kdesi cosi.
Nebo reagujte někdo jiný na to téma klidně.